Společná měna klesla pod hranici parity s dolarem
Jednotná evropská měna píše historii, leč jinou, než by si přáli její tvůrci. Po červencovém propadu na kurs 1,0136 vůči americkému dolaru se zřítilo euro v minulém týdnu hned několikrát pod své dosavadní minimum, v noci ze čtvrtka na pátek a během pátečního dopoledne dokonce několikrát krátkodobě spadlo pod hranici parity s dolarem.
Euro slabší americké měny si při startu projektu nepřipouštěl ani největší pesimista. „Z ekonomického hlediska není rozdílu mezi kursem 0,99 či 1,01 euro za dolar. Ale z hlediska lidské psychologie symbolizuje kurs měny souboj mezi dvěma formami ka pitalismu - kontinentálním a angloamerickým s deregulovaným trhem, napsal International Herald Tribune. Analytici nicméně tvrdí, že citelné oslabení eura k dolaru a jenu, jež přisuzují především rozdílnému tempu hospodářského růstu v Evropské unii a Spojených státech, má i jisté plus. Za situace, kdy hrubý produkt v eurozóně kulhá za pětapůlprocentním růstem USA, by pád společné měny mohl nahrát většímu objemu vývozu. Česká ekonomika, v níž převažuje dovoz, si však nepolepší. „Silný dola r prodražuje dovozy bez dopadu na objem vývozů, upozornil Martin Hlušek z Erste Bank Sparkassen.
Jasná řeč čísel.
Padající euro prorazilo nejprve mez 1,02 dolaru - burza ve Frankfurtu hlásila už koncem předminulého týdne hodnotu 1,0194. „Momentální slabost není možné vysvětlit fundamentálními ekonomickými ukazateli, ozvali se podle týdeníku Focus obchodníci, kteří soudili, že jde o spekulativní atak. Následující seance přinesla studenou sprchu: 1,0075 dolaru a 104,67 jenu za euro. Šokoval zejména druhý údaj, Japonci si ovšem vedou skvěle i vůči zámoří - pozice jenu vůči dolaru je nejsilnější za poslední čtyři roky. Pak přišel nový týden a s ním černý pondělek, který srazil euro v Evropě na hodnotu 1,0039. V pátek 4. prosince se jednotná měna dočasně zastavila na 0,9990 dolaru, v průběhu dne se vzpamatovala a oscilovala nad hranicí parity. Pompézní start s kursem 1,1668 dolaru a lednový vrchol 1,1877 jsou smutnou vzpomínkou na lepší časy eura, které už přišlo o sedminu hodnoty. Na dolar poztrácelo čtrnáct procent, k jenu činí úbytek dvaadvacet procent. „Kromě jiných krátkodobých aspektů hraje důležitou roli sociální politika a její vliv na konkurenceschopnost. Evropa je v tomto smyslu velkorysejší, což má z dlouhodobého hlediska dopad na ekonomiku a na kurs eura vůči dolaru, uvedl pro týdeník EURO analytik londýnské Merrill Lynch Miroslav Nosál.
Centrální v klidu.
Prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg se odmítl propadem eura znepokojovat a je přesvědčen, že evropská měna teď může jít pouze nahoru. Šéf EZB vidí za nepříznivým stavem sílu americké ekonomiky, ale věří v růst hospodářství eurozóny. „Tempo růstu by moh lo Spojené státy brzy předstihnout, usoudil pro Reuters Duisenberg. „Ve střednědobém horizontu vyhrají fundamentální makroekonomické faktory a vztah mezi oběma hlavními měnami bude odrážet pod nimi skrytou rovnováhu, podotkl.
Určitou obavu Duisenberg přesto má z poklesu důvěry veřejnosti v jednotnou měnu. V interview pro Financial Times sdělil, že obdržel množství dopisů (zejména z Německa), jejichž pisatelé se strachují o své úspory. Evropská centrá lní banka dala ovšem už několikrát najevo, že intervenovat pro euro nemíní; z devizových rezerv zatím nepustila ani cent. „Tyto zásahy zůstávají potenciální zbraní. Lépe je jít s trhy než proti nim, je přesvědčen Duisenberg. Analytik Nosál sou hlasí. „Žádná centrální banka by neměla zasahovat ani proti krátkodobé volatilitě, ani proti dlouhodobým trendům (oba postupy jsou většinou neúspěšné a ztrátové - pozn. red.). Oprávněným důvodem by mohlo být dočasné zmizení likvidity, jež by ovlivnilo funkčnost trhu, řekl.
Politika centrální banky budí přesto rozpaky. Na rozdíl od jasného postoje americké cedulové banky si nejsou finančníci příliš jisti, jak se EZB vypořádá s tlaky ze strany členských zemí v případě skutečné ekonomické krize. „Sama banka nemluví jednoznačnou řečí, píše německý Tageszeitung s odkazem na některé rozporuplné výroky špičkových manažerů ústavu.
Signály a slova.
Ministři financí členských zemí Evropské unie, kteří se sešli v pondělí v Bruselu, ochromení společné měny nekomentovali. „Nemáme důvod, abychom svůj přístup k euru nějak měnili, prohlásil předsedající finský ministr financí Sauli Niinisto. Die Tageszeitung přesto míní, že mizérie eura jen prokázala nepřipravenost obou hospodářských motorů unie - Francie a Německa - na nástup jednotné měny. Ostatně už euroskeptik Václav Klaus tvrdil, že se členské země musí ne jprve integrovat a teprve potom může přijít na řadu zavedení eura. Německý list připomíná, že důvěru v trh podkopala státní intervence Berlína ve prospěch kolabujícího stavebního kolosu Philipp Holzmann i odpor proti převzetí koncernu Mannesmann britským Vodafone AirTouch (tento názor má i šé f EZB Duisenberg). Zastánci dodržování regulí volné hospodářské soutěže, jak píše Tageszeitung, kroutili hlavami, euro kleslo. Vrcholný francouzsko-německý summit vyslal poté další signál: Schröder ani Lionel Jospin nejsou prý znepokojeni slabostí eura. Měna šla dolů znovu.
Helsinská naděje.
Euro platí v jedenácti z patnácti států Evropské unie - nebylo dosud zavedeno ve Velké Británii, Švédsku, Řecku a Dánsku. „Slíbené referendum o připojení provedeme mezi zářím roku 2000 a polovinou března roku 20 02, oznámil dánský premiér Poul Nyrup Rasmusen. Zastánci připojení k jednotné měně v Dánsku vedou o devatenáct procent - vyplynulo to z průzkumu institutu Sonar, který publikoval deník Jyllands-Posten. Pro připojení k Evropské h ospodářské a měnové unii (EMU) byla polovina dotázaných, proti jedenatřicet procent, téměř pětina dotázaných nevěděla. V předchozím srpnovém zjištění vedli příznivci nad odpůrci o dvanáct procentních bodů. Rizika odporu k euru si uvěd omuje i Tony Blair, který varoval před nepřátelským postojem Britů - ostrovní mocnost stále odmítá začlenění svých eurobondů do daňového balíku unie. „Velká Británie by se takto mohla dostat do izolace a utrpělo by její vlastní hospodářství, připomněl premiér v proslovu v londýnské City. Při ročním setkání s bankéři a průmyslníky Blair ujistil, že jeho země chce úspěch Evropské měnové unie, a zdůraznil, že poslední slovo k připojení budou mít voliči v referendu. Termín nesdělil. Členské státy tvrdí, že chtějí dosáhnout dohody o ;daních ještě začínajícím summitem v Helsinkách. „Chceme se dohodnout na velkém balíku daňové harmonizace a koordinace. Euro může a musí být řídící silou prosperity, ale tou se může stát jen tehdy, jestliže dále posílíme evropskou integrac i, přiznává německý ministr financí Hans Eichel.
O výhodách přechodu na stejnou měnu ovšem už jen stěží někdo přesvědčí rakouského krále automatového impéria Ferryho Eberta. Kvůli přechodu z šilinku na euro jeho společnost zkrachovala. Devět tisíc automatů na bonbony a kondomy rozmístěných v restauracích a na nádražích hodlá prodat sběratelům.
