Zátěžové testy vybraných evropských bank máme úspěšně za sebou. Investoři jsou rádi, protože jim to dalo falešnou naději, že to nejhorší mají banky dávno za sebou. U dvou českých bankovních titulů to pak ještě spíše prohloubí jejich rozdílné chování v posledních měsících.
Autor: Jakub Stadler
Zejména v poslední době je patrné, že ač se akcie v bankovním sektoru v Evropě vyvíjejí vesměs podobně, u dvou titulů na české burze tomu tak většinou není. A ukázal to také zátěžový test evropských bank, jehož výsledky byly v pátek zveřejněny a který vyvolal spíše polemiku.
Ano, investoři v Evropě jsou vesměs nadšeni, že jejich bankovní akcie se derou nahoru, odborníci jsou však vesměs skeptičtí. A dokazují to také odpovědi několika lidí z řad českých obchodníků s cennými papíry, které jsme v této souvislosti oslovili. Sice ještě před zveřejněním výsledků, ale otázka ohledně vlivu testu na české banky spíše směřovala na delší horizont a také na to, v čem vězí rozdílné výsledky obou bankovních titulů na BCPP.
Podle Kamila Kricnera ze společnosti Cyrrus se dá „silnější reakce dá čekat u akcií Erste Bank. Vliv zátěžového testu je rozdílný hlavně díky tomu že Erste je na seznamu prověřovaných bank, kdežto KB nikoliv.“
Žádné překvapení z výsledků zátěžových testů neočekával Robin Koklar, analytik Fio banky a zároveň dodává: „Zátěžové testy měly přijít o rok či o dva dříve, kdy by nám mohly poskytnout důležitou informaci o stavu bankovního sektoru - v současné době postrádají smysl, neboť evropský bankovní sektor je relativně silný.“
Podle Rostislava Plívy, senior makléře obchodování s cennými papíry společnosti Patria, „bude v delším horizontu efekt zátěžového testu nulový. Jakékoliv testy bývají vůči bankovnímu sektoru spíše neutrální, protože nikdy nejsou schopny postihnout podstatu bankovního podnikání. K zabezpečení skutečně bezpečného a „necyklického“ chování odvětví by bylo třeba provést mnohem větší a strukturální změny. Ty ale nejsou politicky průchodné. V krátkodobém hledisku bych ale určitou reakci čekal, neboť z trhů by mohla opadnout nervozita.“
Podle Martin Krajhanzl měly „zátěžové testy ukázat, jak jsou evropské banky odolné vůči potenciálnímu poklesu hospodářství a snížením hodnot vládních dluhopisů, které mají ve svých portfoliích.“ Zároveň ale doplňuje, že „banky by také mohly zveřejnit své expozice vůči národním i regionálním vládám 30 evropských zemí včetně Řecka, Španělska, Irska, Itálie a Portugalska, což by zvýšilo transparentnost a tudíž i přitažlivost bankovního sektoru v očích investorů.“
Co se týče rozdílného vývoje dvou českých akciových titulů, podle Kamila Kricnera „mohou být hlavní důvody tři. Zaprvé je Erste „západoevropská“ akcie, která je kotovaná primárně na rakouském trhu a je tedy trochu více v hlavním proudu oproti „lokální“ Komerční bance. Za druhé Komerční banka má menší expozici v rizikových aktivech jakými jsou maďarské nebo řecké státní dluhopisy. Také platí, že kapitálová přiměřenost Erste je stále poměrně slabá a je tedy velmi pravděpodobné, že bude okupovat spodní příčky na výsledkové listině onoho stress testu. Naopak KB má velmi silný kapitálový polštář. I proto je její kurz už řadu měsíců defacto na předkrizových maximech.“
Více na Investujeme.cz.
