Země, které jsou členy Evropské unie, ale nejsou v eurozóně, s napětím očekávají výsledek řeckého referenda. Mají obavy, že kdyby skutečně došlo na Grexit, tedy k odchodu Řecka z eurozóny, mohly by zůstat izolovány ve dvourychlostní Evropě. Sama eurozóna netrpělivě čeká nejen na výsledek nedělního referenda, ale i na to, co to bude znamenat pro budoucnost společné měny, píše server Politico.eu
Středoevropské země EU, které ještě nepoužívají euro, se naproti tomu obávají, že pokud Řecko eurozónu opustí, eurozóna se změní. A to tak, že zbylých 18 zemí, které si zachovají jednotnou měnu, se posune k hlubší integraci, aby solidárně potvrdily závazek euro udržet.
Jak byste hlasovali v řeckém referendu?
Zatímco ale tento krok by členy eurozóny sblížil, od zemí mimo eurozónu, a zejména těch ve střední Evropě, z nichž některé jsou dál než kdy jindy od přijetí společné měny, by je naopak vzdálil. Ačkoli všechny se zavázaly k euru se nakonec připojit, když vstupovaly do EU, rozhodný krok ochotny učinit nejsou.
Vítěz nedávných prezidentských voleb v Polsku Andrzej Duda řekl, že je proti přijetí eura, dokud polské mzdy nebudou dosahovat západoevropské úrovně. To je ale otázka nejméně jedné generace: průměrný měsíční plat v Polsku je v současnosti zhruba na třetině úrovně v Německu. Dosluhující prezident Bronislaw Komorowski přijal vstřícnější postoj, když řekl, že by se Polsko mělo připojit k euru, až bude připraveno.
Dudova strana, opoziční Právo a spravedlnost, vede v průzkumech veřejného mínění před podzimními parlamentními volbami a používá rozhodnou rétoriku namířenou proti euru. Kandidátka Práva a spravedlnosti na premiérku Beata Szydlová řekla, že je „štěstí“, že Polsko nevstoupilo do eurozóny v roce 2012, jako k tomu vybízel bývalý premiér Donald Tusk v roce 2008.
„Je zřejmé, že nadšení pro společnou měnu je dnes nižší, to je ale důsledkem situace v eurozóně,“ řekl Tusk internetovému listu Politico. „V Polsku je téměř úplná politická shoda, že Polsko se připojí k eurozóně, ale pouze po stabilizaci situace v oblasti a až Polsko splní kritéria, kterých ještě nedosáhlo“.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka: Kam se poděla Odysseova lstivost?
Maďarský premiér Viktor Orbán má komplikovaný vztah s EU a politikou jeho vlády je ujišťovat Maďary, že země se bude dlouhodobě držet vlastní měny, forintu. Krize v Řecku jen posloužila k obhajobě tohoto postoje. „Maďarsko nemá náladu přijmout hlubší integraci,“ řekl analytik pro Evropskou unii v Polském institutu pro mezinárodní záležitosti Sebastian Plóciennik. „Nevede se tam žádná diskuse o rychlém přistoupení k eurozóně.“
Česká republika datum přijetí eura nestanovila, ačkoli rok 2020 je zmiňován jako možný termín. Zájem veřejnosti na přijetí eura je nízký. Průzkum Eurobarometru v dubnu zjistil, že 70 procent Čechů je proti přijetí nové měny. Proti je také 53 procent Poláků.
V červnu skupina takzvaných „pěti prezidentů“ představila plán na posílení eurozóny, který by zahrnoval jmenování ministra financí pro měnu a bankovní unii. Plán je považován za model pro případné směřování k užší integraci eurozóny. Ostatní země by okamžitě uvázly mimo integrovanější eurozónu a pravděpodobně by byly vynechány z některých nejdůležitějších rozhodovacích procesů, což by prakticky vytvořilo dva stupně členství v EU.
Pro Středoevropany byla doposud tato myšlenka nepřijatelná. V případě Grexitu by ale už „pojem dvourychlostní Evropy nebyl tabu,“ řekl Adriano Bosoni, který je evropským analytikem v ústavu pro geopolitická studia Stratfor.
Do jisté míry už předěl mezi členy a nečleny eurozóny existuje. V diskusi nad tím, jak řešit řeckou krizi, byla střední Evropa ponechána stranou
Pro Polsko, které se dlouho pokoušelo zvýraznit svou roli v Evropě, by tento vývoj byl obzvlášť nevítaný. Varšava vnímá euro více z politického než z ekonomického hlediska a má pocit, že v době rostoucího ohrožení ze strany Ruska má smysl být součástí jakéhokoli západního uskupení.
„Nejen z ekonomického, ale také z politického hlediska je Polsko v srdci Evropy,“ řekl Tusk. Polský ministr financí Mateusz Szczurek nedávno vyjádřil podporu připojení Polska k eurozóně. I když si dal pozor, aby nezmínil žádné konkrétní datum, řekl, že země se dříve či později připojí ke společné měně a že přijetí eura by pro Polsko bylo „zodpovědným“ rozhodnutím.
„Naše strategie je dlouhodobá,“ řekla Joanna Bezaová-Bojanowská z makroekonomického odboru polského ministerstva financí. „Pokud se eurozóna stane opět silná, pak si myslíme, že vstup do ní bude pro Polsko přínosem.“
Analytici říkají, že jde o signál, že Varšava nechce zůstat mimo jádro EU. Ale s euroskeptickou stranou vedoucí v průzkumech veřejného mínění vypadá jako pravděpodobnější, že je země unášena k periferii.
Do jisté míry už předěl mezi členy a nečleny eurozóny existuje. V diskusi nad tím, jak řešit řeckou krizi, byla střední Evropa ponechána stranou. Také se jí navzdory účasti na diskuzích o bankovní unii netýká regulace bankovních systémů eurozóny z velké části ve vlastnictví investorů ze západní Evropy.
„Systém dvourychlostní EU již existuje,“ řekl předseda varšavského Centra pro sociální a ekonomický výzkum Chris Hartwell. „O mnoha změnách, o kterých se diskutuje v rámci větší hospodářské unie, skutečně rozhodují země eurozóny.“
Přímé následky by se regionu asi vyhnuly
Je těžké předpovědět, jaké finanční dopady na střední Evropu by měl odchod Řecka z eurozóny, ale většina ekonomů je přesvědčena, že region bude poměrně chráněn před jakýmikoli přímými následky. „Neexistují téměř žádné cesty, kterými by (střední Evropa) mohla být zasažena v případě Grexitu,“ uvedli v nedávné zprávě ekonomové Erste Group.
Nicméně existuje spousta nepřímých vazeb, protože eurozóna absorbuje značnou část vývozu z regionu. Banky z eurozóny jsou také v regionu významně zastoupeny a každé rozhodnutí, kterým by zadržovaly finanční prostředky určené jejich středoevropským pobočkám by mohlo vést k úvěrové krizi.
„Pokud by Grexit vedl k finančním otřesům a slabšímu růstu v širší eurozóně, většina zemí střední a jihovýchodní Evropy by byla tvrdě zasažena,“ varoval ve své poznámce ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics William Jackson.
Měny v regionu již v důsledku nejistoty významně ztratily na hodnotě: jak polský zlotý, tak maďarský forint za poslední měsíc ztratily vůči euru kolem dvou procent.
Čtěte také:
Chudé státy vzkazují Řekům: My jsme reformy provedli, proč ne vy?
Tsipras: Referendum bude. Rada Evropy: Hlasování porušuje mezinárodní standardy
Tusk: Řekové nehlasují o konci v eurozóně, jednání v případě „ne“ nekončí
