I když loni měla obrana k dispozici 47,8 miliardy korun, skutečné výdaje na armádu se snížily na hodnotu 45,7 miliardy. Meziročně došlo k pádu o 1,67 miliardy. A tak zatímco předloni hospodařil Stropnického resort s 1,04 procenta HDP, v roce 2016 pouze s 0,97 procenta.
Sám ministr odmítl cokoli komentovat. „Je to jenom hra s čísly,“ brání jej mluvčí Petr Medek. „Řada projektů se přelévá i do roku následujícího. K částce je tedy potřeba přičíst ještě 3,9 miliardy, které využijeme k uhrazení už uzavřených smluv,“ pokračuje.
Jenže takovéto vysvětlení očividně neobstojí. „Pokles reálných výdajů pod jedno procento HDP je v přímém rozporu s tím, co jsme deklarovali,“ zlobí se Jan Hamáček (ČSSD), předseda sněmovny. Jedním dechem dodává, že se ukázalo, že Stropnický neumí dotáhnout velké modernizační projekty, jako třeba nákup dvanácti víceúčelových vrtulníků.
Přečtěte si komentář Ondřeje Stratilíka:
Stropnického pomník aneb Jak ANO obralo vojáky o 600 milionů
A ke kritice se přidává i opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS): „Loňský pokles výdajů na 0,97 procenta HDP není vykročení k závazku 1,4 procenta ani omylem.“ Naráží na vládní dohodu, podle níž má obranný rozpočet do roku 2020 vystoupat na 1,4 procenta HDP. Což je mimochodem stále větší sci-fi.
Loňským pádem výdajů se Česká republika zařadila na úplný chvost členských zemí NATO. Hlavně kvůli tomu, že neudržela rostoucí křivku. Pokles je zarážející o to víc, že česká ekonomika prožívá velmi dobré období a bezpečnostní situace v Evropě se spíš zhoršuje.
A podle informací týdeníku Euro už do schránky ministerstva obrany dorazil poměrně jasný dopis generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga. Na květnový summit NATO do Bruselu, kam poprvé zamíří i americký prezident Donald Trump, tak česká delegace pojede v roli chudého příbuzného, který navíc neplní základní pravidla. Dávat dvě procenta HDP ročně na obranu se přitom Praha zavázala se vstupem do vojenského paktu.
Z české armády čtěte více:
Proč českou armádu zachraňují cizí úředníci
