Feminizace na obchodní fakultě dále pokročila, takže studenti i pedagogové opačného pohlaví mají vesměs radost. Jsou ale pořád vzdáleni poměru studentů, které opravdu zajímají ekonomické dějiny, což bylo moje téma, s odhadem tak na 1:20.
Hned na začátku vysokoškolského studia či jakéhokoli vzdělávacího programu je třeba velet k obezřetnosti při jinak nezbytném seznamování; zejména zkušenosti ze zámoří jsou nabyté za cenu stresu vyvolaného střetem dvou kultur. První zábavně-naučnou historku jsem zažil sám, tu druhou mám od očitého svědka, o generaci mladšího.
Dokonce i mejdany pro dospělé stipendisty nejsou bez rizika, pokud po desáté večerní v pronajatém bytě rušíte noční klid a děláte si legraci z úřední osoby. Nejdřív přijde hlídač z recepce, a poměrně vlídně žádá o rozpuštění akce. Jelikož byl Afroameričan, nevnímal úplně dobře výzvu, aby laskavě nerušil náš slibně se rozvíjející večírek, protože jejím původcem byl “svobodný občan Zambijské republiky, jenž ve svém rodokmenu nemá jediného otroka, ale pouze kmenové náčelníky, jejichž stáda dobytka byla nespočetná, a on sám je Rhodes Scholar, stejně jako prezident Spojených států Clinton“. Řekl to afektovaně snobskou britskou dikcí, což nám přišlo s přihlédnutím ke kontextu a v našemu stavu neuvěřitelně vtipné. Sensu stricto měl ve všem pravdu, ale nedá se říct, že by jeho slova padla na vnímavou půdu. Hudba byla ztišena, ale při patnácti lidech a po tomhle intermezzu přišli za chvíli opravdoví policajti.
Ve Spojených státech jsou bráni velmi vážně, a právem. Dokonce i můj třeskutě vtipný africký spolužák pochopil, že řeči o stádech a rodokmenu není radno opakovat. Vypadalo to, jako by ti kluci naši multietnickou sešlost s převahou „Caucasians“ hovořících s podezřelým přízvukem nejradši sebrali a deportovali okamžitě. Záchrana se našla v podobě přítomného právníka, který ukázal legitimaci kanceláře Federálního státního zástupce. Ačkoli v době příchodu „orgánů“ jeho ucho okusovala blondýna, která zjevně přišla z „Říše zla“, průkazka spolehlivě zafungovala.
Opravdu špatně ale mohli dopadnout dva nadějní jinoši z Karlovy univerzity, kteří na velmi prestižním programu věnovaném vysokým financím ve Spojených státech s mimořádně povzbudivým počátečním úspěchem navazovali vztahy s domorodým obyvatelstvem. Bohužel se zapomněli podívat na jejich řidičáky, takže nevěděli, že dámám je méně než jednadvacet. Velkoryse také přehlédli, že na univerzitním kampusu bylo přísně zakázáno požívat alkoholické nápoje a zejména je nabízet nezletilým. Nabízeli, a ne málo. Nicotně zahalené dívky se opily a s českými reky hlučely. Co jiného se asi tak mohlo stát, než že je udali biflující, frustrovaní, závistiví, nehezcí a xenofobní místní nepřejícníci?
Potíž byla v tom, že podle zákonů toho státu americké federace, jakož i vnitřních předpisů univerzity se to taky dalo a mohlo interpretovat jako podávání alkoholu na zakázaném místě, v zakázaném čase, osobám v podlimitním věku, následně zneužitým. No, chybělo ještě tak půl hodinky a mohlo to být na basu, ale nakonec z toho hoši vybruslili s podmínečným vyloučením. Země neomezených možností, kde pech může být veliké štěstí.
Čtěte další komentáře redaktorů časopisu Euro:
