Přestože rakouské vinaře stále silněji ovlivňuje trh, zatím vždy v jejich nabídce převládala vína připravovaná osvědčenou vinařskou technologií. Ta se opírá o tradice a uměřeně dávkuje novinky, které žádá klientela. Poslední zkušenost však byla překvapivá. Někteří producenti – a nešlo o nějaké druholigové sklepy na okraji zájmu konzumentů - se pustili cestou zcela jinou. Komerčně možná přínosnou, ovšem za cenu, jež mi přijde trochu hazardující se zavedeným jménem.
Dva známí a respektovaní štýrští vinaři Sattler a Walter Skoff vedle dalších, kteří jsou proslulí především svými svěžími, mladými a vpravdě úžasnými sauvignony plnými vzruchu a života, nabídli při nedávné degustaci vína, jež vzbudila rozruch. Šlo sice o jejich zavedenou a milovníky vína hledanou sortu sauvignon, ovšem v provedení tak neobvyklém, že vzbudila nejprve překvapení, posléze rozpaky. Předložené vzorky byly totiž čtyři a více let staré a navíc školené v barikových sudech. Neumím říci, jak veliký je o ně zájem na trhu, ukázalo se však, že tento způsob přípravy jim bere vše, čím jsou sauvignony proslulé. Živost, mládí i bohaté aroma, plné svěžích vůní luk a jižního ovoce. Štýrští vinaři jistě mají pro své konání dost dobrých důvodů, nejsem ale přesvědčen, zda pravověrní vyznavači jejich široce oblíbených základních vín přesedlají na variantu předvedenou při červnové degustaci.
Pro konzumenty zřejmě nadále bude sympatičtější způsob přípravy vín tak, aby v plné míře zůstala zachována odrůdová čistota, jak předvádí Wieland Baumgartner z Weinviertelu. Přestože jde zřejmě o největší vinařství v zemi, nepřipravuje „masovky“. Svá vína chystá s maximálním citem pro odrůdu a jedinečnost terroiru, nových technologií používá právě jen k umocnění a podpoře odrůdových vlastností.
Gewürztraminer 2006, Qualitätswein halbtrocken – W. Baumgartner, Niederösterreich. Čirá, jiskřivá hladina barvy ryzího zlata a bohatá kořenná kytka jsou základní vlastnosti tohoto vína. V nose nabízí lehkou květinovou vůni, překrytou razantnějším valérem koření. Chuť potvrzuje odrůdu jen stopově a zpočátku, vzápětí za ní se dere do popředí lehká stopa cukru, v odeznění decentně umravněná živoucí kyselinkou. Pravá tramínová příchuť, rozhojněná o sotva patrný nádech jádra, se otevře vlastně až po polknutí doušku. Celek vyznívá velmi příjemně, nenavoněn růžovým odérem nad slušivou mez a se živým závěrem.
