Steve Jobs se proslavil jako stvořitel. Nicméně zakladatel Applu uměl být i ničitelem. Autor jeho biografie vzpomíná, že Jobs prakticky už na smrtelné posteli prohlásil: „Zničím Android, protože je to ukradený produkt. Jsem připraven kvůli tomu rozpoutat jadernou válku.“
Jobs je mrtvý, ale válka, jíž hrozil, je v plném proudu. Apple válčí proti Androidu a technologickým firmám, které jej používají. V čele se Samsungem. Korejský výrobce patří k těm několika málo firmám v branži, jejichž produkty se mohou designem a uživatelským komfortem rovnat iPhonům.
Čtěte také: Apple se Samsungem se pere, Nokia se raduje
Po rozhodnutí kalifornského soudu se Apple cítí jako triumfátor. Přesto bude mít jeho triumf jen krátké trvání. V jaderných válkách jsou jen poražení a Jobs jako bývalý hippík to musel vědět. Povede se po celé planetě se stoupající tvrdostí. Ne všude budou soudy Applu nakloněny tak jako v Silicon Valley, kde je Jobsova firma posvátná. Ani iPhone nespadl z nebe. Inovace stojí na imitacích stejně jako na kreativitě. Ideové vakuum rodí jen další prázdnotu.
The New York Times: Ryanův sociální extremismus
Mitt Romney zřejmě začíná uzpůsobovat své postoje k sociální politice převládajícím stranickým větrům. Zcela zřejmé ovšem je, kde stojí jeho souputník a aspirant na viceprezidentskou funkci Paul Ryan. Dlouhá historie jeho sociálního extremismu dělá z Ryana symbol republikánské cesty ke krajní pravici.
Ryan je znám jako hlavní republikánský bojovník za rozpočtové škrty, ale jeho ideologie jde mnohem hlouběji. Po léta se stavěl proti rovnosti žen a mužů na pracovišti, když bojoval proti zákonu o spravedlivých platech a dvěma podobným normám. Do popředí se Ryanův ultrakonzervatismus dere především v jeho neutuchajícím boji proti potratům, v němž prosazuje i normy zakazující potrat i v případě znásilnění, případně se snaží alespoň zúžit definici znásilnění.
Čtěte také: Mitt Romney získal formální nominaci republikánů na prezidenta
Republikánský sjezd jistě podpoří kandidaturu Mitta Romneyho, ale srdce delegátů budou mnohem blíže mladšímu muži s radikálními idejemi, který bude stát po jeho boku.
Pravda: Vizitka naší bídy
Zástupci odvětví hazardu upozorňují, že nejenže plní státní kasu, ale zaměstnávají až pět tisíc lidí. Dojemné. O připravované novele zákona o hazardních hrách určitě nelze říci, že hazard zničí. To ani dost dobře nejde, a to nejen kvůli internetu. Hazard existoval i bez on-line kasin, i tehdy, kdy stát všechny hazardní hry kromě státní loterie rovnou kriminalizoval.
O to ovšem nejde, nemluvíme tu o nedělních sázkách na koníčky ani o kasinech, kam se běžný smrtelník ani nedostane. Řeč je o hracích automatech rozesetých po krčmách všech kategorií. Řeč je o tom typu hazardu, který se v devadesátých letech stal tragickou vizitkou naší společenské bídy. Hazard byl lákadlem pro organizovaný zločin minimálně od chvíle, kdy američtí gangsteři přestali s pašováním alkoholu a postavili si v poušti Las Vegas.
Naše vlády dovolily, aby se Las Vegas stalo z celé země. Novela zákona není dokonalá. Snaha vytlačit hazard z hospod si však zaslouží podporu. Je společensky žádoucí i rozumná.
