Maďarsko
Koncem února příštího roku končí šestileté funkční období prezidenta maďarské centrální banky (MNB) Györgye Surányiho (46), nicméně kolem jmenování jeho nástupce je zatím klid.
Premiér Viktor Orbán minulý týden prozradil veřejné tajemství, že na postu prezidenta MNB chce vidět ministra financí své vlády (nestraníka) Zsigmonda Járaie (47). „Koneckonců bankovní záležitosti mne vždy zajímaly více než politika, řekl v rozhovoru pro agenturu Dow Jones ministr, který ale přijetí nové funkce podmiňuje některými úpravami zákona o centrální bance.
Jeho novela by měla posílit roli bankovní rady MNB, tedy nezávislost banky, ale zároveň by maďarská obdoba Nejvyššího kontrolního úřadu dostala větší pravomoci při kontrolování její činnosti. Dalším požadavkem je přijetí dvouletého státního rozpočtu a splnění podmínky Evropské unie, aby centrální banka nesměla poskytnout úvěr státnímu rozpočtu. (MNB ale již od roku 1992 neposkytla rozpočtu úvěr, tudíž podmínka unie je v Maďarsku považována spíše za formální.)
Orbán o osobě nového šéfa MNB se současným prezidentem banky Surányim nekonzultoval. Maďarská centrální banka je akciovou společností, její akcie vlastní prostřednictvím ministerstva financí stát.
Prezidenta MNB jmenuje (na šest let) i odvolává na návrh předsedy vlády prezident republiky. Banka může mít maximálně pět viceprezidentů, které navrhuje prezident MNB, a v případě souhlasu je premiér předloží ke jmenování (na šest let) prezidentovi republiky.
Jelikož MNB je akciovou společností, má také představenstvo a dozorčí radu. Představenstvo má pomáhat prezidentovi MNB v plnění jeho úkolů. Tvoří je prezident, viceprezidenti a další členové, kteří jsou zvoleni valnou hromadou a jsou zaměstnanci centrální banky.
Dozorčí rada je šestičlenná, jejího předsedu volí parlament, další tři osoby jsou rovněž vybrány parlamentem. Jejími dalšími členy jsou zástupce ministerstva financí a odborník, kterého pověří ministr financí. Dozorčí rada se obvykle mění po čtyřech letech po ustanovující schůzi nového parlamentu.
György Surányi, který politicky patří mezi příznivce liberálního Svazu svobodných demokratů, jenž Orbánův kabinet kritizuje nejvíce, byl jmenován guvernérem již podruhé. Poprvé v roce 1990, kdy přišel z postu státního tajemníka Státní plánovací komise. Koncem roku 1991 však musel svůj post po diskusích o koncepci ekonomické transformace na nátlak konzervativního premiéra Józsefa Antalla opustit. Prezidentem MNB se pak stal ministr průmyslu a obchodu Ákos Bod–Péter. Surányi se do čela banky vrátil v roce 1995, rok po volebním vítězství socialistů. Mezitím působil ve funkci ředitele maďarské CIB Bank.
Americký finanční časopis Global Finance, který každý rok hodnotí guvernéry cen–trálních bank, kvalifikoval Surányiho do třídy „A , což je nejvyšší kategorie. Důvod: skvělý bankovní dohled a snížení inflace z 28 procent (rok 1995) na nynějších deset. Járai byl předtím, než se stal ministrem financí, generálním ředitelem Magyar Hitel Bank, později řídil ABN Amro Bank a byl prezidentem budapešťské burzy. Deník Népszava informoval, že Járai za budoucí viceprezidenty MNB pravděpodobně určí své nynější spolupracovníky z ministerstva a svého náměstka z ABN Amro Bank Henrika Autha.
