Sužují nás vedra a zemědělci, lesníci i houbaři nadávají na velká sucha. Loni touto dobou jsme naopak měli starosti s přívaly vody. Přesto se na celém světě najde jen málo odvážných odborníků, kteří jsou ochotni šokovaným lidem vysvětlit, že tyto extrémní jevy budou nadále normální. Jsou projevem klimatické změny, která už nastala a je na vzestupu. Za nedávnou uplynulé století stoupla průměrná teplota na Zemi o 0,6 stupně Celsia. I když se to nezdá mnoho, šlo o nejrychlejší přírůstek ve sledovatelných dějinách. A stačil na to, aby rozvrátil zaběhaný klimatický systém. Zapomeňme na pranostiky odrážející staletou lidskou zkušenost s proměnami počasí v daném regionu. Nebudou už platit.
Nejteplejší dekáda v historii měření byla v Česku na přelomu století. Padlo v ní i osm ročních teplotních rekordů – takřka každý následující rok byl teplejší než ten předchozí a nejteplejší vůbec. Navzdory dešťům a povodním loňský rok tento teplotní rekord překonal a letošní vedra nasvědčují, že rekord opět padne.
Oteplování Země by se v současném století mělo ještě výrazně zrychlit. Vědci předpovídají přírůstek průměrné teploty o 1,4 až 5,8 stupně. Co to s proměnami počasí udělá, však neumí předpovědět nikdo. Klimatolog Jan Pretel předpokládá, že i v našich zeměpisných šířkách bude třeba počítat s tornády a smrštěmi. A varuje: už teď je nezbytné začít s adaptačními programy na klimatickou změnu. Aby nás žádný extrém nezaskočil. S riziky klimatických extrémů se budeme muset naučit žít.
Zatím jsme v defenzivě a opatření děláme jen tam, kde příroda už udeřila. Nešťastná místa, jako například Blatná, velice utrpěla povodněmi a teď strádají suchem. Přitom neexistuje možnost ani v Blatné ani jinde do budoucna rizika vyloučit.
Co však lze vyloučit, je na příklad pěstování nevhodných zemědělských plodin, které nesnesou zvýšení teplot a sucho. Také u lesa, který roste po tři lidské generace, je třeba s oteplením počítat, a ne dokolečka vysazovat smrčiny, jež jsou doma v chladu vysokých hor. Proti suchu nelze v Česku žádnou úrodu pojistit. A ani stát nemůže neúrodu donekonečna dorovnávat. Podnikat v zemědělství bude čím dál obtížnější, protože vlivy na úrodu budou extrémnější. Letošní rok ukázal, že některé zemědělce zaskočilo sucho ztrátou desetiny očekávané úrody, jiné celou třetinou. Velké rozdíly ve ztrátách byly zejména u řepky olejné. Není ovšem nejen řepka jako řepka, ale ani pole jako pole, a zejména hospodář jako hospodář. Je to však těžké, když už v květnu na celé polovině českého území poklesla půdní vlhkost ke kritickému bodu vadnutí. Vysychání půd vyvrcholilo koncem června a pak přišlo ještě ve dvou vlnách, přičemž ta třetí dosud trvá.
Mnozí zemědělci tak při ztrátě úrody prožívají osobní tragédie. Spotřebitelů se však zřejmě nedotknou, neboť - jak soudí analytik Komerční banky Jan Vejmělek - zemědělská nadvýroba v České republice i tak přetrvá. Vinaři už nedočkavě vyprazdňují sklady svých archivních vín, protože očekávají nejvýjimečnější rok ve svém pěstitelském životě. Ale i mezi nimi se ocitl osamocený plačící hlas, že narostly jen malé bobule…
Sucho vůbec nezaskočilo velké společnosti dodávající pitnou vodu. Zatímco domácí studny a obecní vodovody čerpající mělkou podzemní vodu nezadržitelně vyschly, hloubkové zdroje mají díky loňskému vodnému roku stav leckde i nadprůměrný. Překvapivě dobře jsou na tom i povrchové nádrže na pitnou vodu, jimž vydrží zásoba bez kapky deště i tři čtyři měsíce, nádrži Vrchlice v povodí Labe dokonce rok. Kvůli teplu a suchu odběr vody ve vodovodech vzrostl k velké radosti dodavatelů.
Také výrobci elektřiny se radují z nečekaně velkého odběru. I v Česku stále přibývá klimatizací, ale především stoupá export energie. Mnoho evropských jaderných elektráren muselo být částečně nebo úplně odstaveno vzhledem k nedostatku chladicí vody v řekách. Temelínské a dukovanské chladicí věže mají v tomto počasí proti řekám navrch. Ale také pracují uhelné elektrárny. Oxid uhličitý z jejich komínů stoupá do atmosféry a prohlubuje skleníkový efekt, který je jednou z příčin klimatické změny. Zatímco koloběh vody v přírodě hapruje, koloběh emisí nezadržitelně pokračuje.
