Každý se ho bojíme, někdo říká, já se ho nedožiju… Důchod, tak to je to slovo, které nás všechny více méně děsí. Jsou ovšem mezi námi tací, kteří se na důchod vyloženě těší. Že to není možné? Suma sumárum vám takového člověka představí – Jiří, i když si o pár tisíc pohorší, se těší, že si konečně užije!
Foto: Česká televize
Pan Jiří z Prahy potřebuje spoustu času. Jako téměř čerstvý důchodce nestíhá. Je možné v době krize, zdražování a padlé koruny vůbec myslet pozitivně? „Jsem optimista, stále se na něco připravuji, teď na odchod do důchodu. Všichni se na mě dívají a čekají „podzimní deprese“. Ano, blíží se mi podzim života, ale já se na něj těším,“ dodává s jiskrou v oku pan Jiří, vášnivý radioamatér, amatérský muzikant, který by všem ordinoval pozitivní myšlení. „Co mám dělat, důchody jsou jako almužna, nezávidím mladým, mladším … těm bych doporučil, aby si spořili, bude hůř. Ale já, jako šedesátník v rozpuku si začnu teprve zplna užívat,“ po očku mrkne na manželku, která se usmívá v rohu pokoje a dodává. „No jasně, celou noc se propojuje s celým světem,“ naráží na bezesné noci, když manžel v ložnici někdy i do rána promlouvá anglicky třeba s kapitány lodí na Pacifiku.
Užívat až do posledního dechu
„Ano, užívat si budeme, pochopitelně myslím i na ženu,“ dodává radioamatér skorodůchodce Jiří, který ale ví, že na to bude i potřebovat peníze. Když mluví o výši svého důchodu, trochu se zasmuší, ale pak řekne. „Jsem spořivý, něco jsem si celý život odkládal, šetřím, ale ne na ženě, nebo vnoučatech. Těšíme se, že pojedeme se ženou sami k moři, budeme se brouzdat po pobřeží a pít naše oblíbené nápoje … víno! Ten důchod, nějakých jedenáct tisíc, to by mě fakt nevytrhlo. A to mám ještě štěstí. Jsou lidé, kteří pracují celý život a zdaleka neodcházejí s takovým důchodem jako já. Je to bída, tedy já se mám ještě dobře. Chceme si užívat do posledního dechu.“
Práce a zase jenom práce
„Doufám, že mě s mým prvním důchodovým dnem nevyhodí,“ přemítá Jiří, který pracuje jako počítačový expert a věří, že je s firmou, kde pracuje, natolik svázán, že sice na jaře řádně nastoupí do důchodu, ale že pro jeho nepostradatelnost si ho šéf ještě ponechá přesčas. Jiří, který prostě bez činorodosti a nápadů nemůže, existovat míní „pořád mě něco napadá i v noci“ …. „No právě,“ opět se manželka v pozadí usmívá… a pozoruje svého aktivního muže. „Není do starého železa, je to chlap do nepohody, myslím si sama, že do důchodu by měli lidé odcházet později, ne tak v dobrém stavu, jako je můj muž,“ dodává skoro zamilovaně po šestnácti letech soužití.
Připravit se na stáří
„Myslím si, že příprava na stáří a na důchod by měla začínat už po dvacítce, nedělám si legraci, já jsem to tak měl, šetřil jsem, ne moc, odkládal jsem si celý život pořád deset procent z výplaty… hezky po židovsku a to nejsem žid! Koruna sice slábne, ale když si v životě uděláte systém, tak vás žádná krize nezlomí. To by se jim líbilo. Nemám žádné dluhy, nikdy jsem si na nic nepůjčoval.“
Nespoléhám na stát
„Stát se na mě vykašle. Reformy jsou vlastně pořád, pořád je státní kapsa prázdná, pořád někdo krade.. To, jak já hospodařím, to je moje věc a tak se teď nemusím tolik obávat odchodu do důchodu a když mě nebudou chtít už dále zaměstnat? Uvolním místo mladšímu a najdu si třeba brigádu, na pár hodin denně.“
Příběh pana Jiřího uvidíte v pořadu Suma sumárum dnes na ČT 1 ve 21 hod.
Dotazy k odchodům do důchodu zodpovídá Ing. Tomáš Machanec, MBA - poradce ministra na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Slovník pojmů
- starobní důchod
Abychom měli možnost prožít stáří důstojným způsobem, vytvořily státy ve 20. století důchodové systémy. Od pracujících zaměstnanců a podnikatelů jsou vybírány peněžní prostředky – důchodové pojištění, a ty jsou vypláceny seniorům ve formě pravidelných měsíčních plateb, tzv. starobních důchodů. Každý, kdo získá nárok na starobní důchod, jej pak dostává až do konce svého života.
- předčasný starobní důchod
Starobního důchod získá každý, kdo splní dvě podmínky odchodu do důchodu. Jednou je tzv. důchodový věk (např. pro muže je v současné době, tzn. pro ročník narození 1949 stanoven na 62 let a 4 měsíce), druhou podmínkou je splnění pojištěné doby, která je 27 let a postupně se bude prodlužovat na 35 let. Každý, do splní podmínku pojištěné doby může požádat o starobní důchod až o tři roky dříve než dosáhne důchodového věku, ale starobní důchod mu bude krácen.
- potřebná doba pojištění
Potřebná doba pojištění je jednou z nutných podmínek získání starobního důchodu. Počítá se do ní nejen doba výdělečné činnosti (zaměstnání, podnikání), ale také náhradní doby pojištění, které jsou vyjmenovány v zákoně o důchodovém pojištění.
- náhradní doba pojištění
Náhradní doba pojištění je doba, kdy jsme sice nepracovali, tzn. neplatili jsme důchodové pojištění, ale pro splnění podmínek pro získání starobního důchodu nám tuto dobu stát započítá. Jako náhradní doba pojištění platí např. péče o dítě do 4 let věku, péče o bezmocnou osobu, doba evidence uchazeče o práci na úřadě práce do délky maximálně 3 let, apod. Jedná se v podstatě o životní období, kdy jsme se objektivně nemohli zapojit do výdělečné činnosti.
- rozhodná doba pojištění
Výše starobního důchodu se vypočítá podle výše výdělků, které jsme dosahovali v průběhu pracovní kariéry. Počítá se průměr výdělků za tzv. rozhodnou dobu, která je zákonem stanovena, jako období od roku 1986 do data odchodu do důchodu.
- evidenční list
Zaměstnavatel má povinnost pro každého svého zaměstnance vyplnit vždy za kalendářní rok tzv. evidenční list, ve kterém uvede přehled jeho výdělků a zaplaceného pojištění. Tento list zašle České správě sociálního pojištění a jednu kopii dá zaměstnanci. Podle výše výdělků v evidenčních listech pak Česká správa sociálního zabezpečení vypočítá výši důchodu.
Při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména údaje o době jeho trvání. Zápočtový list nám může pomoci při prokazování pojištěné doby, v případě, že některý zaměstnavatel za nás nezaslal České správě sociálního zabezpečení správně vyplněný evidenční list pojištění.
Jaké podmínky musím splnit, abych mohl teď odejít do důchodu?
Do starobního důchodu mohu odejít, pokud jsem splnil dvě podmínky. Jednou z nich je pojištěná doba, která činí v současné době 27 let a druhou podmínkou je dosažení důchodového věku. Pro muže činí 62 let a 4 měsíce, pro ženy 57 až 61 let podle počtu narozených dětí.
Co dělat, když za mě zaměstnavatel neplatit odvody a tak nesplňuji nárok na odchod do důchodu?
Pokud za mne zaměstnavatel neplatil v některém období pojištění (laicky řečeno „odvody“), stále mám šanci, že se tato odpracovaná doba do nároku na starobní důchod započítá. Musím ale prokázat, že jsem u daného zaměstnavatele opravdu byl zaměstnán. Konkrétní postup, jak zaměstnání prokázat, poradí okresní správa sociálního zabezpečení.
Co všechno se kvůli důchodu počítá do odpracovaných let?
Do odpracovaných let nebo přesněji do pojištěné doby se započítává nejen období výdělečné činnosti (doba zaměstnání a podnikání), kdy jsme platili důchodové pojištění, ale také tzv. náhradní doby. Mezi nejčastější náhradní doby patří:
- doba péče o malé dítě do čtyř let věku,
- doba péče o dítě do 10 let ve stupni bezmocnosti I a doba péče o jakoukoli osobu ve stupni bezmocnosti II až IV,
- doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně,
- doba v evidenci úřadu práce, kdy uchazeč pobíral podporu v nezaměstnanosti a doba, kdy nepobíral podporu maximálně do délky tří let,
- doba přípravy na povolání studiem po 18 roce, pokud příprava probíhala před rokem 2010, maximálně po dobu šesti let.
