STŘEDOEVROPSKÝ TYGR

Česká nábytkářská firma chce obsadit postkomunistický trh

Jiří Kejval a Martin Kulík spolu podnikají už deset let. I když začínali už během studia a z nuly, dnes jejich firmy Techo a Rodop zaměstnávají více než 240 lidí a dosahují dohromady téměř miliardového obratu. Společnost na výrobu kancelářského nábytku Techo je nyní ve svém oboru největší na českém trhu. Má pět zahraničních poboček a letos vyveze téměř třetinu produkce. Během loňského roku se zvýšily její tržby na 710 milionů korun, což je více než dvojnásobek roku předchozího. Letos tento růst pokračuje, i když pomalejším tempem. Za první tři čtvrtletí se obrat zvýšil v meziročním srovnání o pětatřicet procent. Dosažení těchto výsledků, byť ohromujících, bylo ovšem podmínkou zahraničních investorů. Podnikatelský plán, se kterým společnost Techo před dvěma lety získala injekci v podobě venture kapitálu, počítá s tím, že se obrat do roku 2003 zvedne ke třem miliardám korun a vyvážet se bude nejméně polovina produkce. Firma se má stát lídrem středoevropského trhu a podle původních představ má mít v postkomunistických zemích celkem čtrnáct poboček. Developerská firma Rodop chce i nadále operovat hlavně v Praze. Pro výstavbu v hlavním městě připravuje nyní další neobvyklé, především funkcionalistické projekty. Desetiletý svazek. Dnes třiatřicetiletí podnikatelé se poprvé potkali už na střední škole. Revoluce je v roce 1989 zastihla ve čtvrtém ročníku stavební fakulty ČVUT. První kapitál, 100 tisíc korun, si vydělali během prázdnin na brigádě v Německu. Za pomoci těchto financí začali montovat svítidla a v roce 1991 už jejich firma Techo dosáhla milionového obratu. O rok později zaměstnávali sto lidí a tržby se zvedly na dvacetinásobek. Firmu, která postupně přešla od montáže k výrobě osvětlovací techniky, nejprve zvětšovali tím, že skupovali v Praze a okolí bývalé obvodní podniky služeb. K nynějšímu podnikání v kancelářském nábytku a developerství se dostali po roce 1993. Koupili tehdy likvidovaný podnik Laboratorní přístroje Praha a začali spolupracovat s Dřevozpracujícím podnikem. Jeho provozy, které později rovněž koupili, využili ke smluvní výrobě pro nábytkářskou firmu Ikea, a postupně se tak od svítidel dostali i k dalším produktům pro vybavení kanceláří. Osud Laboratorních přístrojů nabral jiný směr. Na rozvoj této techniky nezbývaly síly, a oba v té době šestadvacetiletí společníci se proto rozhodli, že raději zhodnotí lukrativní pozemky, které k podniku patřily. První byty na sídlišti Hvězda v Praze 6–Petřinách prodávali na podzim roku 1993. K developerskému projektu patřily i kancelářské a obchodní plochy, které nyní firma Rodop pronajímá. „Myslím, že rok 1993 byl pro nás zlomový, říká Jiří Kejval. „Museli jsme se rozhodnout, co budeme dále rozvíjet a co potlačíme, vysvětluje. Oba podnikatelé dnes připouštějí, že zatímco ve společnosti Techo musejí na dalším rozvoji tvrdě pracovat, Rodop mají spíše pro radost. „Na firmě nejsme existenčně závislí, takže nemusíme jít do každého projektu. Zaměstnáváme v ní deset až dvanáct lidí a vždycky se můžeme rozhodnout, zda se nám nějaký nápad líbí, nebo ne, vysvětluje ředitel společnosti Martin Kulík. Být první. Nábytkářská společnost Techo zaměstnává 230 lidí a na českém trhu má dnes téměř patnáctiprocentní podíl. Její generální ředitel a předseda představenstva Jiří Kejval říká, že tento cíl byl už od začátku jasný. „Když jsme na jaře roku 1994 začali s vývojem nového kancelářského nábytku, věděli jsme, že chceme být v oboru největší firmou na českém trhu, vzpomíná. První kolekci firma představila na podzim 1994 a o tři roky později s obratem 420 milionů korun svého cíle dosáhla. Kejval tvrdí, že v té chvíli bylo nutné najít nový horizont. „Rozhodli jsme se, že se zkusíme přesunout do ostatních postkomunistických zemí a zcela vědomě jsme začali v Rumunsku. Řekli jsme si, že když to bude fungovat tam, musí se to povést i jinde, vzpomíná Kejval. Pobočku v Bukurešti založili v roce 1997. Rizikový kapitál. Pro založení dalších poboček potřebovala firma značné finanční prostředky. Oba majitelé se proto rozhodli, že oželí dosavadní rozhodovací pravomoci a budou hledat venture kapitál pro navýšení základního jmění společnosti. „Přístup k úvěrům byl v té době čím dál obtížnější, vysvětluje Kejval. Pro venture kapitál získali po čtyřech měsících jednání dva partnery: fond Czech and Slovak Investment Corporation, spravovaný mezinárodní investiční bankou Flemings, a Fond rizikového kapitálu, v němž je podílníkem Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Po úpisu nových akcií ve výši 72 milionů korun se koncem roku 1998 zvýšilo základní jmění společnosti Techo na 84,5 milionu korun. Noví akcionáři získali ve firmě padesátiprocentní podíl a stejný zůstal i oběma jejím zakladatelům. Kompletní servis. Další dvě pobočky, v Budapešti a ve Varšavě, otevíralo Techo loni. Od letoška má kancelář i ve Velké Británii. Na Slovensku je firma od roku 1993. V zahraničí nabízí Techo kromě nábytku i kompletní servis vybavení interiérů. Zahraniční operace se nyní podílejí na tržbách společnosti ze třiceti procent. Její zástupci předpokládají, že tržby z exportu se budou dále zvyšovat. „Objem vývozu trvale roste a je reálné, že do tří let dosáhne poloviny celkového obratu společnosti, říká Kejval. Připouští ale, že čtrnácti plánovaných poboček zřejmě do roku 2003 nedosáhne. „Jsme závislí na vnitropolitické situaci v jednotlivých zemích a musíme se rozhodovat podle momentální situace, vysvětluje. Kupříkladu obrat pobočky v Rumunsku, která se rozjela nad očekávání dobře, nyní stagnuje, protože v zemi se utlumil příliv zahraničního kapitálu. Na něm jsou tržby společnosti Techo silně závislé, protože zatím jsou jejími zákazníky hlavně nadnárodní firmy. Vynucené změny. Nynější plány rozvoje zahraničních aktivit nepočítají s překotným otevíráním dalších filiálek. Posílit by se měly ty současné, zejména polská. V příštím roce by měla být otevřena kancelář v Rusku. U některých států, třeba Ukrajiny, firma zvažuje, zda se je nepokusí zásobovat z okolních zemí. Krokem ke změně strategie byla i britská pobočka. Vznikla nad rámec původních plánů. Se zakázkami, jako například vybavení kanceláří pro firmu Andersen Consulting, administrativní prostory muzea voskových figurín Madam Tussaud nebo kancelářské interiéry dealerů Škody, však dosáhla už v prvním roce obratu kolem devadesáti milionů korun.