V Německu významně přibylo podnikatelů se zahraničními kořeny. A spolu s tím i počet lidí, kterým dali práci – v roce 2014 to bylo 1,3 milionu, jak vyplývá ze studie Bertelsmannovy nadace. Navzdory všeobecnému přesvědčení nejsou dominantním zdrojem obživy imgrantů obchody a restaurace.
„Naše studie ukazuje, že lidé se zahraničním původem v Německu neberou každému práci – právě naopak,“ tvrdí pro server Deutsche Welle Aart de Geus, šéf nadace Bertelsmann. Podle něj podnikatelé s cizími kořeny slouží jako „motory německého trhu práce“.
Mezi roky 2005 a 2014 vzrostl počet pracovních míst vytvořených imigranty o 36 procent z 947 tisíc na 1,3 milionu. V Německu pracuje kolem 40 milionů lidí. Uprchlíků za přibližně stejnou dobu v zemi přibylo o devět procent, podnikatelů s cizím původem přitom o čtvrtinu – na 709 tisíc.
V zemi, která čelí od začátku roku 2015 mohutné vlně uprchlíků hlavně ze Sýrie, náklonnost obyvatel k uprchlíkům klesá. Preference pravicové protiimigrantské strany Alternativa pro Německo rostou a polovina Němců vidí souvislost mezi migrací a nedávnými teroristickými útoky (více čtěte zde). Kancléřka Angela Merkelová nadále zůstává vůči uprchlíkům otevřená.
Studie také vyvrací zažitá přesvědčení. Například, že primárním zdrojem obživy pro migranty jsou obchody, kiosky a restaurace. „Když lidé přemýšlejí o podnikajících uprchlících v Německu, často nejprve pomyslí na kiosek na rohu nebo čínskou restauraci. Data ukazují, že toto klišé můžeme odmítnout,“ prozradil jeden z autorů studie Armando Garcia Schmidt serveru The Local.
Ve skutečnosti v oboru podniká 28 procent uprchlíků, což je o desetinu méně než v roce 2005. Mnoho z nich živí stavebnictví nebo zpracovatelský průmysl.
Nejvíce pracovních míst uprchlíci vytvořili v Bavorsku, Bádensku-Württembersku, Hesensku a Berlíně. Nejméně pak v Dolním Sasku, Hamburku a Porýní-Falci.
V příjmech migranti na Němce stále ztrácejí. Jejich mzdy jsou v průměru o 30 procent nižší. Na vině je podle odborníků nižší vzdělání, které uprchlíky znevýhodňuje. Podnikatelé-uprchlíci pak berou o 40 procent více než běžně zaměstnaní migranti, v průměru 2167 eur měsíčně (58,5 tisíce korun).
Jak se v Česku daří uprchlíkům z bývalé Jugoslávie? Čtěte:
Přes 20 let v Česku. Jak vzpomínají uprchlíci z Jugoslávie na minulost?
