Zvyšování rozpočtu ministerstva obrany či nábor nových vojáků považuje Martin Stropnický (ANO) za úspěch svého působení v pozici ministra obrany. Naopak očekával rychlejší modernizaci armády a za neúspěch považuje potíže s prosazením zákonů o Vojenském zpravodajství a Vojenské policii.
Stropnický se stal 15. českým ministrem obrany na začátku roku 2014, jako jediný patrně ve funkci vydrží po celé volební období. Podle názoru opozičních i některých koaličních politiků během jeho působení armáda obnovovala svou zastaralou techniku pomalu, domnívají se také, že by růst rozpočtu mohl být vzhledem k bezpečnostní situaci a rostoucímu HDP vyšší. Armádní experti naopak Stropnického chválí za přijetí nových branných zákonů, úspěšný nábor vojáků nebo rozvoj aktivních záloh.
Stropnický se kritice brání. Ministr také poukazoval na situaci, ve které na ministerstvo nastoupil, kdy se například zhoršila mezinárodní situace ruskou anexí Krymu nebo migrační krizí. Ministerstvo obrany také mělo za sebou několik let, kdy muselo výrazně šetřit.
A co třeba bojové drony? Velení armády s nimi počítá
Právě následné zvýšení rozpočtu ministerstva obrany a závazek dosáhnout do roku 2025 ve výdajích na obranu dvou procent HDP považuje Stropnický za jeden z úspěchů svého působení. Poznamenal, že pouze několik členských zemí každoročně zvyšuje svůj obranný rozpočet o asi deset procent jako Česká republika. ČR se při vstupu do NATO zavázala na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP, v posledních letech se tato částka pohybuje kolem jednoho procenta HDP.
Za další úspěch Stropnický považuje nábor nových vojáků. „Byla tady zoufalá nenaplněnost některých útvarů, teď je tady 83 procentní naplněnost v celé armádě. Začali jsme na 21 tisících (vojácích) a na konci tohoto roku budeme mít 24 tisíc, což při nízké nezaměstnanosti není malý nárůst,“ řekl. Poukázal také na nárůst počtu aktivních záložáků. „Podařilo se vyvolat i určitý zájem na občanskou participaci na obraně státu včetně dobrovolného vojenského cvičení ve Vyškově,“ poznamenal. Vyzdvihl také přijetí branné legislativy nebo práci na popularizaci armády, která se těší vysoké důvěře obyvatel.
Vampýr na Hedvábné stezce. Jak se české zbraně dostaly do Ázerbájdžánu?
Ministr obrany přiznává, že očekával rychlejší modernizaci armády. „Něco nám třeba trvalo déle než jsme koupili, no ale protože se tam ukázala nějaká chyba na té cestě, chyba od výrobce třeba, často si stěžoval ten, co nevyhrál. Ten konkurenční boj ve zbrojním průmyslu je enormně ostrý, protože jde o obrovské částky,“ podotkl. Úředníci podle něj na ministerstvu pracují pod velkým tlakem a ve strachu, že na ně bude „v rámci konkurenčního boje vymyšlena nějaká chyba“. „Až sem třeba přijde po volbách nějaký chlapík nebo nějaká dáma, tak jsem zvědav na to tempo. Tempo a zároveň péči řádného hospodáře,“ řekl. Připravit projekt na důležité zakázky podle něj trvá několik let.
Ministerstvo podle Stropnického za dobu jeho působení proinvestovalo včetně pronájmu gripenů 42 miliard korun. Poukázal třeba na nákup výstroje za asi 818 milionů korun, letištních radarů za 600 milionů nebo 20 pandurů za více než miliardu korun. Uzavřeny byly také víceleté smlouvy v řádu miliard korun na servis letadel, vrtulníků či vozidel. „A je velká šance, že aspoň deset (miliard), ale víc spíš, ještě letos podepíšeme,“ dodal. V nejbližší době by měla být uzavřena odkládaná smlouva na nákup izraelských mobilních radiolokátorů za 3,6 miliardy korun. V podpisu smlouvy podle Stropnického brání zajištění posledního dokumentu. Poznamenal také, že je schválen investiční program pozemních a vzdušných sil do roku 2025 za 150 miliard korun.
Za nevydařené považuje Stropnický také neschválení novely zákona o Vojenské policii ve Sněmovně, i když měla tato norma podporu vlády.
Přečtěte si komentáře komentáře Ondřeje Stratilíka: