Protivníci mu vyčítají málo politických zkušeností
Třicet let studoval, jak funguje lidské tělo, pak vyměnil výzkumnou laboratoř za záři vrcholové politiky. Současný ministr zdravotnictví Bohumil Fišer zažívá tento životní zvrat už více než týden. „Posledních pět let jsem dělal přednostu fyziologického ústavu, práci jen tu a tam zpestřovala nějaká ta schůze sociálních demokratů, říká sám o sobě. Před časem mu premiér Miloš Zeman nabídl ministerskou funkci a sedmapadesátiletý fyziolog přijal.
Zanechal manželku a dospělou dceru v Brně, přestěhoval se do pražského služebního bytu a každé ráno v půl osmé usedá do křesla svého neoblíbeného předchůdce Davida. „Po padesátce už vědci bývají za horizontem svých možností a politika mě vždycky zajímala, tvrdí bývalý „osmašedesátník . Z roku 1969 se o něm traduje historka, že hodil dýmovnici do policejního transportéru. „Je ovšem nepravdivá, říká Fišer.
Na začátku sedmdesátých let byl vyloučen z komunistické strany a do politiky vstoupil až v roce 1993 jako nový člen sociální demokracie. Vytvořil v této straně odbornou regionální komisi pro zdravotnictví a byl jejím prvním předsedou. Zabýval se také mezinárodními styky ČSSD a od roku 1995 je členem městského výkonného výboru strany v Brně. Jako o ministrovi se o něm uvažovalo již před několika lety, nakonec byl ovšem vybrán Ivan David.
Jaké jsou Fišerovy schopnosti a předpoklady uspět na nejrizikovějším politickém místě v republice? „Jako vědec a učitel je skvělý, jeho přednášky nejsou nezajímavé, ale přesto je to suchar, říká jeho někdejší brněnská studentka, která chce zůstat v anonymitě, protože stále působí ve zdravotnictví. „Jeho předchozí činnost s politikou vůbec nesouvisí, podle mě se do politiky nehodí, domnívá se. Ovšem tajemník Asociace nemocnic a ředitel brněnské fakultní nemocnice Jan Burián zná Fišera jako komunikativního člověka: „Je čestný a nesmírně pracovitý, dodává s tím, že transformace zdravotnictví se teď konečně může pohnout z mrtvého bodu.
Podle tuzemského tisku se však novopečený ministr bojí říci lidem, že bezplatná lékařská péče nemá perspektivu, a příliš se spoléhá na zvyšování pojistného. „Chci zdravotnictví na západoevropské úrovni, ale ne takové, jehož služby by se lidé báli využívat, protože by museli platit, brání se ministr. Podle něj je největším problémem při léčení chorob to, že pacienti přijdou za svým lékařem pozdě. „Vezměte si třeba důchodce, který se rozhodne dát stokorunu místo lékaři vnoučatům. Jeho léčba by pak byla v podstatě nemožná. Podle názoru Fišera vytváří spoluúčast pacienta na platbách lékaři tlak na prodloužení intervalu mezi objevením příznaků choroby a kontaktem s doktorem.
Spoléhá se tedy nový Zemanův kůň jen na zvyšování pojistného, jak tvrdí komentáře v tisku? „To je nepochopení, vycházím z toho, že zdravotnictví bude v budoucnu dražší, nové technologie sice zvýší jeho kvalitu, ale budou nákladnější, tvrdí. „Není ovšem pravda, že se pojistné musí zvyšovat za každých okolností, ve skutečnosti nyní nelze říci, jak a kdy by se měla úroveň pojistného pohnout. Ministr se odvolává na skutečnost, že je v úřadě příliš krátce na to, aby mohl problém analyzovat.
Ředitelé českých nemocnic nyní čekají, jakou koncepci Fišer předloží. „V nové funkci je třeba dát každému čas, aby své představy dal dohromady s realitou, říká šéf olomoucké fakultní nemocnice Václav Rýznar. Lékaři i další pracovníci v resortu každopádně očekávají Fišerovy kroky s nadějí. Jedním z bodů jeho budoucí koncepce má být totiž zvýšení jejich platů. Ale kde na něj vzít? „Ve zdravotnictví je třeba hledat vnitřní rezervy a uspořit, říká nový ministr. Podle něj existují zejména rezervy ve vnitřních nákladech zdravotních pojišťoven. Je názoru, že představují více než pět procent vybrané částky. Snížením na čtyři procenta lze podle Fišera ušetřit miliardu korun. Další rezervy spatřuje ve snížení zisku distributorů léků, prodejců zdravotnické techniky a stavebních firem, pracujících v resortu. „K tomu je ale potřebná politická vůle, pokud chybí, přicházejí demagogie hesel, ironizace a urážky politického oponenta, říká ministr. „Pokud vůle bude, platy by se mohly dostat do proporce, kterou má vůči průměrné mzdě ohodnocení na Západě, míní Fišer.
A jak je na tom finančně sám šéf resortu? Podle svých slov měl jako ředitel ústavu zhruba stejný plat jako na nynějším postu. „Kdybych měl ovšem přijít do Prahy jako ministerský náměstek, tak bych si hodně pohoršil, tvrdí Bohumil Fišer.
