Pohnutky zastupitelů Kvildy k pozemkové transakci jsou zřejmé, pozemky ve vlastnictví národního parku se v podstatě nedají získat a zastupitelé si chtěli pojistit to, že ani v budoucnu nikdo neovlivní současný krajinný ráz a přírodní hodnoty v této lokalitě. Jiří Mánek, ředitel správy Národního parku Šumava k tomu říká, že o tom zastupitelstvo rozhodlo jednohlasně. Jeho slova doplňuje starosta Kvildy Václav Vostradovský: „Je to jasný signál o tom, že větší projekty na svém území prostě nechceme a že naším prioritním zájmem je ochrana přírody a pro horské oblasti charakteristická roztroušená zástavba.“
Kvilda v rámci této směny získá od Národního parku Šumava přibližně dvouhektarový prostor bývalých objektů pohraniční stráže v centru obce. Všechny neudržované vojenské budovy v tomto prostoru byly nákladem pěti milionů korun letos zbourány s výjimkou jediné, hned vedle obecního úřadu, kde by mělo v budoucnu vzniknout návštěvnické středisko.
Šumavská Kvilda je svým velmi nekompromisním postojem vůči developerům pověstná. „Často se stává, že realitní kanceláře prodají pozemky v podstatě anonymním investorům, ti je rozdělí na mnohem menší parcely o rozloze maximálně do tisíce metrů čtverečních a zastaví je něčím, co s šumavskou architekturou nemá nic společného,“ říká Václav Vostradovský s tím, že Proto od poslední změny územního plánu v roce 2001 žádné stavební parcely obec neprodává a prostřednictvím stavební uzávěry se snaží regulovat další výstavbu. Kvilda v současné době připravuje nový územní plán, jehož součástí bude i tzv. regulační plán, který výrazně omezí a zpřísní další možnosti výstavby v této lokalitě.
Také čtěte:
Soud potvrdil trest za prodej pozemků v šumavských Prášilech
Těží se tu nezákonně, říkají o Šumavě ekologové
Stát daruje šumavským obcím lukrativní parcely
