Vysokoškolské studium v Česku čím dál víc láká cizince ze zemí mimo EU. Získat studentské vízum je totiž mnohem jednodušší než dostat pracovní povolení a dlouhodobé pobytové vízum. Bonusem je navíc český titul, díky kterému už při dalších žádostech o víza cizinci nemusí předkládat pracovní povolení. Otvírá se tak nová cesta pro ty, kteří by jinak zůstali za hranicemi Česka?
Foto: Profimedia, grafika: Hana Mertová
Když loni přijelo do Česka na studijní vízum zhruba 450 Kazachů, zdálo se, že jejich příběh nijak nevybočí z řady dalších, kdy si studenti ze zahraničí vyberou Česko pro své vysokoškolské studium. Jenže byli přijati do programu, který se přednáší v češtině. Jazyk přitom vůbec neuměli.
Nejde o ojedinělý případ. Příběh Kazachů spíš potvrzuje, že zájem cizinců o Česko nepolevuje. Cesta do Česka je po roce 2009, kdy země zpřísnila podmínky, mnohem těžší, a tak se cizinci stávají stále vynalézavějšími. Přicestují například na krátkodobá víza a po jejich uplynutí neodjedou. Roste počet fingovaných sňatků či uznání fingovaného otcovství. Fenoménem posledních let je ale právě příjezd na studijní pobyt, který umožňují veřejné i soukromé vysoké školy a některé střední. Ministerstvo vnitra potvrzuje, že žádostí o pobyt za účelem studia každý rok přibývá. K nárůstu zájmu došlo zejména po nástupu hospodářské krize, kdy se zpřísnily podmínky pro vydávání pracovních povolení a víz.
Studium v Česku má pro cizince z třetích zemí, kteří se chtějí do Česka, a tedy i do ostatních států takzvaného Schengenského prostoru dostat, hned několik výhod. Pokud pomineme většinu těch, které se týkají skutečných zájemců o vzdělání.
Studentská víza místo pracovního povolení
První z výhod je snadnější získání vstupního víza díky potvrzení o přijetí na českou vysokou školu. Na řadě škol přitom zájemci vůbec nemusí absolvovat přijímací zkoušky. Na soukromých vysokých školách stačí zaplatit školné. Další výhodou, kterou obecně dává akademické prostředí, je volnější režim studia. Vysoké školy totiž neevidují každodenní docházku na přednášky a semináře. V minulosti se tak stávalo, že škola začala cizince shánět až po několika měsících, kdy se nedostavil ke zkouškám.
Co v Česku dotyčný dělá, nikdo nezjistí. Příkladem může být cizinec objevený při jedné z kontrol zaměřených na nelegální práci, který vůbec nevěděl, kde je Ostrava, i když měl právě tam studovat. „Bylo několik příkladů, kdy školy vydávaly potvrzení o přijetí ke studiu, aniž zjistily základní předpoklady studentů ke studiu v České republice, třeba znalost českého jazyka v případě studia českých studijních programů,“ říká Tomáš Haišman, ředitel Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra (celý rozhovor najdete zde). Spolupráce policie, ministerských úředníků a škol se ale postupem času lepší, a ty si tak své zahraniční studenty víc hlídají. „V případě, že student cizí národnosti zanechá studia nebo ho ukončí, oznamujeme tuto skutečnost cizinecké policii,“ říká Markéta Horská, prorektorka Vysoké školy ekonomie a managementu. Magdalena Straková z Vysoké školy finanční a správní prozrazuje další pravidlo. „U cizinecké policie si ověřujeme například požadovanou podobu potvrzení o studiu.“ Obě školy pak potvrzují, že podmínkou přijetí je pohovor či test v českém jazyce, případně povinnost absolvovat několik semestrů jazykového kurzu češtiny.
Dalším nesporným plusem studentského pobytu v Česku je i fakt, že pokud je obor akreditován jako denní studium, může si cizinec přivydělávat, aniž by potřeboval povolení.
Samostatnou kapitolou je získání vysokoškolského titulu na české vysoké škole. Jak Profitu potvrdila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová, držitel takového titulu i v případě, že jde o cizince z třetích zemí, nemusí při žádosti o vízum dokládat ani povolení k zaměstnání, ani zelenou či modrou kartu.
Cizinci s českým titulem tak odpadá jedna zásadní povinnost, kterou dosud při žádostech o víza měl – dokladování již sjednaného pracovního místa, na které má v Česku nastoupit. „Právě fakt, že nemusí procházet testem trhu práce, je v posledních letech, kdy se výrazně zvýšil počet českých uchazečů o zaměstnání, poměrně zásadní,“ komentuje situaci Tomáš Haišman. Získat titul v Česku přitom není vůbec složité. Zvláště některé soukromé vysoké školy fungují jako místa, kde se za školné nekupuje vzdělání, ale právě jen vysokoškolský diplom. Tato praxe se ale netýká jen cizinců. Stačí si vzpomenout na rychlostudenty z plzeňských práv či podezřelá studia některých vlivných pražských politiků na Vysoké škole finanční a správní. Ti zvládli několikaleté studium i za několik měsíců. škola argumentovala tím, že šlo o mimořádně talentované studenty.
Zfalšované diplomy?
Na Vysoké škole finanční a správní v Praze nedávno objevili další podvod zahraničních studentů. Když v rámci nostrifikace posuzovali zahraniční dosažené vzdělání studentů, zjistili, že na jednom z nich nesouhlasí data. „Nostrifikace sledujeme velmi pozorně, proto jsme si toho všimli. Rozhodli jsme se to prověřit a ve spolupráci s Cizineckou policií a Magistrátem hlavního města Prahy jsme zjistili, že v České republice působí podvodník, který studentům falšuje nostrifikace,“ říká mluvčí školy Magdalena Straková. Celou věc už na základě trestního oznámení prověřuje Policie ČR. Český titul na vývoz O zahraniční studenty mají zájem veřejné i soukromé vysoké školy. Loni jich u nás studovalo celkem 34 552, z toho zhruba 25 tisíc na veřejných a zbylých téměř 9 tisíc na soukromých školách. Zatímco na veřejných školách ale jejich počet tvoří jen zhruba 7,6 procenta, u soukromých je poměr více než dvojnásobný – zahraniční studenti jsou tam zastoupeni z 16 procent. Rozdíl je ještě výraznější u studentů ze zemí bývalého Sovětského svazu. V případě Kazachů je jejich podíl na soukromých školách skoro pětkrát vyšší než na těch veřejných, u Ukrajinců jde o čtyřnásobek. Ne všichni cizinci přitom musí kvůli českému titulu absolvovat pobyt v Česku. Stačí si najít pobočku české školy působící v zahraničí. Na jeden takový případ nedávno upozornila Akreditační komise ministerstva školství, která sama poprvé ve své historii podala trestní oznámení na vysokou školu. V tomto případě na Bankovní institut vysokou školu. Ta provozuje svou pobočku přímo v ukrajinském Kyjevě, kde nyní studuje zhruba 70 studentů. Podle Akreditační komise zde ale existuje podezření, že škola vyučovala a vyučuje i v programech, které akreditované nemá, navíc například v ruštině místo angličtiny. Prorektor Bankovního institutu Josef Benda tato podezření odmítá: „Výuka zde probíhá v souladu s akreditací, je zajišťována profesory a docenty, jejichž působení je schváleno vedením BIVš na základě jejich pedagogické a odborné kvalifikace.“ Problém zahraniční pobočky ale může mít i další rozměr. „Pokud škola vyučuje v rozporu s akreditací, mohlo by jít o podvodné jednání vůči studentům. Při působení mimo země Evropské unie mohou vzniknout také různá bezpečnostní rizika. Lidé s titulem ze školy se sídlem v Evropské unii mají snadnější přístup k získání práce, víza a k pohybu v celém evropském prostoru,“ říká v rozhovoru pro týdeník Profit předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková (celý rozhovor naleznete zde). BIVš ale namítá, že ani tak nemají studenti cestu do Česka lehkou. „Ze zkušenosti víme, že naši absolventi studia bakalářského typu ruské národnosti, kteří se rozhodnou pokračovat ve studiu v Česku, musí opět žádat o vízum a škola jim musí potvrdit, že u nás budou studovat,“ říká prorektor Josef Benda. „Jak je to ale s pracovním povolením, to opravdu nevím a neznám ani případ, kdy by česká vysoká škola byla pro cizince pouze přestupní stanicí v cestě do západních zemí EU,“ dodává. Rychlá, nebo pomalá reakce? Ani fakt, že kvůli kauze kyjevské pobočky podala Akreditační komise poprvé v historii podnět k policejnímu vyšetřování, není nezajímavý. Vzhledem k závažnosti zjištění se totiž rozhodla postoupit dílčí závěry ministerstvu školství ještě před ukončením celého hodnocení. Snahou bylo umožnit ministerským úředníkům co nejrychleji zasáhnout, třeba iniciovat policejní vyšetřování a zajistit možné důkazy. „Doporučili jsme, aby bylo zahájeno řízení o odebrání akreditace v těch programech, kde škola pochybila,“ říká Vladimíra Dvořáková. Žádná rychlá reakce či trestní oznámení ale z MšMT nepřišlo. Stal se pravý opak. „Ministerstvo vzalo naše informace na vědomí a údajně si začalo zjišťovat další informace pro správní řízení,“ dodává Dvořáková. I proto se Akreditační komise později rozhodla povolat policejní složky sama. Co nového v kauze zjistili, nechtějí ministerští úředníci prozradit s tím, že úřad vede v dané věci správní řízení. „Průběh řízení a stav podkladů ministerstvo zásadně nekomentuje před pravomocným uzavřením projednávaných věcí,“ říká za Odbor vnějších vztahů a komunikace rezortu Kateřina Savičová. Čekání na nový vysokoškolský zákon**
Zabránit zneužívání vysokoškolského studia se dá několika způsoby. Hlavní nástroj mají v rukách samotné školy, které mohou zahraniční studenty více kontrolovat. Na řadě z nich k tomu již dochází a školy samy upozorňují cizineckou policii na podezřelé chování studentů. Horší situace je v oblasti „kupčení s tituly“, jemuž současná zákonná úprava nemůže výrazně zabránit. Čeká se tak na nový vysokoškolský zákon. Jeho součástí by měla být i změna akreditací škol. Komise by už nehodnotila odděleně jednotlivé obory, ale celou školu a její výsledky. Dílčí pochybení či podvody v jednom oboru by tak znamenaly riziko uzavření celé školy, nikoliv „jen“ dílčího studijního programu. Předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková věří, že větší odpovědnost za kvalitu studia by školy donutila vytvořit účinný systém vnitřního hodnocení, který je ve světě běžný.
Novému trendu rostoucí obliby studentských víz se koneckonců musí postavit i ministerstvo vnitra, které již několik let situaci monitoruje. Jedním z důsledků je i posílení informační povinnosti vysokých škol vůči ministerstvu v případech, kdy student ke studiu nenastoupí. Ta byla do zákona vložena při poslední novelizaci. „Snažíme se taky apelovat na školy, aby nevydávaly potvrzení o přijetí ke studiu jenom na základě zaplacení školného,“ dodává Tomáš Haišman z ministerstva vnitra. Zpřesnění v oblasti studentské migrace pak má přinést i chystaná právní úprava, která počítá s jasným zvýhodněním poctivých studentů a většími kontrolami, které odhalí ty fiktivní. Zatím je ale tento návrh jen ve formě věcného záměru, a tak ho do legislativní podoby čeká ještě dlouhá cesta. Novela by mohla platit nejdřív od roku 2014.
