Brusel nehodlá českou definici sociálního bydlení kvůli DPH akceptovat
Znělo to opravdu pěkně. Když nám Brusel neumožní danit výstavbu nových bytů a domů nižší sazbou daně z přidané hodnoty, přeřadíme naprostou většinu nových bytů a domů do kategorie sociální bydlení. Pro ni platí nižší sazba automaticky, do toho nám Evropská komise mluvit nemůže, tvrdili čeští ministři. Není to pravda, může! A jak zjistil týdeník EURO, i bude. České republice hrozí vyšetřování, soud a pokuta.
Nás to nepálí!
Evropská výjimka na nižší DPH na stavební práce spojené s bydlením - devět procent namísto devatenácti - velmi pravděpodobně nebude prodloužena až do konce roku 2010, jak by si Praha přála, ale skončí ještě letos. V Radě EU je totiž v tomto případě třeba jednomyslného rozhodnutí. Německo a Dánsko jsou však stále proti, Česko je o své pravdě přesvědčit nedokázalo. K dalšímu, nyní už ale definitivně poslednímu jednání má dojít počátkem prosince.
Zástupci české administrativy ovšem dávají už dlouho najevo, že jim případné dánské nebo německé veto vůbec nevadí. „Pro Česko to není žádný zásadní problém. Sníženou sazbu si totiž i nadále zachová - díky nové definici sociálního bydlení - okolo devadesáti procent bytové výstavby. Do základní devatenáctiprocentní sazby se tedy od ledna dostanou jen ty největší domy a byty,“ prohlásila v polovině listopadu bývalá náměstkyně z ministerstva financí Dana Trezziová. Měla na starost právě daně.
Klidný, alespoň navenek, zůstává i sám ministr financí Miroslav Kalousek: „Mohu jen s uspokojením konstatovat, že Česko je jednou z mála zemí, která má tu věc definitivně vyřešenou…“ prohlásil 13. listopadu. A pokračoval: „Naše definice sociálního bydlení je široká a zdá se, že vyhovuje devadesáti procentům investorů i populace. Nás to proto tolik nepálí.“
Rozdílné vnímání.
Kalouskův originální trik, jak obelstít unii, je prostý: do schválené reformy veřejných financí se dostala pasáž, která jako sociální bydlení definuje všechny nové byty menší než 120 metrů čtverečních a domy pod 350 metrů čtverečních. A na sociální bydlení platí v EU podle evropské směrnice o DPH z listopadu 2006 nižší daňová sazba automaticky. V Česku momentálně spadá sociální bydlení pod pětiprocentní daňovou sazbu, od 1. ledna příštího roku se přesune o čtyři procentní body výše, na devět procent.
V Evropě je přitom za sociální bydlení pokládáno bydlení dotované státem nebo obcí a určené lidem, kteří si nejrůznějších důvodů nejsou schopni vydělat na komerční nájem, natož pak si nějaké vlastní bydlení koupit. Podle čerstvé analýzy z dánské poradenské společnosti Copenhagen Economics přebývá v Evropě v sociálním bydlení něco málo přes šestnáct milionů lidí. Plán české vlády dostat do škatulky „sociální“ devadesát procent nově postavených bytů a domů by mohl toto relativně nízké číslo citelně zvýšit.
Není to tedy od české vlády přímo ukázková drzost? Úředníci z českého ministerstva financí odhodlaně opakují, že rozhodně ne. Každý stát v Evropské unii si prý může vymyslet takovou definici sociálního bydlení, jaká se mu zlíbí. Žádná jiná země, natož pak Brusel, mu do jeho domácí sociální politiky nemá co mluvit. To je sice pravda, ovšem jen do té chvíle, kdy se za opatřením sociální politiky evidentně skrývají jiné motivy. A tak to vnímá Brusel…
A bude se vyšetřovat.
Česká definice sociálního bydlení už do Bruselu dorazila, mají jí k dispozici i úředníci Generálního ředitelství pro daně a celní unii. Ti sice dávají české vládě za pravdu v tom, že má při vymýšlení a uplatňování své národní sociální politiky prakticky zcela volnou ruku, na druhé straně ale naznačují, že nejsou úplně bezmocní. Mohou kontrolovat, prověřovat a dokonce i trestat.
„Členské státy mohou mít takovou sociální politiku pro oblast bydlení, jakou si přejí. Evropská unie nemá žádnou celoevropskou definici sociálního bydlení. Jednotlivé vlády mají v tomto směru hodně flexibility,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí „daňového“ eurokomisaře Lászla Kovácse Maria Assimakopoulu. „Na druhé straně Evropská komise zahájí vyšetřování a pravděpodobně i řízení pro porušení práva proti takovému členskému státu, který do své sociální politiky zahrne i takový typ bydlení, který za sociální prostě být považován nemůže,“ tvrdí Assimakopoulu.
Sice nejmenuje, z jejích slov je ale zcela evidentní, že má na mysli Českou republiku s její přinejmenším originální definicí sociálního bydlení.
„Jsem pevně přesvědčena o tom, že komise situaci, kdy členská země hodlá ze sociálních důvodů aplikovat sníženou sazbu DPH na prakticky každý nový byt a dům včetně těch nejluxusnějších, prověřovat bude,“ dodává komisařova mluvčí, na bruselské poměry až překvapivě otevřeně a jasně. Věc je podle všeho poměrně vážná.
Na Česko tedy velmi pravděpodobně čekají po 1. lednu 2008, kdy má začít reforma - a také sporné ustanovení o sociálním bydlení - platit, pěkné potíže. Brusel nejprve začne prověřovat (to pár měsíců potrvá), pak odstartuje oficiální řízení pro porušení práva (dalších několik měsíců) a v případě nezjednání nápravy se kauza dostane až k Evropskému soudnímu dvoru.
Precedenty v této oblasti neexistují. Zatím žádný stát kvůli své sociální politice a sníženým sazbám DPH u evropského soudu neskončil, takže ani není jasné, jak vysokou pokutu Praha riskuje. Je ale zřejmé, že může jít o částku v řádek milionů či desítek milionů eur.
Drzost, nebo odvaha? Jak si česká vláda představuje sociální bydlení:
- Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 metrů čtverečních. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.
- Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 metrů čtverečních. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.
Pramen: Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů
Velkorysé Lucembursko Možnosti danit stavební práce spojené se sociálním bydlením nižší sazbou DPH využívá většina zemí Evropské unie. Nejvelkorysejší je Lucembursko (tři procenta), Itálie a Španělsko (obě země po čtyřech procentech). Běžnou sazbou daní pouze Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko. V Česku momentálně spadá sociální bydlení pod pětiprocentní daňovou sazbu, od 1. ledna příštího roku se ale přesune o čtyři procentní body výše na devět procent.
