Nový průzkum společností Logica a PAC ukazuje způsoby, jak může IT transformovat fungování vlád a místních samospráv.
Foto: Archív
Vlády po celé Evropě hledají způsoby, jak pomocí kreativního využití IT ušetřit peníze a současně zlepšit poskytování veřejných služeb. Výsledky nového průzkumu ukazují, že zvolené přístupy jsou značně rozdílné.
Studie Transforming Government (Transformace vlád) provedená výzkumnou agenturou PAC je první studií zaměřenou speciálně na transformaci evropského veřejného sektoru. Zkoumala nejlepší praktiky v celé Evropě, především pak současné projekty i názory více než 180 politiků a státních zaměstnanců ve Velké Británii, Německu, Francii, Nizozemí a Finsku. Každá evropská vláda má svoji transformační strategii, ale jednotlivé programy a zaměření se liší.
„Většina vlád se snaží o podobné věci, ale cesty k jejich dosažení volí různé. Obecně lze říci, že ve Francii převažují velké projekty, Německo se snaží o zjednodušování, Velká Británie o outsourcing, švédsko se pokouší zvýšit svou konkurenceschopnost podporou IT dovedností a pracovních míst, Finsko se soustředí na IT jako motor ekonomického růstu a Nizozemí klade větší důraz na občanská práva,“ uvádí Philip Carnelley, ředitel výzkumu ve společnosti PAC.
Monique Mulder, ředitelka pro veřejný sektor společnosti Logica, která sponzorovala celý průzkum, komentuje výsledky studie takto: „Je zajímavé, že v různých zemích Evropy jsme našli mnoho příkladů, jak se vlády snaží poskytovat kvalitnější služby za méně peněz. IT spolu s inovacemi, politikou a větší občanskou angažovaností umožňuje rychlou transformaci vlád, kterou již nyní můžeme v mnoha regionech pozorovat.“
štefan Szabó, generální ředitel společnosti Logica v regionu střední a východní Evropy (CEE), dodává: „Vlády v různých zemích volí odlišnou strategii, jedno však mají společné: jednoznačně považují uplatňování informačních technologií za nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti země, šetření nákladů a zjednodušení komunikace mezi státem a občanem. Na rozdíl od komerční sféry je vládní sektor mnohem ochotnější sdílet své zkušenosti. Pro rozdílnost prostředí nelze kopírovat, ale každý ve studii může najít zajímavou inspiraci.“
Základní požadavek: Více za méně
Hnací silou evropských vlád je společný požadavek poskytovat více služeb za méně peněz. Ke snížení nákladů přistupují dvěma způsoby: větším využíváním IT pro automatizaci procesů (například vytváření samoobslužných portálů) a delegováním činností na třetí strany; příkladem může být outsourcing, sdílené služby nebo těsnější spolupráce s neziskovým sektorem.
Jednotlivé země se nacházejí v různých fázích transformace, ale inovační proces probíhá v celé Evropě. V Nizozemí například vytvářejí standardní platformu a inovace pomocí technologie reverzních aukcí. Finsko zavádí sdílené služby a snaží se integrovat samosprávy mnoha malých obcí. Francie nasadila Chorus, systém finančního řízení na vládní úrovni, který je založen na platformě SAP. Německo realizuje projekt P23R, který automaticky vytváří procesy pomáhající společnostem spolupracovat s vládou.
Poskytování služeb se mění
Ačkoliv vedoucí politici dotazovaní v rámci průzkumu konstatovali, že v budoucnu bude potřeba zajistit větší zapojení občanů, 44 % dotazovaných státních zaměstnanců není přesvědčeno o tom, že by si jejich vlády ve skutečnosti něco takového přály. Uvedli, že existuje mnoho překážek, především pak nedostatek odborných znalostí na straně občanů, nedostatek prostředků a neochota ke změně na straně vlád i veřejnosti.
Existují však i příklady projektů, do nichž se již občané zapojují. Například město Münster vytvořilo tzv. Burgerhaushalt, což je otevřené, na webu založené prostředí pro výměnu názorů na to, jak by město mělo vynakládat svůj rozpočet. Ve Velké Británii byl spuštěn projekt Love Lewisham, který umožňuje obyvatelům londýnského městského obvodu on-line oznamovat vandalismus nebo jiné problémy. Toto řešení může být znovu použito i dalšími obcemi, a to i velmi vzdálenými, jako jsou například obce na karibském ostrově Jamajka.
Všechny vlády říkají, že mění způsob poskytování služeb svým občanům. 29 % účastníků průzkumu si myslí, že za 5 let budou hlavním prostředkem komunikace mezi občany a vládou samoobslužné on-line služby. Méně než 20 % respondentů je přesvědčeno o tom, že by tuto roli mohlo hrát osobní setkávání, klasická pošta nebo e-mail. Méně než 10 % dotazovaných předpokládá, že by v této roli mohly fungovat servery sociálních sítí nebo mobilní aplikace.
V rámci průzkumu se ukázaly určité pochybnosti respondentů o zapojení soukromého sektoru. Řada státních zaměstnanců je přesvědčena o tom, že soukromý sektor se zaměřuje na vydělávání peněz, a poskytování služeb vlastními prostředky proto může být levnější. Prakticky všem ale byly jasné přínosy spolupráce se soukromým sektorem: 74 % dotazovaných uvádělo zvýšenou efektivitu, těsně následovala kvalita služeb, lepší podpora občanské angažovanosti a uvolnění zdrojů. 86 % respondentů uvedlo, že jejich dosavadní spolupráce se soukromým sektorem byla úspěšná. Z průzkumu vyplynulo jednoznačné doporučení, aby soukromý sektor se státní správou více komunikoval a fungoval transparentněji; takový přístup by mohl překlenout rozdíl mezi oboustranným vnímáním a realitou.
