Dresdner a Commerzbank se nedohodly, HypoVereinsbank uspěla
Konsolidace německého bankovnictví ztrácí dech. Po nezdaru sloučení Deutsche a Dresdner Bank ztroskotala minulý týden snaha o fúzi Dresdner a Commerzbank. Úspěch dohody s Bank Austria oznámila naopak bavorská HypoVereinsbank. S pompou ohlášená myšlenka propojení největšího bankovního domu světa Deutsche Bank a německé trojky Dresdner Bank (EURO 11/2000) žila pouhý měsíc. Dresdner Bank se nicméně snahy dostat se o nějaké to patro výše nevzdala. V polovině června potvrdila, že vede jednání s tamní čtyřkou Commerzbank. Za účelem spojení, doplnil tisk. Superlativy na sebe opět nenechaly čekat: spravovaný majetek, v holportu s pojišťovnou Allianz, by býval dosáhl jednoho bilionu eur. Sen o velké pětce. O pár dní později už informovala média o úmyslu „D+C vytvořit evropskou megabanku spolu s francouzskou BNP Paribas, švýcarskou Crédit Suisse a španělskou Banco Santander. I tomto případě šlo o zrod finančního lídra planety. Jenže zase je všechno jinak. Minulou středu Dresdner a Commerzbank oznámily, že se nedohodly na poměru sil v novém uvažovaném subjektu. Commerzbank byl proti mysli vztah 40 ku 60 ve prospěch partnera a požadovala paritu. Trapné, zněly první komentáře nejen na adresu obou vyjednavačů, ale celého Německa. „Tyátr může nyní začít nanovo, glosoval druhý letošní fúzovací debakl na bankovní parketě šéf celopodnikové odborové rady Dresdner Bank Peter Haimerl ve Spiegel Online. Kritici se pozastavili zejména nad tím, že banky, jež chtějí být globálními hráči, nejsou schopny pracovat profesionálně. Ruce si zato může mnout druhá nejsilnější německá banka – HypoVereinsbank. Mnichovský kamenný dům, který si ještě loni dělal naděje na sňatek s Dresdner Bank, se pokorně vrátil k původnímu krédu „nikdy nefúzovat s velkou univerzální německou bankou a dotáhl do konce námluvy s rakouskou jedničkou Bank Austria. Průkopník stabilizace německého bankovnictví si tak rázně otevřel dveře na východ. Příliš velké oči. Tři případy, tři konce. Němečtí analytici a komentátoři shodně upozorňují na příliš velká očekávání a na špatný odhad situace. Když byl 9. března ve Frankfurtu nad Mohanem oficiálně představen společný projekt Deutsche a Dresdner Bank s tržní kapitalizací 2,5 bilionu marek, létala vzduchem ujišťování o „merger of equals či termín „vzácný drahokam , jímž byla myšlena investiční dcera Dresdner Kleinwort Benson. „Její prodej? Naprosto vyloučeno, tvrdil do kamer šéf Deutsche Bank Rolf Breuer. O týden později možný obchod připustil. Manažeři britského investičního domu, jejž koupila Dresdner Bank v roce 1995, začali opouštět loď. Pátého dubna uražená Dresdner Bank končí rokování. Akcie obou peněžních ústavů stoupají. Bublina splaskla, v představenstvu Dresdner Bank padaly hlavy včetně nejvyšší. O tři měsíce později propadají finanční kruhy znovu skepsi. „Má vůbec partnerství Dresdner a Commerzbank smysl? ozývá se ze stránek deníků a odborných magazínů. Úskalím je mnoho styčných bodů v aktivitách, drahé pobočkové sítě a chabé pozice v zahraničí. Banky přesto pokračují v jednáních a pouštějí cílené informace o jejich pokroku. Včetně personálního obsazení managementů pěti dceřiných společností gigaholdingu, v nichž figurují bankéři zmíněných velkých evropských ústavů. Debata, do níž vstoupil i německý bankovní dohled (pozastavil hlasovací právo velkoakcionáře Commerzbank a odpůrce fúze, podílové společnosti Cobra), končí na určení hodnoty bank. Martin Kohlhaussen, šéf Commerzbank, trvá na zásadě rovnosti. Za každou cenu. Málo peněz, méně lidí. Kolaps plánů stál Dresdner Bank hodně: aby udržela špičkové manažery, musela je silně přeplácet. Údajně jen proto se jí snížily zisky asi o dvacet procent. Nový šéf Dresdner Bernd Fahrholz říká, že kdyby toho nebylo, zisky by naopak o dobrých šedesát procent stouply. Dceru Dresdner Bank, Deutsche Hypothekenbank, opustí polovina představenstva. Důvod? Příliš vysoká úvěrová rizika ve výši 400 milionů marek. „Potíže přetrvávají ještě z období financování východoněmeckého trhu nemovitostí, pospíšila si s vysvětlením Dresdner Bank. Ovšem ani nejvyšší šéfové mateřské společnosti si nemůžou být po opakovaném neúspěchu jisti. Oslabený ústav, jak připomínají experti, přitáhne záhy predátory. Zkušenost z personální vichřice po prvním fiasku je navíc stále čerstvá. Commerzbank ihned spustila ohranou písničku o setrvání na vlastní úspěšné cestě. Ani ona však nemá zaručenou samostatnost. Krom toho, že byla už dříve často skloňována coby adept na převzetí, hrozí její nejsilnější akcionář Cobra (sedmnáct procent) možným prodejem svého podílu vhodnému zájemci. „Je na čase využít další strategické možnosti, míní ředitel Cobry Hansgeorg Hofmann. Ujednáno, téměř hotovo. Spokojen může být druhý největší německý kreditní ústav, mnichovská HypoVereinsbank, která získá akciovou výměnou vídeňskou Bank Austria. Fúzi, jež rozvíjí dlouhodobě deklarovanou ambici Bavořanů stát se bankou evropských regionů, schválila v sobotu 22. července dozorčí rada HypoVereinsbank. Zelenou jí dalo v týž den i představenstvo budoucího partnera. Předseda představenstva HypoVereinsbank Albrecht Schmidt by se měl ujmout řízení dozorčí rady Bank Austria, na jeho rakouského kolegu Gerharda Randu čeká židle v představenstvu v Mnichově. Bilanční suma příští třetí nejsilnější banky Evropy, jež se chce zaměřit na privátní zákazníky a střední podnikatelský stav, bude činit 1,27 bilionu marek. Jejích služeb, poskytovaných pětašedesáti tisíci zaměstnanci, by mělo využívat osm milionů zákazníků. „Chceme vytvořit lídra trhu v hospodářském prostoru jižního Německa a Rakouska, cituje záměr Der Spiegel. První informace o rozhovorech s Bank Austria přinesla agentura Reuters v půli března. Transakci na trase Mnichov–Vídeň musí ještě schválit rakouský bankovní dozor a úřady na ochranu hospodářské soutěže. Bankovní kruhy potíže neočekávají. Kdo, co a za kolik. Nový obr, hlásají spojenci a píše Handelsblatt, bude sázet na dělbu práce. Rakouská banka, jež ovládá dvacet až šedesát procent tamního trhu, bude ve společném koncernu zodpovídat za aktivitu v podalpském, středo a východoevropském teritoriu. Bavořané přeberou její ostatní mezinárodní aktivity. Složité křížové vlastnictví mezi německými bankami, pojišťovnami a zajišťovnou Munich Re hraje do karet Allianz. Tato mnichovská pojišťovna, která rozehrála partii mezi Deutsche a Dresdner Bank (EURO 29/2000) a stála v pozadí námluv Dresdner a Commerzbank, je hlavním akcionářem HypoVereinsbank (17,4 procenta). Vedoucí pozice by měla Allianz zůstat i ve fúzovaném institutu. Dalšími velkoakcionáři bude město Vídeň (22,7 procenta v Bank Austria) a energetický koncern E.ON, vzniklý fúzi skupin VIAG a VEBA (osm procent v HypoVereinsbank). Spojení HypoVereinsbank a Bank Austria se uskuteční v několika krocích. Rakouská banka nejprve vyčlení veškeré aktivity do nově vytvořené stoprocentní dcery Bank Austria Neu. Její podíly budou potom vloženy do HypoVereinsbank. Akcionáři Bank Austria obdrží jako protihodnotu 114 milionů akcií HypoVereinsbank, a to po kuse za každý cenný papír Bank Austria. Objem směny má činit 7,77 miliardy eur, tato nabídka odpovídá zprůměrovanému kursu akcií obou bank na burze v posledních třiceti dnech včetně 34procentního bonusu. Ušetřit a expandovat. Důvod, proč hodlají HypoVereinsbank a Bank Austria spojit síly, je především pragmatický: pokles nákladů. „Sloučení by mělo ročně uspořit 500 milionů eur (téměř 980 milionů marek), očekává ředitel Schmidt, podle Handelsblattu pevně přesvědčený o velkém synergickém potenciálu. Zrušení překrývajících se aktivit (HypoVereinsbank je v Rakousku zastoupena prostřednictvím SKWB Schoellerbank) má ročně ušetřit 320 milionů eur, optimalizace operativních struktur v Rakousku sníží výdaje o dalších 175 milionů stejné měny. „Vytvoříme platformu pro mimořádný růst, ujišťuje Schmidt. Úsporu si banky slibují také od společného spravování polských dcer Bank Przemyslowo–Handlowy a PBK. „Definitivní rozhodnutí o fúzi těchto dcer ale ještě nepadlo, zdůraznil pro Handelsblatt jeden z mluvčích Bank Austria. Z teoreticky ušetřených milionů jich má nicméně už tři sta padesát jisté odbytiště – pohltí je náklady spojené s restrukturalizací styčných bodů a zavedení společné informační technologie. Bez diskusí je ovšem i další motiv, který popoháněl zejména mnichovské bankéře: přes Banku Austria, držící významné podíly na trzích v Polsku a Maďarsku, se otevírají slibné obzory. „Startovní pozice v závodě o východoevropské prostory by měla být zajištěna, předvídá Der Spiegel. Doma? Nikdy! HypoVereinsbank je považována za pionýra konsolidace německého bankovního sektoru. Tento přídomek si vysloužila vznikem z předních obchodních rivalů Bayerische Hypotheken und Wechselbank (Hypo) a Bayerische Vereinsbank v září 1998. Cíl? Vytvořit „banku regionů se zaměřením na drobné a střední zákaznictvo a internetové služby. Včetně zmíněné zásady nezajímat se o německé univerzální banky. Nový dům, který odsunul z druhého místa Dresdner Bank, šokoval vzápětí oznámením, že musel dát do rezerv navíc 3,5 miliardy marek na pokrytí rizikových smluv o nemovitostech, které do manželství přinesla Hypo–Bank. Skandál skončil odchodem sedmi představitelů banky v říjnu 1999 (EURO 44/1999). Strategie hledat si partnery v zahraničí přivedla bavorské finančníky i do Prahy (viz box). V září 1998 Schmidt nepřímo potvrdil zájem o koupi státního podílu v Československé obchodní bance. Z obchodu nakonec sešlo. Na letošní valné hromadě vyčlenili akcionáři na nákup nových akvizic 200 milionů akcií v burzovní hodnotě 13,8 miliardy eur; po nynějším vídeňském počinu bude balík z poloviny vyčerpán. Hromada střepů. A zatímco Mnichované míří pod Alpy, stojí tři velké frankfurtské banky před hromadou střepů. „Budeme inovační, na zákazníky orientované – a samostatné, přesvědčují samy sebe. V bavorské metropoli Mnichově skřípe zuby pojišťovna Allianz. Ta si dělala už v prvním pokusu zálusk na využívání pobočkové sítě Deutsche a Dresdner Bank, v případě domluvy Dresdner a Commerzbank se jí skýtaly rovněž velké šance. Kudy a kam teď? Německý svaz spořitelen a žirových účtů soudí, že velké banky, neschopné vzájemné dohody, zaútočí právě do jeho vod. „Tlak na banky, aby atakovaly spořitelny a zemské peněžní ústavy, je příliš velký, uvedl pro Der Spiegel předseda svazu Christian Achilles. Experti, kteří hovoří v souvislosti s roztržkou Dresdner a Commerzbank o dalším zmařeném příspěvku ke konsolidaci německého bankovního sektoru, připouš–tějí i jistý klad – z trhu nezmizí soutěž: „Klient si bude moci dále vybírat. A platit, přímo i nepřímo. Propočty ukázaly, že německé banky inkasují denně miliony marek na nevyplacených úrocích. Recept je jednoduchý, zdržovat převody hotovostí. Při prověrkách 420 transakcí, jejíž výsledky přinesl pořad veřejnoprávní televize ZDF „Wiso , vyšlo najevo, že třetina obnosů byla převedena na doručitelovo konto teprve po šesti a více dnech. Zda byl příkaz podán poštou či internetem, nehrálo roli. Každý den zdržení převodu, jak odhadují redaktoři, vynese bankám zhruba patnáct milionů marek.
Na českém trhu čtvrtá Fúze německé HypoVereinsbank, druhé největší banky v zemi, s rakouskou bankovní jedničkou, Bank Austria Creditanstalt, se dotkne i českého trhu, protože spojením aktiv obou bank působících v České republice vznikne na našem trhu čtvrtá největší banka. Objem aktiv rakouské Bank Austria v České republice činil podle údajů ke konci loňského roku 59 miliard korun, německé HypoVereinsbank pak 54,8 miliardy korun. Nový ústav tedy bude mít v Česku bilanční sumu přesahující sto miliard korun, což jej zařadí za ČSOB, Komerční banku a Českou spořitelnu. Vlastní jmění rakouské banky v ČR činilo ke konci loňského roku 3,6 miliardy korun, německé 5,8 miliardy korun. Loni realizovaly zisk zhruba kolem půl miliardy korun. Obě banky se u nás zaměřují především na korporátní klientelu, Bank Austria zkouší i retail, především elektronické bankovnictví (nonstop bank). Součást skupiny, společnost CA IB, patří mezi největší brokery. Německá Hypo zase zkouší trh hypotečních úvěrů. Hypo a Bank Austria Creditanstalt budou mít určitě zájem o další expanzi v České republice. Získávají totiž výrazný podíl na trhu východní Evropy – v Polsku se brzy stanou zřejmě třetím největším ústavem na trhu. Nedávno totiž získaly třetí a sedmou největší banku (Všeobecnou kreditní a Průmyslově obchodní). „Domnívám se, že v oblasti podnikových financí se nové uskupení nadále soustředí na zde působící rakouské a německé podniky. Očekával bych ale masivní zájem o retail, říká k tomu Jiří Staník z Wood & Co. „Zdejší retailový trh stále ještě nabízí velký prostor, zájem o spotřebitelské financování roste, dodává. (ina, rop)
