Čas od času se v českých periodikách (včetně týdeníku EURO)
objevují zmínky o rozvoji východní části Šumavy v oblasti Lipna.
V těchto článcích jsou mnohdy líčeny nejfantastičtější vize
rozvoje tohoto regionu. Mnohé z těchto nápadů se již dokonce
realizují. Jezdím do této oblasti poměrně často a vím proto, že
by stačilo relativně málo, aby se život v tomto regionu vrátil do
normálních kolejí a aby lidé odtud nemuseli utíkat za prací do
Budějovic a do Prahy.
Co se týče letní turistiky a letní sezony, je situace vcelku
uspokojivá. Oblast Lipna navštěvují turisté jak tuzemští, tak
z východní části SRN nebo z Nizozemska. Postupně se tak začíná
zlepšovat infrastruktura, což jistě v budoucnu přiláká do tohoto
kraje další turisty. Problém zůstává se zimní sezonou. Přitom by
stačilo tak málo. Na rakouské straně Smrčiny (Hochficht)- což je
hraniční vypínající se nad Lipenským jezerem – je vybudován
rozsáhlý sjezdařský areál. Jediné, co je třeba učinit, je
zpřístupnit jej z české strany. Projekt naráží na zásadní odpor
ochranářů. Přitom by se nemusel pokácet ani jediný strom. Průsek
v lese vedoucí až na vrcholek Smrčiny je již dávno hotov. Stačí
pouze vybudovat lanovku vrchol Smrčiny. Na české straně Smrčiny
by nebyly žádné sjezdovky - celý sjezdařský areál se nachází
v Rakousku (lyžuje se zde jak na jižních, tak i na severních
svazích). Stačila by tedy pouze lanovka – úzký průsek v lese,
který je stejně již hotov. Tento projekt by velice pomohl zejména
oblasti Nové Pece, kde není prakticky žádná práce. Těžba dřeva se
zde téměř zastavila a letní sezona také není nijak valná. Do Nové
Pece je vlakové spojení z Českých Budějovic, takže by vybudování
lanovky na Smrčinu uvítali jistě všichni lyžaři z Budějovic a
okolí. Navíc jsou tady výborné sněhové podmínky – každou zimu
jsou na vrcholcích Smrčiny a Plechého dva až tři metry sněhu.
Realizace tohoto projektu by rozhodně měla větší smysl než
modernizace a rozšiřování sjezdařských tratí na Kleti a u
Frymburku. Tyto sjezdovky by bylo možno v případě zpřístupnění
Hochfichtu z české strany klidně zrušit.
Dalším problémem je podle mého názoru existence vojenského
výcvikového prostoru u Boletic. Naprosto nechápu, že v blízkosti
národního parku může něco také existovat. Ochranářům na jedné
straně nevadí, že po lesích jezdí tanky a obrněné transportéry, a
na druhé straně jim vadí případná lanovka na Smrčinu. Já osobně
bych tedy pochopil spíše existenci lanovky. Výcvikový prostor
v okolí Boletic vypadá jako měsíční krajina, nechápu, proč se
armáda nepřestěhuje do severních Čech do bývalých hnědouhelných
revírů. Národní park Šumava je jedním z posledních ostrůvků
relativně zachovalé přírody v České republice, nevím proto, proč
má být likvidován vojenskou technikou.
David Koňata,
Brno
