Zázračný a velebený výsledek FDP ve volbách v Dolním Sasku neudělal z liberálů přesvědčivou partaj, neudělal z černožluté koalice politický model budoucnosti a neudělal ani z šéfů strany dobré šéfy. FDP může za svůj hannoverský úspěch děkovat nikoli Philippu Röslerovi. Vděčí za něj Angele Merkelové a tomu, že mnoho voličů chtělo udržet CDU u zemské vlády. Proto ti, kteří by jinak volili černou, nakonec volili žlutou.
Pokud by ovšem FDP chtěla mít v čele ty, kteří jsou za dolnosaský úspěch odpovědní, neměla by sahat po Röslerovi, Brüderlem či Lindnerovi. Šéfkou FDP by se musela stát Angela Merkelová a místopředsedou David McAllister – právě oni dovedli liberály do zemského sněmu.
Pokračování černožluté koalice na spolkové úrovni je po úspěchu FDP v Hannoveru možné, nikoli však pravděpodobné. V Bundestagu si může Merkelová se svou CDU vybírat politické partnery jinak než v Hannoveru a její voliči to vědí. CDU není na spolkové úrovni na FDP závislá.
The Daily Telegraph: Zimní pohádka
Zápasy ragbyového poháru se hrály na bílých hřištích a týmy dělaly, co mohly, aby divákům předvedly zábavu, za niž si zaplatili. Proto je ostuda, že totéž nelze říci o naší silniční síti a školách.
Zdaleka ne poprvé se automatickou odpovědí na tuhou zimu stalo jejich uzavření namísto snahy pokračovat. Letiště Heathrow, které utratilo 36 milionů liber, aby se neopakovala blamáž z prosince 2010, zrušilo stovky letů kvůli předpovědi. Mnoho železničních dopravců předem oznámilo, že přecházejí na omezený jízdní řád. A některé školy varují, že mohou být zavřeny celý týden.
Je skutečně nutné, aby provoz ve městech byl tak těžce narušen něčím, co je přirozeným sezonním úkazem? Před 50 lety byla naše zem v sevření Velkého mrazu, nejchladnější zimy 20. století. Přesto většina škol byla otevřena a vlaky jely včas. Na druhé straně, dva měsíce se prakticky nesportovalo, takže nakonec možná dnes přece jen nejsme takové padavky.
The New York Times: Vůdci republikánů si mohou vybrat
Ted Cruz, nový texaský senátor zvolený za Tea Party, ztělesňuje zatuhlost posledního volebního období Kongresu, kterou se veřejnost naučila upřímně nenávidět. Cruz hoří odhodláním potírat kompromis a konsenzus, kdekoli se objeví.
Vezmeme-li v úvahu škody, které tento způsob myšlení působí zemi i republikánské straně už přes dva roky, mělo by být samozřejmé, že partaj by měla zákonodárce Cruzova typu marginalizovat. Namísto toho jejich vliv a podpora stoupají. Přitom se zdálo, že v posledních týdnech si straničtí vůdci začali uvědomovat politické náklady odmítání všeho. Okamžitě však čelili očerňování ze strany pravého křídla partaje ve stylu „Na čí straně stojíte?“.
Nadcházející sezona dává republikánům šanci ignorovat tlak zprava a začít spolupracovat s demokraty. Test přijde brzy. Zablokují návrhy na kontrolu zbraní i imigrační plány? Budou trvat na škrtech v sociálních programech? Pokud odpovědi znějí ano, bude celá strana dál rukojmím své ukřičené minority.
Čtěte také:
CDU utrpěla Pyrrhovo vítězství, v Dolním Sasku bude vládnout SPD
Británii zavalil sníh. Silnice jsou zaváté a letiště ruší stovky letů
Republikáni si udrželi dolní komoru, demokrati Senát