Počítačové firmy podporují novou technologii grid
CTRL–ALT–DEL byla před dvaceti lety neznámá kombinace písmen. Znala ji jen skupinka vědců, kteří stáli u zrodu prvních osobních počítačů. Obdobné to bylo o necelé desetiletí později se znalostí internetu. Věděli o něm experti v Pentagonu, akademici na univerzitách a pár počítačových nadšenců. A téměř stejné je to nyní s gridem, označovaným také jako grid computing. Jde o technologii, která se nejspíše stane novou generací současné světové počítačové sítě internet. Užívá se především na univerzitách, ale poměrně rozsáhlou síť už zkouší i americká NASA. V porovnání s internetem, který umožňuje posílat elektronickou poštu, číst text, prohlížet obrázky a poslouchat zvuk, by měl grid znamenat revoluci. Experti říkají, že díky němu se budou moci schopnosti počítačů využívat tak jako elektrická energie. Superpočítače nestačí. Myšlenka se zrodila na univerzitách. V oborech, jako je fyzika, genetika či chemie, ale i v řadě dalších odvětví, je potřeba při výzkumech a výpočtech přenášet enormní množství dat. Navíc je běžné, že výzkumná pracoviště nepracují sama, ale s řadou dalších ústavů. Přitom je nezbytné, aby všichni, kdo se na výzkumech či výpočtech podílejí, měli přístup ke stejným datům. Při využití současných telekomunikačních sítí by však i při přenosové rychlosti 10Gb/s trvalo kopírování potřebných dat i několik dní. Proto se dospělo k tak–zvanému sdílení dat. Začala vznikat superpočítačová centra (jednoduše řečeno, počítače podstatně větší, než jaké známe v kancelářích). Ovšem sdílení výpočtů je v tomto případě možné pouze v rámci jednoho takového centra. I když s ním vědci nemají přímý fyzický kontakt, ale pouze využívají jeho kapacitu, možnosti jsou přece jen poněkud omezené. To vedlo k myšlence takzvaného metapočítače, nazývaného též grid nebo výpočetní mřížka. Díky němu je možné – jednoduše řečeno – vy–užívat kapacity počítačů, které jsou právě volné, a data budou v podstatě volně migrovat. To vědcům přináší zásadní změnu, protože budou mít přístup i k výpočtům v jiných výzkumných centrech. Přístup by navíc neměl být příliš složitý, data prostě budou prostřednictvím gridu sdílet. Díky gridu se propojí nejen jednotlivé počítače, ale také různé databáze, zálohové systémy, aplikace, zdroje dat a vědecké instrumenty do jedné sítě. Kromě jiného je však nutné ještě dořešit například přístupová práva k různým datům tak, aby soubory skutečně sdíleli jen oprávnění uživatelé. Internet už nestačí. Řada expertů tvrdí, že osobní počítače i síť internetu už jsou na hranici svých možností. Telekomunikační firmy sice stále budují sítě pro rychlejší a rychlejší přenosy dat, zřejmě se ale bude tak jako tak muset přijít s něčím novým. Stále častěji se hovoří o tom, že tím novým bude právě grid. Díky němu by počítače měly postupně začít sdílet data, a tím by se urychlil jejich přenos. Uživatel by tak měl ze svého osobního počítače stroj, jehož výkon bude obdobný se současnými superpočítači. Vyhledat potřebné informace by pro uživatele gridu bylo podstatně rychlejší a levnější. Grid totiž zpřístupní vše ze systémů, které budou k síti připojené. Sdílení souborů prostřednictvím internetu již umožnil například Napster nebo Gnutella a řada dalších hudebních serverů, grid však poskytne podobné akce v mnohonásobně větším rozsahu. Experti pracující na vývoji gridu se shodují, že nemá cenu nakupovat další a další superpočítače, ale je potřeba využít současného počítačového vybavení. „Hlavní výhodou je nezávislost na dodavatelích a současně záruka, že obdobnou techniku mají a budou mít na svých pracovištích i všichni spolupracující vědci a odborníci, říká docent Luděk Matyska z brněnské Masarykovy univerzity ve své studii, kterou má týdeník EURO k dispozici. Matyska je jednou z nejvýznamnějších postav v projektech týkajících se metapočítačů. Vzhledem k tomu, že grid využívá současného počítačového vybavení, neměl by být v budoucnu problém s jeho rozšířením u běžných uživatelů. Ti totiž nebudou muset kupovat zcela odlišnou počítačovou techniku, Na rozdíl třeba od GPRS nebo třetí generace mobilních sítí UMTS. Není divu, že velké počítačové koncerny podporují tyto aktivity. IBM před dvěma týdny vyhrála ve Velké Británii tendr na gridový projekt, zvítězila i v Nizozemsku. Řada dalších počítačových firem, jako například Hewlett Packard, podporuje výzkumy na univerzitách. Microsoft a Sun Microsystems loni sponzorovaly Grid konferenci. Počítačoví giganti se tak postupně zapojují do budování nové sítě, která se patrně stane pokračovatelkou současného internetu. Je jim totiž jasné, že když bylo možné vydělat velké peníze pomocí internetu, bude totéž následovat také u gridu. Grid se buduje v otevřeném systému Globus. Jde o stejný systém, který používá IBM ve vývoji svého vlastního gridu. IBM jím propojuje své laboratoře a výzkumné ústavy ve Spojených státech, Izraeli, Švýcarsku a Japonsku. Projektu IBM šéfuje Irving Wladawsky–Berger, manažer, který má i základní zkušenosti s výzkumem a dobré kontakty na laboratoře i státní instituce. Globus zahájil jako projekt v roce 1996. Díky otevřenému zdrojovému kódu umožňuje – podobně jako Linux – všem programátorům používat a doplňovat tento program. Funguje tedy na principu zmiňovaného sdílení dat. „Jsme hodně podobní tomu, co dělá Linux. Máme čím dál tím více lidí, kteří s námi spolupracují. Je to také otevřený zdroj, uvedl pro deník The New York Times Ian Forest, v jehož hlavě se myšlenka Globu zrodila. Začínal ještě s Carlem Kesselmanem z centra pro technologii grid na Univerzitě v Jižní Kalifornii. IBM začala již loni podporovat Linux a přislíbila finanční podporu ve výší jedné miliardy amerických dolarů. Sláva, peníze! Projekty kromě počítačových firem financují i státní orgány. V Británii je podporuje Úřad pro vědu a výzkum, který začal s budováním Národního grid centra. Bude v Edinburghu a propojí osm britských univerzit: v Oxfordu, Newcastlu, Belfastu, Cardiffu, Cambridge, Southamptonu a londýnskou Imperial College. IBM bude dodávat veškeré vybavení pro Oxford. Britská vláda zatím vyčlenila na grid sto sedmdesát milionů dolarů. Ve Spojených státech funguje sdružení Gridforum, které pořádá různé semináře a konference, v Evropě už má svého partnera Egrid. Do projektu grid zapojují Pentagon, ministerstvo energetiky, National Science Foundation a NASA. National Science Foundation minulý týden oznámila, že dá třiapadesát milionů dolarů na novou gridovou síť DTF (Distributed Terascale Facility). DTF by měla být údajně nejlepší svého druhu a využívat by se měla pro vědecké účely, hlavně pro klimatické a atmosférické simulace a pro výzkumy v oblasti lékařství. O grid se již zajímá také Evropské unie. V plánu výzev pátého rámcového programu k předkládání projektů se objevuje grid jako samostatná oblast, která má nárok na finanční podporu. V Česku se na projektu grid podílejí Masarykova univerzita, Západočeská univerzita a Univerzita Karlova. Komunita kolem gridu je zájmem firem i institucí nadšená. Je totiž evidentní, že jakmile za ním někdo uvidí dobrý byznys, otevře se možnost pro jeho popularizaci. „Grid skutečně naprosto mění podmínky pro fungování vědy na univerzitách i výzkumy inženýrů. Ale potřebujeme zájem firem, které do takových projektů budou investovat. Ta investice se vrátí, tvrdí Ian Forest.
