Střelec zpod Alp

27. 1. 2020

Slovinský minipivovar Lobik umí pobavit Alen Zarič je původně veslař. Tomuto sportu propadl už jako dítě, ale když přišla puberta, stejně velkou láskou se stalo i pivo. „Všechno to začalo, když nám bylo patnáct a po tréninku jsme si nemohli koupit pivo. Tak jsme se rozhodli začít si vařit vlastní, protože proč ne?“ popisuje Zarič start dnes už zavedené slovinské značky Lobik Brewery. Začátky sice byly krušné, doslova stylem pokus omyl, ale po letech snahy se cíl přece jen začal rýsovat. „Trvalo to dlouhých osm let studia, vaření, experimentování a tvrdé práce. A pak jsme se konečně dostali do bodu, když jsme byli spokojeni s naším pivem a rozhodli jsme se otevřít normálnípivovar.“

A tak se Zarič se svými kamarády pustil do papírování, běhání po úřadech a budování celé technologie. Po dvou dalších letech se v roce 2016 zrodil podnik Lobik Brewery. Jak Zarič doplňuje, Lobik je nazván podle tolstolobika, což je poměrně vypasená ryba. Jméno nevybrali náhodou, Zarič říká, že totiž ztloustli všichni, když opustili svět veslování a naplno se ponořili do piva.

„Cíl naší práce zůstává od začátku stejný. To znamená dělat pivo, které pijeme rádi,“ přibližuje Zarič. Co konkrétně to znamená? „Pivo by mělo být alkoholově těžší a komplexní v chuti,“ odpovídá hlavní sládek a šéf celé firmy v jedné osobě.

Pivo v zálohovaných třetinkových plechovkách (Slovinsko se rozhodlo pro zpětný odběr hliníkových obalů) je k dostání nejen v této alpské zemi, ale důležitým odbytištěm je pro něj i Chorvatsko. Lobik se prezentuje svrchně kvašenými pivy, včetně kyselých sourů či stále ještě exotických lambiků.

Pozvedněme Despacito!

Jako první jsme si z atraktivní produkce pivovaru vychutnali Champion, což je American Session IPA. Sám Zarič o něm říká, že toto je pivo pro všechny „sváteční“ atlety, kteří chodí na fotbálek hlavně proto, aby měli žízeň. „Ejl“ s 5,6 procenta alkoholu je velmi průzračný a má světle žlutou barvu a jeho jarní vůně s citrusovo-borovicovými náznaky nás bavila. V ústech se Champion prezentuje nijak silnou hořkostí, jež však postupně nabíhá, zaujme i mírná bylinkovost a především sytost. Je to poměrně silné pivo s dobrou pitelností a v chuti je to znát.

Otestovali jsme i úlet nazvaný Make Despacito Great Again (MDGA), což je Triple NEIPA (New England IPA) s až hrozivými devíti procenty alkoholu. Speciál barvy čerstvé slámy zaujme extrémně, ale skutečně extrémně silnou a těžkou sladovou vůní, a v podobném „rytmu“ se nese i chuť - těžká, dezertní, prim si uzmula výrazná sladovost, pod níž se skrývá mírná kyselkavost.

I přesto má MDGA relativně dobrou pitelnost a ukazuje jeden ze směrů, kterým by se mohl vyčerpaný styl NEIPA vydat.