Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov je jednou z největších a nejstarších likérek v České republice.
Loni oslavila již 490. výročí založení a za dlouhou dobu existence vystřídala mnoho majitelů. Tím nejvýznamnějším byl v 19. století Jakub Wojaczek.
Dům U Zeleného stromu patří mezi nejstarší prostějovské stavby. Vznikl pravděpodobně již koncem 14. století a ukrývá v sobě základy dvou středověkých domů. Do historie se ale zapsal především jako vyhlášená palírna alkoholu.
Poprvé je zmiňován roku 1518, kdy jeho majitel, Hajný Jež ze Seloutek, získal od Viléma z Pernštejna privilegium na vaření piva. Dům se stal pravovárečným, což znamenalo, že se v něm vyráběl slad, vařilo pivo a od konce 16. století také pálila kořalka a provozovala hostinská činnost. Objekt často měnil majitele, až ho koncem 17. století získal Kryštof Řezníček. Snad právě on dal na fasádu umístit znamení zeleného stromu a po požáru roku 1697 objekt radikálně přestavěl.
Nejvýznamnějším vlastníkem se ale stal teprve Řezníčkův nástupce Jakub Wojaczek, který roku 1844 začal v budově s tovární výrobou lihovin. Hned od počátku slavil úspěch a brzy se stal jedním z nejbohatších prostějovských měšťanů.
Muzikální palírník
Jakub Wojaczek se narodil roku 1789 v Kostelci na Hané (pět kilometrů severozápadně od Prostějova) v rodině chalupníka Františka Wojaczka. Po odchodu z domova sloužil u vojenské hudby v Brně, kde se také oženil s Johankou Vinarskou.
Po roce 1820 se i s rodinou přestěhoval do Prostějova, kde našel zaměstnání v jednom z výsadních právovárečných domů a vedle toho si přivydělával chrámovou hudbou v kostele. Roku 1826 byl již prostějovským měšťanem a brzy se stal nájemcem právovárečného domu na Hlavním náměstí č. 19, kde začal provozovat výrobu režné novou technikou ve zdokonalených destilačních aparaturách. Podobnou procedurou pak vyráběl i slazené likéry.
Odbornými znalostmi, pracovitostí a dobrými obchody brzy zbohatl tak, že roku 1843 zakoupil dům U Zeleného stromu na dnešním Žižkově náměstí č. 20. Roku 1844 se po úmrtí manželky podruhé oženil s mladou vdovou Vincencií Haschkovou, čímž získal značné jmění. Ještě tentýž rok proto požádal o jednoduché tovární oprávnění k velkovýrobě režných kořalek, rosolek a likérů. Právovárečné měšťanstvo jeho žádost doporučilo a úřady ji potvrdily. Mezi čtyřiceti palírnickými domy v Prostějově se tak dům U Zeleného stromu stal vůbec prvním továrním podnikem.
Třetí na Moravě
JAKUB WOJACZEK
(1789-1858)
Narodil se 7. července 1789 v Kostelci na Hané v rodině chalupníka. Sloužil u vojenské hudby v Brně a roku 1820 se i s rodinou přestěhova do Prostějova. Stal se nájemcem právovárečného domu na Hlavním náměstí, kde začal vyrábět režnou novým způsobem. Roku 1843 zakoupil dům U Zeleného stromu a v následujícím roce v něm zahájil tovární výrobu lihovin. Podnik v dalších letech rozšířil také o sousední dům U Tří mouřenínů a produkce směřovala i do zahraničí. Roku 1852 se podílel s Aloisem Haškem a Josefem Klegou i na založení prostějovského cukrovaru. Zemřel 1. prosince 1858 ve věku šedesáti devíti let.
Wojaczek brzy rozšířil provoz také o nové destilační kotle a modřínové chladicí kádě, přibral další zaměstnance a založil knihu tajných výrobních receptů. Časem přikoupil také sousední dům U Tří mouřenínů a umístil do něj další výrobnu a sklady. Kořalka, především režná, polská, hořká, žaludeční, anýzovka, kmínka a třešňová, se již tehdy vyvážela i do Vídně, Uher a Terstu. Produkce neustále stoupala a brzy dosáhla téměř neuvěřitelných 1,35 milionu litrů lihovin ročně.
Roku 1858 Josef Wojaczek zemřel a firmu, která byla již zaprotokolována také u krajského soudu v Olomouci, převzala vdova Vincencie. Nejstarší Wojaczkův syn Karel, kterému bylo tehdy deset let, se v otcových stopách nevydal a vyučil se lékárníkem. Podnik tedy od roku 1863 vedl s matkou mladší syn Oskar Antonín. Za jeho působení dosáhla produkce lihovin vrcholu a roku 1870 byla palírna dokonce třetí největší na celé Moravě.
Štěstí se ale od firmy brzy odvrátilo. Mladý podnikatel již roku 1878 v pouhých pětadvaceti letech zemřel a přišel i pokles výroby zaviněný zdražením lihu. Podnik se změnil na obchodní společnost „J. Wojaczek’s Erben“ (J. Wojaczka dědicové), předchozích úspěchů ale již nedosahoval a roku 1920 ho rodina Wojaczků prodala městu Prostějov.
V rukou hostinských
Město objekt palírny pronajalo 16. listopadu 1920 Družstevnímu podniku hostinských. Jeho členové umístili na fasádu velkou tabuli s namalovaným zeleným stromem a siluetou Prostějova v pozadí. Symbolicky připomínala, že nové výrobní družstvo navazuje na starobylou tradici domu. Místnosti v přízemí, které dosud sloužily jako tovární výčepy, byly pronajaty obchodníkům s konfekcí. Na fasádu byly umístěny nápisy „Destilační továrna lihovin“ a „Velkoobchod vínem“. Ze sortimentu někdejší Wojaczkovy firmy zůstala zachována výroba tří druhů prostějovské režné, „polská“ (později přejmenovaná na Starorežnou) a některé druhy likérů a rosolek.
Roku 1924 navrhl nový technický správce Viktor Garlík přestavbu dosavadních výrobních místností. Družstevní podnik hostinských celý dům odkoupil a modernizace proběhla v letech 1926 až 1927. Za druhé světové války sice výroba poklesla, hned roku 1945 se ale vrátila na předválečnou úroveň. Družstevní podnik hostinských provedl ještě několik stavebních úprav, roku 1948 byl ale znárodněn a přičleněn k národnímu podniku Hanácké lihovary a drožďárny v Olomouci jako závod Starorežná.
Na nové adrese
V červnu 1952 byla do Prostějova převedena exportní výroba likérů z Nymburka. Kapacity původní palírny přestávaly stačit, roku 1959 byl proto celý závod přestěhován do bývalého Binkova pivovaru v Dykově ulici.
Dům U Zeleného stromu se změnil na byty. Roku 1960 byl rozšířen o druhé patro a probourána byla i původně slepá okna. V přízemí vznikla opravna televizorů a roku 1970 k ní přibyla také provizorní dílna pro výrobky z plastických hmot. Oba podniky sídlily v budově až do roku 1992, kdy je nahradily jiné obchody.
Prostějovská likérka se později stala součástí Fruty Brno, znak zeleného stromu si ale udržela. Roku 1992 byl podnik prodán společnosti Starorežná Prostějov a pod názvem Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov funguje dodnes. Soustředí se především na výrobu Hanácké vodky a tradiční Starorežné. Úspěchy má také s Absintem, jehož je největším producentem a vývozcem v Česku.
