Někdejší chlouba spolupráce tehdejšího Československa a Sovětského svazu, ropovod Družba, má to nejlepší období patrně za sebou. Ropovodem dle informací týdeníku Euro v posledních dnech neproudí do tuzemska takřka žádná ropa. „Objemy přepravované suroviny jsou takřka nulové,“ sdělil dobře informovaný zdroj. Provozovatel ropovodu, stání firma Mero, nechce aktuální stav komentovat. Na otázku, zda je Družba vyschlá či nikoliv, reagovala mluvčí státní firmy Radomíra Doležalová slovy: „Záležitosti týkající se obchodních vztahů nebudeme komentovat.“ O něco sdílnější je společnost Unipetrol, která v tuzemsku provozuje několik rafinerií. „I dnes je dodávka v Družbě omezená,“ prohlásil šéf firemní komunikace Martin Pavlíček s tím, že pokles se datuje k počátku května. Vysvětlením je podle něj „změna alokace dodávek ve směru České republiky“.
Se zásobováním Česka prostřednictvím ropovodu Družba jsou problémy v posledních letech poměrně časté. Počátkem letošního dubna se na trhu objevily zprávy, že Rusko ve zmíněném měsíci pošle do republiky zhruba o osmdesát procent méně suroviny než obvykle. Podle obchodníků prý za prvních osm dubnových dní doputovalo z Ruska do Česka kolem 60 tisíc tun ropy, což je asi patnáct procent obvyklého množství. Ruský přepravce, společnost Transněfť, dokonce v první polovině dubna prohlásila, že má zásoby na dodávky do Česka jen na tři dny. Dubnová situace se ale zklidnila poté, co Transněfť přísun ropy obnovil. Za tehdejšími problémy prý stála liknavost ruských obchodníků, kteří včas nepředložili své požadavky na dodávky do Česka. Jak se ale nyní ukazuje, problém se oddálil jen o několik týdnů.
Pomůže TAL
Vyschnutí Družby nepředstavuje pro české rafinerie zásadní problém. Alespoň zatím. Aktuálně výpadek dodávek ropy prostřednictvím někdejší stavby přátelství pokrývá transport suroviny do Česka ropovodem TAL. To potvrdila i společnost Unipetrol.
TAL začíná ropným terminálem v italském přístavu Terst, jehož přípojná větev IKL pak pokračuje do Česka. Dle informací týdeníku Euro tyto dodávky ropy zcela pokryjí potřeby republiky. Jenže jejich objem může dle některých zdrojů v budoucnu klesnout i pod tuto úroveň.
Největším odběratelem z produktovodu TAL je totiž rafinerie v bavorském Ingolstadtu. Zařízení se zpracovatelskou kapacitou 5,3 milionu tun ropy ročně koupila letos v březnu od původního majitele, zkrachovalé firmy Petroplus, ruská společnost Gunvor. Podnik vlastní ruský podnikatel Gennadij Timčenko, který při svých podnikatelských aktivitách těží z přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž seděl v osmdesátých letech na prvním direktoriátu KGB. Timčenkův vliv na evropský petrochemický průmysl a transport ropy v poslední době rapidně roste. Gunvor před časem koupil v tendru od Petroplusu i jeho petrochemický komplex v belgických Antverpách. Jako jediný účastník byl totiž schopen splnit dvě soutěžní kritéria, tedy zachování zaměstnanosti a schopnost zajistit dodávky ropy pro antverpskou rafinerii.
Gunvor navíc působí i jako prostředník při obchodu s ropou proudící do střední a východní Evropy v trubkách Družby. Podle vysoce postaveného zdroje z ruské pobočky společnosti Royal Dutch Shell, kterého cituje americký diplomat v depeši zveřejněné serverem WikiLeaks, musela ještě donedávna všechna ruská ropa dodávaná do Maďarska projít právě přes Gunvor. A ten si ke každému barelu účtoval poplatek jeden americký dolar. Jen pro zajímavost, staroskandinávské slovo „gunvor“ znamená v překladu do češtiny obezřetný válečník. O tom, že výběr názvu firmy nebyl náhodný, svědčí nedávná reportáž týdeníku The Economist, kde byl Gunvor obviněn z manipulace trhu s ropou Urals. Vše mělo dle týdeníku probíhat tak, že Gunvor v aukčním okénku firmy Platts, kde se na základě poptávky a nabídky stanovuje referenční cena ropy pro zbytek trhu, cenu dlouhá léta tlačil záměrně níže. Jen na daních tak v Rusku mohla firma ušetřit až miliardy dolarů. Gunvor nařčení striktně odmítá.
Konec na dohled
Vraťme se ale k událostem, které se přímo dotýkají dění v Česku. Gunvor zahájil velkou modernizaci ingolstadtské rafinerie, která dočasně nevyrábí. Obnovení provozu je naplánováno na třetí čtvrtletí letošního roku. A právě v ten okamžik by mohly nastat problémy se zásobováním ropy v Česku. Odborníci v této souvislosti totiž upozorňují, že start bavorského podniku může na přechodnou dobu – a to až na několik měsíců – zapříčinit nedostatek ropy pro české rafinerie. Důvodem je především to, že obchodníci nebudou schopni včas nasmlouvat navýšení přepravovaného objemu ropy ropovodem TAL. Při takových úvahách se ovšem vychází ze situace, že dodávky ropy prostřednictvím Družby budou v tu dobu stále omezené.
Každopádně význam Družby v posledních letech dramaticky upadá. Zatímco ještě před rokem 1989 proudilo do tehdejšího Československa takřka sto procent ropy ze Sovětského svazu, dnes to není ani polovina. Jednou z příčin je to, že se ruské ropné firmy nechtějí handrkovat o poplatky s tranzitními zeměmi, především s Ukrajinou a Běloruskem. I proto hledají výhodnější cesty, jak ropou zásobovat evropské odběratele, a soustřeďují se na vybrané evropské přístavy, respektive terminály.
Družba, jež nedávno oslavila padesát let provozu, začíná ve středoruském Almetjevsku v Samarské oblasti. Sbírá tam ropu z Kazachstánu, Kavkazu a západní Sibiře, což jsou ložiska, která mají nejlepší období za sebou a jejich zásoby se pomalu blíží k maximu vytěžitelnosti. Perspektivnější ložiska jsou napojena na jiné dopravní cesty. Je proto logické, že Rusové nebudou investovat desítky milionů eur do modernizace zařízení, které nebude v budoucnu čím plnit. Blížící se konec ropovodu Družba ostatně již dříve ohlásil někdejší premiér, aktuálně předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Dlouhodobě je evidentní, že ropovod Družba skončí,“ konstatoval. Argumentoval mimo jiné tím, že se na východ od slovenských hranic neprovádějí takřka žádné významnější opravy Družby. „Dříve či později musí dojít k závadě, která bude signálem pro ukončení provozu,“ je přesvědčen Topolánek. Jak se zdá, doba, o které hovořil, je blíž, než se původně zdálo.
