Stanislav Beneš
Češi jsou neuvěřitelně kreativní, problémy dokážou řešit bez manuálu. Japonci zůstanou bezradně stát, když potřebují přejít ulici, na které není přechod. Tak vysvětluje bývalý dlouholetý ředitel Konica Czech a současný šéf společnosti ČD-Telematika Stanislav Beneš rozdíl ve vedení těchto firem. Zmíněná česká vlastnost zřejmě nechybí ani jemu. V roce 2001 přebíral společnost ČD Telekomunikace s několika desítkami zaměstnanců a ztrátou téměř 18 milionů korun. Dnes řídí téměř 1200 lidí v nástupnické firmě ČD-Telematika, která vykazuje víc než jednu miliardu tržeb a 19milionový zisk. Podnik, do kterého v minulém roce vstoupily České dráhy, vlastní druhou největší telekomunikační infrastrukturu v České republice. Čítá zhruba 3500 kilometrů optických kabelů.
EURO: České dráhy drží ve firmě majoritu? BENEŠ: Dráhy vlastní 51 procent společnosti a zároveň jsou naším největším zákazníkem. ČD-Telematika provozuje a udržuje pro železnici více než 18 tisíc počítačů a ICT infrastrukturu včetně provozu serverů s klíčovými aplikacemi, které řídí chod nákladní a osobní železniční dopravy, a mnoho dalšího.
EURO: Jak se vám podařilo sloučit polostátní a soukromou firemní kulturu? BENEŠ: Předem je třeba říci, že tento proces stále pokračuje. Začátky rozhodně nebyly jednoduché. Do společnosti se 70 lidmi přišlo více než 1100 zaměstnanců z odštěpného závodu Českých drah. Předtím byly navíc na Českých drahách sloučeny dva odštěpné závody zcela jinak orientované. Jeden na telekomunikace a druhý na informatiku, což jsou dva odlišné světy. Myslím si, že spojením vznikla naprosto ojedinělá firma, která má navíc zkušenosti s největší „fabrikou“ v republice. Pracovní kultura v Českých drahách je však trochu odlišná od ostatních firem a navíc jsme si museli zvyknout na to, že zde fungují silné odbory.
EURO: Myslíte si, že cesta, kterou se rozhodly jít České dráhy, je správná? BENEŠ: Na železnici se nekonala revoluce v roce 1989, ale probíhá posledních pár let. Podle mého názoru bylo vyčlenění činností zajišťovaných odštěpným závodem do soukromé společnosti krokem správným směrem. Partnerství s Českými drahami má dvojí pozitivní efekt. My se snažíme železnici technologiemi snižovat náklady, ona by z nás v budoucnu měla mít dividendu.
EURO: Kdo jsou vaši největší klienti? BENEŠ: ČD–Telematika má v současné době více než 1100 zákazníků, a to od telekomunikačních operátorů, přes velké a střední firmy až po státní instituce. V nejbližších letech bychom chtěli získat ještě více zakázek právě v oblasti veřejné správy a zároveň oslovit další velké firmy. Rádi bychom se více zaměřili také na společnosti působící v dopravě a logistice, a to nejenom na českém trhu.
EURO: Plánujete expanzi do zahraničí? BENEŠ: Především u železničních dopravců směrem na východ se nám otevírají obrovské možnosti, například v Bulharsku, Rumunsku či na Ukrajině. Tam jsme schopni prodat zkušenosti a know-how. Nejblíže je nám Slovensko. Tamní železnice vznikly ze společného československého podniku a my to prostředí dobře známe.
EURO: Na jakých zajímavých projektech pracujete? BENEŠ: V oblasti veřejné správy získala ČD-Telematika stamilionové zakázky ministerstva vnitra, je součástí projektu zajištění služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy a podílí se na Národním programu počítačové gramotnosti. Pracujeme také na zavádění GSM-R v prostředí Českých drah, ale pro čtenáře by mohl být přitažlivý projekt In-Karta. Pro České dráhy vyvíjíme bezkontaktní čipovou kartu připomínající standardní bankovní platební kartu. Do čipu lze pomocí speciální čtečky zapisovat a číst data. Nyní karta slouží především jako elektronická jízdenka, v budoucnu by měla umožnit mikroplatby, fungovala by jako elektronická peněženka. Kartu využívají všichni zaměstnanci Českých drah a jejich rodiny. Jim a cestujícím jich železnice vydala již zhruba čtvrt milionu.
EURO: Prý se zabýváte i zlepšením GSM signálu na železnici. Kdy se konečně z vlaku dovoláme? BENEŠ: Nyní testujeme možné řešení. Zkoušíme opakovač signálu, takzvaný GSM Repeater, který by měl tento dlouhodobý problém v českých vlacích odstranit. Termín spuštění do ostrého provozu ale zatím není přesně stanoven.
EURO: Nemáte pocit, že nás jednou optická vlákna dokonale spoutají? BENEŠ: Myslím, že informační technologie jsou skvělá věc. Snažím se ale držet si od nich trochu odstup. Během posledních dvaceti let za nás převzaly ohromné množství činností. Kdyby najednou selhaly… Asi bychom bez nich dokázali běžně fungovat, ale chaos, který by nastal bezprostředně po kolapsu elektronických systémů, by byl nepředstavitelný. Vytváříme kolem sebe technologickou síť, někdy až téměř nekontrolovaně. Ptám se sám sebe, kde je rozumná hranice, kdy se ještě budeme moci rozhodnout, zda techniku použijeme, nebo ne. Jakmile tuto hranici překročíme, staneme se na ní plně závislí. To je ohromné riziko. Co když to potom někdo „vypne“?
