Porada s designovaným předsedou nové Evropské komise Jean-Claude Junckerem v Bruselu je nezbytná. V tom měl český premiér Bohuslav Sobotka pravdu. Jeho odhodlání poté, co se domácí koalice opět nedohodla na tom, kdo má republiku v unijní exekutivě zastupovat, má nicméně háček. Sobotka na mimořádném summitu, který začal včera večer, nejspíš mluvil, ovšem o skutečné poradě se dá pochybovat.
Vrcholná schůzka prezidentů a předsedů vlád členských států měla totiž na pořadu jednání dne důležitější věci. A to především rozpravu o Ukrajině a Rusku. Lídři EU, zjistila agentura Reuters, se rozhodli vyzvat Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby nefinancovaly nové, zejména zbrojní projekty v Rusku. Jde o reakci na naléhání USA.
Zostření sankcí však vyžaduje jednohlasný souhlas, a ten nebyl před summitem jistý. Podle ruské agentury ITAR-TASS chtěly postihy vetovat Francie, Německo, Rakousko, Řecko a Itálie.
V personálních otázkách mají přednost obsazení špičkových pozic šéfa unijní diplomacie a předsedy Rady EU. Půjde o nástupce Catherine Ashtonové a Hermana Van Rompuye. Do křesla po Britce mohou usednout italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová, nebo bulharská komisařka pro humanitární pomoc Kristalina Georgievová. Jejich jmenování je přáním socialisté frakce v Evropském parlamentu, která se domáhá proporce po volbě konzervativce Junckera. Německý Der Spiegel přesto tvrdí, že ani jedna nemá dostatečnou podporu, a zmiňuje belgického eurokomisaře, liberála Karla De Guchta.
Na úřad po Rompuyovi aspiruje nejvíc dánská sociální demokratka a ministerská předsedkyně Helle Thorning-Schmidtová, jíž „proslavilo“ jihoafrické selfie s Barackem Obamou a Davidem Cameronem. Kritici ale připomínají, že Dánsko nepatří do eurozóny.
Ve všech těchto partiích hraje Česko marginální roli. Jistoty má dvě: komisaře dostane a nějaké portfolio taky. V noci na dnešek se tak rozhodně nestalo.
Čtěte také:
Hledání komisaře se protáhne, Sobotka chce návrhy probrat s Junckerem
