V blízkosti soutoku Vydry a Křemelné na Šumavě se vyrábí elektřina přes sto let, vodní elektrárna tu vznikla už v roce 1912. Historie využití síly vodního toku v lokalitě je však výrazně delší. Ještě před elektrárnou zde stála Čeňkova pila a dávno před ní mlýn. A někdy v té době nejspíš vznikl i jez k náhonu dopravujícímu ke zdroji vodu. Právě tato více než tři sta let stará stavba je aktuálně předmětem sporu mezi energetickou společností ČEZ a Povodím Vltavy. Státní podnik požaduje po polostátní společnosti náhradu 75 tisíc korun za „strpění“ jezu na svém pozemku v korytu řeky.
Není jediný. I ostatní správci tuzemských vod vymáhají úhrady po uživatelích jezů a dalších vodních děl, vesměs tedy po vlastnících vodních elektráren.
„Povodí přišla s tím, že chtějí platbu za pozemky v řece nebo i mimo řeku, které mají ve správě. Elektrárna totiž často vlastní jez, pozemek však patří povodí,“ vysvětluje Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren.
Můj jez, tvoje řeka
Vše souvisí s novým občanským zákoníkem, novelou vodního zákona z roku 2013 a především se zmatky a rozsáhlými majetkovými přesuny v průběhu dvacátého století. Po roce 1989 získali elektrárny, náhony i pozemky pod nimi noví vlastníci, ať už soukromí, nebo státní. Pozemky v samotných řekách, a tedy i pod jezy či některými hrázemi, přešly na jednotlivá povodí. Často tím vznikly bizarní situace, kdy třeba pozemek pod dolní nádrží Dlouhé stráně vlastní ČEZ, pozemek původního toku říčky Desné pod hladinou nádrže však patří Povodí Moravy.
Atrakce nejen pro energetiky: zájem o prohlídku technických památek roste
Nová legislativa pak umožnila pětici státních podniků za díla vybudovaná před rokem 2002 vymáhat náhradu. Okolnosti i historie jednotlivých případů se značně liší a neexistuje univerzální příklad.
Řada uživatelů se s povodími domluvila a dala přednost úhradě před zdlouhavým sporem. Třeba Povodí Odry se tak podle mluvčí Šárky Vlčkové dohodlo ve všech třech desítkách případů, a podnik díky tomu získal dva miliony korun. Jinde uživatelé platit odmítli a záležitost skončila před soudem. Povodí Moravy aktuálně eviduje 49 žalob, Povodí Ohře šest, Povodí Labe 25 a Povodí Vltavy dokonce 60 žalob o náhrady.
Sucho: nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny
Čísla se mění a jednání stále probíhají. Třeba ČEZ zaznamenal deset žádostí o náhrady v celkové hodnotě přesahující 90 milionů korun. U nejvyššího, téměř 60milionového požadavku týkajícího se „dukovanské“ vodní nádrže Dalešice další postup ještě zvažuje. Za dva jezy se rozhodl zaplatit celkem asi 24 tisíc korun, protože by podle mluvčího Romana Gazdíka náklady na právní služby významně přesáhly vymáhané částky. „To ale neznamená, že jsme tím uznali argumentaci protistrany,“ dodal Gazdík.
Vítězství u Čeňkovy pily
V pěti případech se ovšem ČEZ hájí před soudem a u zmíněné Čeňkovy pily v polovině srpna poprvé uspěl. Podle Gazdíka soud uznal, že není možné vymáhat peníze za jez z doby císařovny Marie Terezie. „Soud v tomto případě jednoznačně řekl, že stará, dávno vypořádaná vodní díla se nově vypořádávat nemají, a potvrdil tak zřejmou absurdnost tohoto požadavku,“ řekl Gazdík.
V tom vidí určitou naději i ostatní. Podobně jako u Čeňkovy pily není totiž v mnoha případech jasné, zda některý z předchozích uživatelů jezu jakémusi předchozímu vlastníkovi pozemků v řece už náhradu nezaplatil. „Nebylo možné něco podobného postavit, aniž byste se vyrovnal s majitelem pozemku,“ je přesvědčen Zachoval z Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren.
Na druhé straně už i povodí disponují rozsudky ve svůj prospěch. „Dva soudy již našim žalobám vyhověly,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Jestli je tedy možné požadovat peníze za užívání podvodního pozemku, není zdaleka definitivně rozhodnuto.
Čtěte také:
Sucho v Česku: třetina území je na nejhorších stupních, tropické teploty situaci ještě ztíží
Výlet do Slunečního města. Nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
