Firmy budou moci propojit registr se svou vlastní databází
Tehdy tomu nikdo nevěnoval pozornost, ač z dnešního pohledu šlo o jednu ze zlomových událostí české ekonomiky. Dne 15. září 1997 ministerstvo spravedlnosti zpřístupnilo na internetu elektronickou podobu obchodního rejstříku. V žádné z okolních zemích nic podobného nefungovalo a v Česku šlo o první státní veřejně přístupnou databázi. Právě kvůli ní si řada firem posléze pořídila internet. Lidové noviny o spuštění aplikace informovaly ve čtyřech větách a s dvoudenním zpožděním, MF Dnes a deník Právo v šesti a až tři dny od startu…
Každodenní lustrace.
Nyní už můžeme s klidem říci, že internetový obchodní rejstřík udělal pro transparentnost českého podnikatelského prostředí a pročištění trhu možná více než všechny státní orgány dohromady. V některých zemích, jako například v Polsku, se na takový nástroj čeká dodnes. Pro podnikatele se stal nonstop otevřený registr nenahraditelným zdrojem informací o obchodních partnerech, usnadnil život právníkům, poskytl výtečnou databázi novinářům… Svou popularitu si na adrese www.justice.cz nadále zachovává. Ministerstvo denně eviduje 60 až 65 tisíc přístupů. „Pro činnost naší společnosti má elektronický rejstřík vysokou důležitost a používáme ho denně,“ říká vedoucí oddělení marketingu CAC leasingu Erika Síkorová. „Jde o jeden z nejdůležitějších nástrojů při akvizicích, úvěrovém zpracování a sledování vlastnické struktury firem,“ uvádí Renáta Pintravová z HVB Bank. „Naši zaměstnanci, zejména právníci a obchodníci, používají rejstřík jako podpůrný zdroj informací,“ konstatuje šéf odboru komunikace České pojišťovny Richard Kapsa a hovoří o něm jako o „rychlém a uživatelsky příjemném nástroji“. Zájem uživatelů se může ještě zvýšit, až budou v říjnu data k dispozici v XML formátu a od příštího roku se u každé firmy vedle „Úplného výpisu“ a „Výpisu platných“ objeví ještě jedna ikonka: „Sbírka listin“.
Zůstane zadarmo?
Atraktivitu si internetový rejstřík zachovává i proto, že výpisy jsou poskytovány zcela zdarma (ač mají pouze informativní charakter). To není ve světě zcela obvyklé (viz zahraniční rejstříky) a do budoucna by se to i v Česku mohlo změnit. Zejména s nabídkou nových služeb. Když byla před šesti lety aplikace spuštěna, ministerstvo spravedlnosti uvádělo, že po dobu půlročního zkušebního provozu bude přístup bezplatný a po vyhodnocení bude stanoven „další režim provozu serveru“. Až doposud se ale nic nezměnilo. „Osobně si myslím, že by to tak mělo zůstat, ale bude záležet na politické reprezentaci,“ říká Jaroslav Martaus z odboru informatiky ministerstva spravedlnosti, který stál u kolébky internetového rejstříku. Poukazuje na omezení hospodářské trestné činnosti a soudních sporů, k čemuž široce přístupný rejstřík napomáhá, i na samočisticí regulaci (firmy upozorňují rejstříkové soudy na nesmyslné údaje v databázi).
Možnost okamžité reakce.
Od října by měly být údaje z rejstříku nabízeny i v takzvaném XML formátu. Ve stejném formátu už jsou k dispozici i data z evidence úpadců. Výhodou pro firmy bezesporu je možnost automatického propojení s interními databázemi, případně s jinými veřejnými databázemi. Rejstřík integrovaný do vnitřního informačního systému umožní, aby firma byla okamžitě upozorněna na změny u obchodních partnerů (změna názvu, sídla, jednatele, představenstva, jmění, prohlášení konkursu a tak dále). Už nebude nutné jako u HTML stránek každodenní prohlížení. „Celý internet bude do budoucna přecházet od vizuálních k těmto nevizuálním službám,“ poznamenává k všeobecným trendům Ivo Musil, technický ředitel společnosti Corpus Solutions, která od samého počátku s ministerstvem spravedlnosti na internetovém obchodním rejstříku spolupracuje. Standard výměny informací XML přispívá k rychlé a pružné elektronizaci tradičních procesů a je příkladem toho, čemu dnes politici vznosně říkají e-government, ale praktický efekt stále není vidět. „Zatím není určeno, zda to bude placené, či neplacené. O tom bude rozhodovat náš nový ministr,“ říká Jaroslav Martaus z resortu spravedlnosti. Dosavadní vícenáklady spojené s internetovým rejstříkem (nad rámec nákladů, které by ministerstvo stejně muselo vynaložit) vyčíslil Martaus na deset milionů korun. Je v tom zahrnut hardware, software a údržba.
Negarantovaná informace pouze zdarma.
V současnosti nejžhavějším kandidátem na šéfa resortu spravedlnosti je sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Koudelka. Na zpoplatnění služeb nemá definitivní názor. „Každopádně jsem proti tomu, aby se platilo za jakýkoliv výpis, který je pouze informativního charakteru. Jiná situace by ale nastala, kdyby elektronický výpis dokázal plně nahradit výpis v listinné podobě, který poplatkem zatížen je. Potom by bylo možné o tom diskutovat. Dalším hlediskem pro rozhodování nepochybně je, zda elektronický rejstřík slouží široké veřejnosti, či pouze úzké skupině občanů. Ve druhém případě by o zpoplatnění asi bylo možné uvažovat,“ uvedl minulé úterý Koudelka v rozhovoru pro týdeník EURO.
Část firem je proti jakýmkoliv poplatkům. „Je to snad jediná fungující služba poskytovaná státem… Za co bych jinak platil daně?“ ptá se šéf marketingu prostějovské společnosti Mechanika Karel Zaoral. Většina oslovených subjektů se ale úvahám na toto téma nebrání. „Zpoplatnění by bylo přijatelné pouze v případě garance přesnosti informací tak, jak je tomu u listinné verze výpisu,“ říká v souladu se Zdeňkem Koudelkou generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar.
Naskenovat žižkovskou věž.
Elektronický obchodní rejstřík se dále vyvíjí a nabízí nové možnosti. V prvních měsících dovoloval uživatelům jen vyhledávání dle firem, od února 1998 i podle jmen. Čeští podnikatelé se v něm ocitli jako nazí před celým národem i se svými obchodními vazbami. „Zaznamenali jsme tehdy určitý tlak ze strany některých lidí, kterým se to vůbec nelíbilo. Časem si na to ale všichni zvykli,“ vzpomíná Jaroslav Martaus. U jmen osob přes veškeré námitky dosud zůstala rodná čísla, protože Obchodní zákoník to přímo vyžaduje. „Je možné, že v budoucnu budou nahrazeny nějakým jiným číslem, třeba důchodovým, ale každopádně musí být zaručena jednoznačná identifikace osoby,“ poznamenává Martaus.
„Opravdu významným vylepšením by byla možnost vstupu do Sbírky listin,“ soudí o rezervách internetové aplikace Tomáš Morávek z factoringové společnosti O. B. Heller. Není určitě jediný, kdo by si to přál. V takzvané Sbírce listin, nedílné součásti obchodního rejstříku, lze totiž najít například účetní uzávěrky a z nich už lze vyčíst mnohé o finančním zdraví firmy. Uloženy tam jsou například i zakladatelské smlouvy. Přání bude vyslyšeno a Sbírka listin se na internet také dostane. Má to však jeden technický háček: skenování haldy dokumentů. Kdyby se všechny listiny uložené pouze u pražského rejstříkového soudu poskládaly na sebe (ve formátu A4), vytvoří štos vysoký jako žižkovská televizní věž.
V první fázi (přibližně do začátku příštího roku) se proto počítá pouze se zveřejněním prostého seznamu firemních dokumentů ve Sbírce listin. Ve druhém kroku by se skenovaly všechny nové dokumenty a následně by se přešlo ke skenování starších. „Je otázkou, zda skenovat úplně všechno, či pouze něco, zda přednostně udělat akciovky a teprve potom to ostatní,“ uvažuje Jaroslav Martaus z ministerstva spravedlnosti.
U každého rejstříkového soudu (aktuální návrh zákona ale počítá s tím, že se kompetence přenesou ze soudů na takzvané rejstříkové úřady) by mělo fungovat jedno skenovací pracoviště. Ministerstvo chce práci nabídnout buď tělesně postiženým, nebo k ní využije vězně.
Zahraniční obchodní registry na internetu
Celoevropský registr.
Získat informace o obchodním partnerovi v zahraničí je poměrně obtížné. To bylo důvodem, proč v roce 1992 vznikl pilotní projekt Evropského obchodního rejstříku (European Business Register – EBR). Finančně jej podpořila i Evropská komise. EBR v současnosti slučuje informace o ekonomicky činných subjektech v šestnácti evropských zemích. Podrobnosti o projektu a adresy jednotlivých partnerů, poskytujících informace o firmách na komerční bázi, lze najít na internetové stránce http://www.ebr.org. Kromě států Evropské unie jsou do projektu zapojeny i subjekty z Norska, Lotyšska a Estonska.. Česko patří k přizvaným členům, ale na projektu zatím aktivně neparticipuje (české ministerstvo spravedlnosti si myslí, že je to hozená rukavice našim firmám, které by mohly do „ebru“ za určitou úplatu národní registr nabídnout a posléze participovat na výnosech z poplatků, kterými jsou výpisy z registru zatíženy). Další cestu, jak získat údaje o zahraničních partnerech, představují zahraniční zastoupení vládní agentury na podporu obchodu Czech Trade (http://www.czechtrade.cz/cz).
Maďarsko.
Odkaz na rejstřík je na stránce maďarského místního ministerstva vnitra http://www.im.hu, na níž jsou kontakty na sedm firem, které zprostředkovávají uzavření smlouvy nutné k získání uživatelského jména a hesla, jež slouží k pořízení internetových výpisů. Ceny služeb se pohybují mezi 90 až 750 forinty. Nevýhodou stránek je, že jsou pouze v maďarštině. Naopak stránky soukromé společnosti Information House na adrese http://infohaz.euroweb.hu/ceg mají anglickou i německou verzi. Obsahují registr firem a evidenci úpadků. Cena za jeden výpis začíná od 500 forintů a v případě častějšího používání aplikace získá zájemce slevu, takže při dvou stovkách dotazů měsíčně se cena za jeden sníží až na 350 forintů.
Německo.
V zemi našeho největšího obchodního partnera neexistuje volný přístup do obchodního rejstříku jako v Česku. Nabízí se několik možností. První je placený přístup pomocí internetové stránky http://www.jusline.de – ikonka Handelsregister. Zde je možno obdržet výpis do dvou hodin elektronickou poštou buď za 5,50 eura (poslední změny) nebo za šestnáct eur plný výpis (kompletní firemní profil). K tomu je potřeba připočítat 20 procent daně z přidané hodnoty. Databáze obsahuje informace, které do ní byly zaneseny po roce 1995. Základní údaje, jako kontakt, právní formu nebo prováděné činnosti, lze také získat na internetových stránkách regionálních hospodářských komor. Centrální adresa Německé průmyslové a hospodářské komory je http://www.ihk.de. Tam lze najít odkazy na oblastní pracoviště.
Nizozemsko.
Firmy se povinně registrují u místní Obchodní komory - Kamer van Koophandel (Kvk). Informace o registraci jsou volně k dispozici na http://www.kvk.nl v sekci nazvané Handelsregister / Trade Register. Za registraci firma zaplatí jednorázovou částku a navíc hradí každoročně další poplatek. Z rejstříku zájemce obdrží zdarma pouze základní profil – název, sídlo a právní formu společnosti. Ostatní informace, včetně údajů o managementu firmy a jejím hospodaření, je možné vyhledat po získání přístupového jména a hesla na emailové adrese site@vvk.kvk.nl. Navíc je nutné složit u nizozemské banky minimální depozitum ve výši 250 eur. Ceny za jednotlivé služby se pohybují kolem 0,30 až 2,90 eura za jeden výpis, v závislosti na obsah informací.
Polsko.
Získat údaje o obchodních partnerech pomocí internetu není v Polsku zatím možné. Zpřístupnění informací z polského Zemského soudního rejstříku (KRS-Krajowy Rejestr Sądowy) brání technické a legislativní překážky. Polské právo totiž uznává jako jedinou cestu distribuce údajů z rejstříku takzvané body centrální informace. Žadatelé mohou získat údaje po vyplnění příslušných formulářů a uhrazení administrativních poplatků ve výši 30 polských zlotých za aktuální a 60 polských zlotých za plný výpis. Zpřístupnění informací off-line by mělo být od roku 2004 a on-line nejdříve v roce 2006. Údaje z KRS lze tedy získat pouze formou osobní návštěvy v některé z dvaceti poboček, jejichž adresy lze najít na http://ms.gov.pl/krs/adresy_sadow.pdf. Využít je možné také placené databáze Hoppenstedt-Bonnier nebo Monitor Polski „B“.
Rakousko.
Obchodní rejstřík v Rakousku je obsahově velmi podobný českému. Výpisy z něj mohou být pořizovány na adrese http://www.gdb.at. K tomu je nutná registrace a zaplacení poplatku, který činí 20 eur pro rakouské subjekty a 25 eur pro mimorakouské. Tato registrace se však vyplatí až při větším počtu výpisu z rejstříku denně. Jinak vyjde levněji požádat některého z rakouských advokátů nebo notářů o zaslání tohoto dokumentu. Náklady budou činit asi 100 až 250 šilinků.
Rusko.
Získávání informací o firmách se v Rusku značně liší dle jednotlivých teritorií. Navíc jsou tyto údaje neveřejné a žádná obdoba českého volně dostupného obchodního rejstříku neexistuje. Informace tohoto charakteru je nutné zjišťovat přes různé marketingové organizace, ale málokterá z nich zaručí správnost. Ceny služeb se různí, řádově je nutné počítat s náklady ve výši stovek amerických dolarů. Proto je dobré obrátit se na renomované světové firmy, jako je například americká společnost D & B – http://www.dnb.com (Dun & Bradstreet).
Slovensko.
Informace o slovenských firmách je možné získat na internetové adrese http://www.orsr.sk. „Obchodný register“ je velmi podobný českému rejstříku (Slováci byly před spuštěním v Česku na konzultacích). Stejně jako český je i slovenský rejstřík zdarma a vedle něj existuje také evidence úpadců. Vyhledávání je možné na základě obchodního jména, sídla, identifikačního čísla či příjmení a jména fyzické osoby zastoupené v orgánech hledané společnosti. Nevýhodou slovenského Obchodného registeru na internetu je jeho čtrnáctidenní perioda aktualizace (v Česku každý den). Už ale nabízí data v XML formátu.
Spojené státy.
K získání informací o amerických firmách lze využít rejstřík, který provozuje Department of Corporation na internetové stránce www.sunbiz.org/corpweb/inqiry/cormenu.htnl. Lze si ověřit, zda firma je a kdy byla řádně zaregistrována, její adresu, jména společníků a jejich bydliště. Tyto základní údaje jsou zdarma. Podrobnější informace o finančním zdraví firmy a platební morálce jsou již placené a k jejich získání lze využít služeb například zmíněné firmy Dun & Bradstreet.
Španělsko.
Adresa internetových stránek španělského centrálního obchodního rejstříku (Central Mercantile Register- CMR) je http://www.rmc.es. Lze na ní nalézt kontakt na centrální instituci a jednotlivá regionální pracoviště i informace o možnosti získat výpisy o španělských firmách. Je nutné podepsat smlouvu s CMR – poplatek za jeden výpis činí 250 peset. Informace o firmách jsou v registru od 1. ledna 1990. Webové stránky jsou zpracovány v několika jazykových verzích.
Švýcarsko.
Obchodní rejstřík vede Spolkový úřad pro obchodní rejstřík a jeho příslušné kantonální úřady. Ne u všech kantonálních rejstříků je možné kompletní výpisy stáhnout z internetu bezplatně, poplatek ve výši 20 švýcarských franků lze uhradit platební kartou. Za ověřený výpis poštou zaplatí zájemce 120 franků. Internetová adresa rejstříku je: http://www.zefix.admin.ch. Jako právně uznatelný dokument je nutný originál výpisu, ten je možno objednat přímo nebo prostřednictvím HST Obchodní komory Švýcarsko - Česká republika jako placenou službu.
Velká Británie.
Ve Spojeném království je možné získat základní informace, jako je adresa či předmět podnikání, zdarma na http://www.companieshouse.gov.uk/info/, podrobnější údaje (například účetní data) lze nakoupit online. Údaje přibližně o 1,7 milionu společností zaregistrovaných v tomto rejstříku jsou většinou naskenovány a je možné je získat ve formě mikrofiše nebo obrázku formátu TIFF. Kromě informací o vedení společnosti lze najít i údaje o hypotékách či insolvenci. Většina těchto služeb je zpoplatněna. Na zmíněné webové adrese je i přihláška včetně ceníku.
