STŘIHAČI PLECHU VSTUPUJÍ NA BURZU

O budoucnosti podniku rozhodne první české IPO

S napětím očekávají všichni účastníci domácího kapitálového trhu, jak dopadne první primární emise akcií (IPO), již se chystá pod vedením společnosti EPIC Securities provést zpracovatel plechů Limart. Očekávání je o to větší, že k IPO se jako první odhodlal představitel „staré ekonomiky, a předběhl tak domácí e–business. Cenné papíry Limartu by měly kralovat takzvanému Novému trhu pražské burzy, který vznikl právě pro IPO sice již v roce 1996, ale doposud je prázdný. Pokud bude akce úspěšná, odborníci očekávají, že i další společnosti se odváží přijít si na burzu pro peníze na rozvoj. V opačném případě je budoucnost pražského parketu více než zamlžená. Brněnský podnik Limart v závěru března pokročil o kousek blíže ke svému cíli. Na mimořádné valné hromadě vlastníci odsouhlasili navýšení základního jmění. Počet emitovaných akcií v nominální hodnotě sta korun by měl dosáhnout alespoň milionu, minimální emisní kurs jedné akcie akcionáři určili na 175 korun. Firma by tak mohla získat alespoň 175 milionů korun. „Primární emisi akcií jsme dali přednost před strategickým partnerem, protože již dnes máme nejmodernější stroje a ani s prodejem výrobků není nutné pomáhat. Kapacita trhu totiž přesahuje naše možnosti, zdůraznil spolumajitel Limartu Martin Procházka. Představitelé podniku očekávají, že prospekt emitenta schválí Komise pro cenné papíry počátkem května. V průběhu pátého měsíce pak nastane období oslovování potenciálních investorů, vysvětlování podnikatelských záměrů a přesvědčování k nákupu akcií. „Zatím jsme uspořádali jen jednu informační akci pro brněnské obchodníky s cennými papíry a měli jsme ještě pozitivnější reakce, než jsme čekali, uvedl David Gladiš ze společnosti Ami Communications, kterou firma Limart pověřila komunikací s médii a investory. O tom, jak projekt dopadne, rozhodne červen. Od živnosti k akciovce. Brněnskou společnost založili Martin Procházka a Libor Kotouček, kterým je nyní třicet let. V oboru podnikají od roku 1994, nejprve jen na živnostenský list. O dva roky později pak založili společnost s ručením omezeným LSSC. V této fázi majitelé firmy zatím jenom s plechem obchodovali. V roce 1999 (shodou okolností v době, kdy se konkurenční Válcovny plechu Frýdek–Místek pomalu dostávaly do problémů) se majitelé rozhodli pustit i do vlastní výroby. „Abychom se více přiblížili zákazníkům, postavili jsme v bývalé panelárně na okraji Brna vlastní servisní centrum. Díky tomu se nám podařilo podstatně zkrátit dodací termíny a dodávky jsou variabilnější, řekl Procházka. Zčásti na úvěr, zčásti na leasing a zčásti z vlastních výdělků nakoupil management dánskou, italskou a českou výrobní linku a od května 1999 firma sama nakoupený plech dále zpracovává - stříhá. Přibližně v polovině téhož roku podnikatelé založili akciovou společnost Limart a převedli do ní aktivity LSSC. Činnost zahájili v dubnu 2000. V akciovce oba uvedení majitelé zatím drží po 30,4 procenta základního jmění (nyní 170,2 milionu korun) a zbylých 39,2 procenta vlastní původní eseróčko. To se nyní zabývá již jen autodopravou, a až akciovka dostane na tuto činnost oprávnění, LSSC půjde do likvidace. „I po emisi akcií si chtějí oba zakladatelé udržet dohromady podíl lehce přes padesát procent, prohlásil Gladiš. Kapacita vytížena. Nyní v podniku, který zaměstnává 110 lidí, fungují celkem čtyři výrobní linky, poslední je v provozu od letošního března. „Stroje jsou vytíženy prakticky stoprocentně v nepřetržitém provozu, konstatoval Procházka. V příštích dvou týdnech bude instalováno další výrobní zařízení a jeho produkty jsou prý vyprodány na měsíce dopředu. Materiál firmě dodávají převážně košické železárny a výrobky kupují na tři stovky zákazníků, z nichž nejvýznamnější je mladoboleslavská automobilka Škoda. Ta nyní odebírá zhruba čtvrtinu celkové produkce podniku. Cílem je tento podíl postupně snížit na patnáct až dvacet procent. Limart v současnosti žádné své výrobky do zahraničí nevyváží. „Produkce podniku je plně vyprodána domácím odběratelům. Dalším důvodem jsou administrativní opatření, která znemožňují vývoz našeho sortimentu, to jsou tabule plechu s šířkou nad půl metru, do Evropské unie, vysvětlil Procházka. Právě nová výrobní linka by měla rozšířit sortiment i na užší ocelové pásky, a Limart se tak pokusí prorazit i na západních trzích. Do technologie a výrobních zařízení investovala společnost dosud přes sto padesát milionů korun. Na dalších sedmdesát milionů přišly pozemky, výrobní haly a jejich příprava na provoz. Peníze, které by měly přitéct po emisi akcií, chtějí majitelé podniku využít na investice do dalších technologií, případně do nové tovární haly. Snahou je nejen zvýšit kapacitu výrobu, ale také přejít na náročnější zpracovávání plechů. Rating se bude přehodnocovat. Majitelé Limartu svou firmu považují za největšího domácího zpracovatele plechů, který ovládá sedm procent domácího trhu. Z předběžných údajů vyplývá, že společnost loni utržila necelou miliardu korun a vydělala přitom dvaačtyřicet milionů čistého. To vše při úvěrovém zatížení pouhých deseti milionů korun. Loňský rok byl prozatím v historii mladého brněnského podniku nejúspěšnější. O rok dříve Limart utržil pouhou třetinu loňského výsledku. Důvodem byly ekonomické problémy v té době prakticky jediného dodavatele – Válcoven plechu Frýdek–Místek. Společnost se poté přeorientovala na VSŽ Košice. Ihned po zahájení své činnosti, tedy v letech 1997 až 1998, však obrat Limartu dosahoval mnohem zajímavějších čísel. Loni v září Limart ohodnotila ratingová agentura Czech Rating Agency (CRA). Ta krátkodobá rizika označila stupněm Prime–3 a dlouhodobá stupněm Ba–/Bcr s pozitivním výhledem. „Minulé hospodaření společnosti je velmi dynamické s výraznými dopady vývoje v odvětví. Vysoká koncentrace dodavatelů značně ovlivňuje výstupy společnosti, a ta tak zůstane vystavena cenovým výkyvům trhu. Úroveň dlouhodobého ratingového hodnocení snižuje cykličnost odvětví a jeho nestabilita v České republice. Rizikovým faktorem je i snadný vstup do oboru. Pozitivní je naopak tržní postavení, kvalita produkce, efektivní řízení provozního hospodaření a relativně nižší úroveň fixních nákladů společnosti, praví se v analýze vypracované CRA. K budoucím plánům ani očekávaným výsledkům se nechtěl prozatím management vyjadřovat. „Ze zákona nesmíme o našich záměrech informovat, dokud nebude schválen prospekt emitenta cenných papírů, doplnil Procházka.