Jako první zatroubili do útoku komunisté. A vzali to hned pěkně od podlahy. Že Ústavní soud restituční zákon nezamítl, prý nevadí. Zruší se zpětně referendem. „Chtěli jsme, aby se občané k této věci vyslovili předtím, než sněmovna zákon schvalovala. Nebylo nám popřáno ani sluchu. Chceme tedy, aby se referendum uskutečnilo dodatečně – každý zákon, který je přijat, může být také zrušen,“ prohlásil v Haló novinách předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Předseda strany Vojtěch Filip následně potvrdil, že referendum o restitucích bude pro komunisty vedle ekonomické politiky nejdůležitějším marketingovým sdělením. „Osmdesáti procentům občanů se to zdá nespravedlivé,“ zdůvodnil Filip.
Utáhnout penězovod
Jak ale předseda komunistů sám připustil, plán na referendum má jeden technický háček. Dosud totiž chybí ústavní zákon o referendu, který by vypsání lidového hlasování o restituční normě umožnil. Takový zákon by musela podpořit třípětinová většina všech poslanců i senátorů. Záleželo by samozřejmě hlavně na tom, zda levice v říjnových volbách dosáhne na ústavní většinu ve sněmovně. V Senátu už ji od loňska má. Ale i když oprávněnost referenda o restitucích připouštějí i někteří ústavní právníci, jmenovitě například zatvrzelý odpůrce vracení církevního majetku Václav Pavlíček s tezí o „suverénní vůli lidu“, reálné vyhlídky na zaříznutí restitucí v plebiscitu vypadají poměrně chabě. ČSSD coby patrně nejsilnější (možná i jediná) strana příští vlády sice referendum úplně nezavrhuje, staví se k němu ale opatrně a podmiňuje ho právní analýzou. Zejména vydávání fyzického majetku se zdá nezvratitelné.
Laciné téma. „Pokud se skutečně do restitučního zákona zasáhne, zpochybní se tím renomé ČR jako právního státu,“ říká předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
Místo toho si sociální demokraté do předvolebního programu napsali, že budou usilovat o výrazné snížení plateb státu, takzvaných finančních náhrad církvím. „Zahájíme okamžitě jednání s církvemi o tom, jak snížit rozsah finančních kompenzací, které jsou poskytovány za nevydaný majetek. Tam vidíme největší manévrovací prostor, jak snížit a zmírnit dopad církevních restitucí na veřejné rozpočty,“ nechal se slyšet předseda ČSSD a aspirant na premiérské křeslo Bohuslav Sobotka. Podobnou strategii by navíc podpořili i Zemanovci, kteří dostali nadefinovaný postoj od prezidenta a současně čestného předsedy Miloše Zemana. „Následné referendum je možné řešení, ale já se domnívám, že daleko rychlejší a efektivnější řešení by bylo změnit zákony parlamentní cestou, a to zejména ty, které se týkají oné finanční části vyrovnání,“ konstatoval Miloš Zeman v TV Prima. Zauvažoval dokonce nad tím, že by se do překopání restitucí pustil ještě v demisi vládnoucí kabinet Jiřího Rusnoka, jenž by musel předložit tzv. zákonné opatření a prosadit ho v Senátu. Jak ale týdeníku Euro potvrdilo ministerstvo kultury, žádný takový návrh se zatím nechystá.
Zatímco římští katolíci se budou moci ekonomicky opřít o vrácené lesy a polnosti, ostatní církve jsou mnohem víc závislé
na finančních náhradách.
Celkem spolehlivě se dá předpokládat, že antirestituční rétorika s blížícím se termínem voleb ještě vygraduje. Pro církve nebudou následující týdny zrovna příjemné. Na druhou stranu, na roli předvolebních otloukánků si pomalu zvykají. „Vyjádření některých politických stran a prezidenta republiky z poslední doby o revizi tzv. restitučního zákona a vyrovnání s církvemi chápu především jako součást boje o voličské hlasy,“ říká Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví.
Horší bude, jestli se plány levice naplní, byť jen částečně. „Pokud na tento argument bude společnost slyšet, pak svými hlasy zpochybní renomé České republiky jako právního státu. V něm musí platit, že ani vládním usnesením, ani rozhodnutím parlamentu, ani referendem nelze zrušit uzavřenou smlouvu dvou subjektů, tj. českého státu a každé jednotlivé církve,“ zdůraznil Ruml. Po všelidovém hlasování nejspíše silácká slova trochu utichnou, není ale pochyb, že po sestavení vlády ČSSD, ať už menšinové nebo koaliční, musejí církve počítat s tlakem kabinetu na snížení jejich budoucích příjmů (zmírnit ho může snad jen návrat KDU-ČSL do sněmovny a poté do koaliční vlády). Namístě je tedy podrobnější náhled na to, co by omezení finančních náhrad skutečně znamenalo.
Celý článek čtěte v pondělním vydání týdeníku Euro
Také čtěte:
Zeman se vyslovil pro změnu zákona o církevních restitucích
Církve žádají po státu už více než 15 tisíc pozemků
Církevní restituce obstály, Ústavní soud jen škrtl slovo „spravedlivé“
