O prodej BCPP dlouhodobě projevuje zájem vídeňská burza
O Burzu cenných papírů Praha projevuje dlouhodobě zájem burza ve Vídni. Právě jednání mezi PPF bankou a vedením vídeňské burzy nejspíše odstartovalo přípravy akcionářů BCPP k prodeji jejich podílů. Šéf vídeňské burzy Michael Buhl také jako první ze zájemců o koupi pražského trhu přicestoval do České republiky, aby zde veřejně prezentoval své strategické záměry. To pro případ, že by se Vídni podařilo nabízenou majoritu v BCPP získat.
EURO: Proč nejsou akcie samotné vídeňské burzy uvedeny na veřejném trhu? BUHL: Vídeňskou burzu z poloviny vlastní banky, z poloviny nebankovní investoři. Nejsme zalistovaní proto, že takto máme coby potenciální strategický partner daleko větší možnosti. Pokud bychom byli na burze, byli bychom každé čtvrtletí pod tlakem zveřejňování výsledků a vytváření rychlých zisků. Takto se však můžeme zaměřit na dlouhodobé strategie. Přesto že nemáme povinnost zveřejňovat výsledky, jsou informace o nás dobře dostupné. Naše kondice měřená indexem je velmi dobrá, přestože poslední rok vzhledem k situaci na světových trzích zaznamenáváme určitý pokles jako každý. Co se týče objemu obchodů, jsme zhruba třikrát větší než Praha a pětkrát větší než Budapešť. Soustřeďujeme se na středo- a východoevropský region (CEE). Osmdesát procent firem zalistovaných u nás má svůj byznys právě v regionu CEE. Naše tržní kapitalizace se vyvíjí velice dobře, ve srovnání s rokem 2003 jsme zaznamenali nárůst o 152 procent. První pololetí letošního roku sice znamenalo mírný pokles, avšak víceméně šlo jen o stáhnutí akcií Bank of Austria, asi o dvacet miliard eur.
EURO: Pokud by se vám podařilo uskutečnit vaši myšlenku středoevropské burzovní aliance, jak by z toho region těžil? BUHL: Přínosných prvků by bylo mnoho. Jsme například v kontaktu se sto dvaceti společnostmi, které jsou vážnými kandidáty na IPO (primární emise akcií - pozn. red.). Největší výhodou takové aliance by však bylo rozvinutí trhu po daleko větším regionu. To by umožnilo firmám z různých zemí participovat na jednotném trhu, umožnilo by to fondům, které se zaměřují na rozvíjející se trhy, zasáhnout přítomností na jednom místě celý region.
EURO: Tak, jak tuto potenciální strategii popisujete, nabízí se zaměnit region CEE spojením Evropská unie… BUHL: Ano, to je něco, o čem jsme přemýšleli v minulosti. Jenže jednotný trh v EU stále není dost jednotný po stránce ekonomické, tedy výkonnosti jednotlivých zemí. Stále jsou tu výrazné subregiony, které se od sebe liší. Jmenujme Skandinávii, Středomoří, Spojené království, Německo či střední Evropu. Před pěti lety jsme si mysleli, že lokální trhy se postupně vytratí ve prospěch odvětví. Že vzniknou společnosti, které budou investovat do ropného sektoru stylem Royal Dutch, Gazprom, ČEZ - bez ohledu na to, kde firmy sídlí. Byli jsme téměř přesvědčeni, že lokální fondy ztratí význam a postupně zaniknou. Jenže tyto předpoklady se ukázaly jako nesprávné. Máme investory pro sektory i pro regiony a obojí spolu nekonfliktně koexistuje. Osobně si navíc myslím, že i když region CEE silně roste, tak dokud budou existovat národní měny vedle eura, bude tu i zcela odlišná investorská klientela, kterou je třeba pokrýt.
EURO: Jak daleko jste s vytvářením oné aliance? BUHL: Společně s konsorciem firem nám patří 68 procent burzy v Budapešti, ve slovinské Lublani držíme jedenapadesát procent. Nyní je na prodej Praha. Zajímá nás ale opravdu celý region, tedy Polsko, Slovensko, státy bývalé Jugoslávie, tam všude hledáme příležitosti. Slovensko je navíc extrémně zajímavé tím, že tam v podstatě žádný trh doposud nevznikl. Obchoduje se tam pouze pár bondů a žádné akcie. Měli bychom tam příležitost celý trh vystavět, což je unikátní. Ale nepředpokládám, že by pan Fico (slovenský premiér - pozn. red.) někdy v dohledné době tamní burzu chtěl privatizovat.
EURO: Zmínil jste Maďarsko. Tamní burza je nyní v hlubokých problémech a vy jste členy konsorcia, které ovládá její majoritu. Nemáte pocit, že vám to může ubrat na atraktivitě v soutěži o BCPP? BUHL: Maďarská burza od doby našeho vstupu pravidelně každoročně téměř zdvojnásobovala zisk z 1,5 milionu eur v roce 2004 na 8,5 milionu eur vloni. Tržní kapitalizace taktéž výrazně rostla a za poslední rok byly v Budapešti zobchodovány větší objemy než v Praze. Aktuální problémy vycházejí z toho, že Budapešť závisí podobně jako Praha na několika málo titulech, které tvoří velké objemy obchodů. A tak, když došlo k pokusu OMV převzít MOL, obě společnosti vykoupily velké objemy akcií z trhu a zaparkovaly je mimo. Proto je tam nyní méně likvidity. Tento problém by už brzy měl být minulostí, protože OMV oznámilo, že s pokusy ovládnout MOL končí, a že ten naakumulovaný podíl hodlají prodat. Otevřené je zatím to, jakým způsobem, zda jej prodají jinému investorovi či přes trh. To zatím není známo. Druhá příčina současného stavu spočívá v ekonomické situaci v Maďarsku. Ta je celkově špatná už poslední rok a půl. Od dob kauzy se lhaním voličům je tam politické vakuum. Tato nestabilita negativně ovlivňuje ekonomiku, což trh zraňuje. Byl bych hrdý na to, kdyby naše burza mohla nějak výrazně ovlivnit makroekonomiku nějakého státu, ale tak to bohužel není. Navíc - pokud všechny tyto faktory započítáme, burza si vede skvěle. Vytváří zisk, prakticky srovnatelný s loňským obdobím, přestože makroekonomické podmínky jsou mnohem horší.
EURO: Jak budete postupovat, pokud se vám podaří pražskou burzu koupit? BUHL: Vždy chceme postupovat ve shodě s lokálním managementem a vlastníky. Obzvláště v Praze je management vynikající. Dělá fantastickou práci s minimem lidí, šéf Petr Koblic je velmi schopný. Pod jeho vedením se tržní kapitalizace Prahy zdvojnásobila za tři roky, jeho management dělá skvělé věci s energetickými tituly, rozvíjí burzu. Kdo by jeho práci dělal lépe? Je jedno, jestli se bavíme o Budapešti, Lublani nebo Praze. Tvrdím, že lokální management rozumí svému trhu nejlépe.
EURO: Co rozhodlo o vašem úspěchu v Lublani, cena? Co rozhodne o vítězi v Praze? BUHL: Nemám tušení, co rozhodne zde v Praze, to je plně na současných vlastnících. Je ale skutečně pravdou, že v případě Slovinska byla cena rozhodujícím faktorem.
BOX
Michael Buhl se narodil 18. února 1959 v Zurichu. Vystudoval ekonomiku a práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1987 nastoupil do oddělení kapitálových trhů v bance Creditanstalt Bankverein. Poté přešel na pozici výkonného ředitele do CA-IB Investment Bank. Do roku 2004 působil v Erste Bank, odkud z pozice výkonného ředitele a šéfa divize investičního bankovnictví zamířil do křesla šéfa Vídeňské burzy. Je ženatý a má dvě dcery. Mluví německy a anglicky.
