V dalším díle pořadu Suma sumárum se budou autoři věnovat nemocenskému a úrazovému pojištění. Svůj příběh svěřila pořadu Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze Radka a díl bude odvysílán ve čtvrtek 27.10. na ČT 1 v 21:00 hodin.
Foto: Česká televize
Na dvou příbězích si ukážeme, jak úraz nebo nemoc může nepřipravenému člověku obrátit život naruby. Odborníci vysvětlí, kdo musí platit odvody na nemocenskou a kdo nikoli, co se může stát, když si ji platit nebude a poradí, zda se vyplatí se proti úrazu a nemoci připojistit. Jak se chovat, když k úrazu přijdu kvůli cizímu zavinění, osvětlí právnička. K tématu se vyjádří děti i známé osobnosti, tentokrát z Liberecka. A kdy se pojistit nevyplatí, shrne známý ekonom Tomáš Sedláček.
Málokdo může říci, že se ho to netýká. Ráno jsme zdraví a večer nemocní. Viry, bacily a cizorodé látky útočí na každého z nás. Když jsme odolní a žádný ošklivý bacil nás nedožene, potkáme se s rozjetou tramvají, nebo třeba špatně našlápneme a malér je hotový. Rozumíme si dobře. Na každého jednou dojde. Přijde nemoc, nebo úraz. V nejhorším případě obojí dohromady. Příběh paní Radky je ale důkazem, že o zdraví se musíme starat už pěkně dlouho dopředu, než nás něco skolí. A jak? Vždyť si přece všichni platíme povinné zdravotní pojištění, tak proč bychom se báli, tolik už každý platíme měsíčně. Chyba lávky…
Skluzavka do koupelny
„Čekala jsem důležitý pracovní telefonát a jak to tak bývá, čekala jsem dlouho. Jako snad každá žena po ránu, jsem běhala po bytě jako Eva v ráji, od skříně, do kuchyně, abych něco ve spěchu zakousla, pak opět do skříně, zapnout pračku. Hladový Damián (můj milovaný kocourek) se rovněž dožadoval čehosi k snědku a Dorotka (moje milovaná fenka) očima žadonila o krátkou ranní procházku. Rychle jsem dopila kávu a telefon najednou zazvonil. A já jsem pro změnu začala hledat odkud. Pochopila jsem, že je to z koupelny. Rozběhla jsem se a v tom se to stalo. Podvrkla se mi noha a cítila jsem neskutečnou bolest. Zapomněla jsem po ranním koupání utřít vodu na podlaze, došlo mi pozdě při pohledu na můj zvětšující se kotník. Mžitky před očima a hned mi bylo jasné, že se na nohu nepostavím.„
Jako kůl v plotě
V nemocnici Radce lékaři řekli verdikt. „ Máte bohužel zlomený kotník, chce to operaci, tohle sádra nezvládne.“ „Na ortopedické klinice jsem si poležela asi čtrnáct dnů, cítila jsem se sama a opuštěná a protože nemám děti a ani manžela, měla jsem pocit, že všechny známé a kamarády, co za mnou chodili, vlastně obtěžuji. Jediné, co jsem teď potřebovala, rychle se vrátit do práce. Došlo mi totiž, že moje povinné zdravotní pojištění mi v nemoci vůbec nepostačí a začala jsem se bát.“
Rezerva a klid
Paní Radka neměla ušetřeno téměř nic. Říká, že když člověk bydlí sám, musí se o sebe umět postarat a do chvíle, než se jí stal úraz, měla pocit, že vše dobře zvládá. Už v nemocnici se dozvěděla o připojištění v úrazu a nemoci o které před tím neměla ani tušení. „Doma jsem byla dlouho, kotník bolel, špatně se mi hojil, rehabilitace byla zdlouhavá. Na mém kontu se den za dnem snižovala částka, kterou jsem potřebovala k běžnému provozu domácnosti. Pracovat jsem sice mohla z domova díky počítači, ale moje příjmy zdaleka nedosahovaly takové výše, jako před úrazem. Už jsem věděla, že připojištění chci, už jen proto, abych mohla klidně spát, kdyby se zase nedej Bože něco v budoucnu stalo,“ říká Radka.
Světlo na konci tunelu
„Kotník mi sice ztuhnul, ale chodím, tancuji, skáču, občas mě noha pěkně zabolí, ale málokdo to pozná. Hřebíky mi sice měli vyndat, ale já jsem si na ně zvykla a tak už to tak asi zůstane. Jsem poučená z toho, že jen povinné zdravotní pojištění nestačí často pokrýt ani léčebné výdaje a dobu nemoci a rekonvalescence. Mám připojištění ve zdraví a nemoci, nedávno jsem podepsala smlouvu, vím, že je nutné, a to zvlášťv době finančních nejistot, myslet na „jistotu“. Za pár stovek mám klid, vím, že i když jsem tzv. na volné noze, tak mám právě onu jistotu, že si příště nemoc pěkně užiju,“ směje se s trochu s nadsázkou paní Radka, která je jednou z našich nejlepších dabingových hereček a její hlas promlouvá přes osudy jiných často z našich obrazovek.
