Prosincový kongres nutí špičky ODS jednat
Místní a oblastní sdružení Občanské demokratické strany mají opoziční smlouvy plné zuby. Kdo chce na prosincovém kongresu ODS kandidovat na jakýkoliv post, musí brát tento fakt vážně. Jinak bude smeten, nezvolen, zatracen. Verva, s níž se předseda Václav Klaus a další veličiny vrhli do debaty s vládnoucí stranou, není nic než z nouze ctnost. A konec diskuse vůbec nemusí znamenat smrt opoziční smlouvy. Koncovkou může být i revitalizace opoziční smlouvy doprovázená výměnou poloviny současných sociálnědemokratických ministrů a změnami v návrhu státního rozpočtu na příští rok. I když ODS v pátek minulý týden oznámila, že začne vyjednávat vládu supervelké koalice nekomunistických stran.
Široká koalice. Smysl má a obvykle se i v západních zemích vytváří, pokud hrozí nástup extrémních sil. Preference komunistů sice rostou, to ovšem není klasický případ, který politologie uvádí. Cíl případného spojenectví by tedy musel mířit jinam - k jediné prioritě, integraci České republiky do Evropské unie (posudek EK viz str. 24). Tedy hlavně k superrychlému přijetí evropských norem a zřízení potřebných institucí. Grémium ODS podle oficiálního prohlášení vyhodnotilo současnou politickou situaci v zemi, všeobecnou nespokojenost s výkonem současné vlády, náladu veřejnosti a posudek Evropské unie, hodnotící připravenost země k integraci, a soudí: „Dnešní situaci země nemůže uspokojivě vyřešit žádná menšinová vláda, a proto je nezbytné, aby došlo k širší dohodě politických stran, než je tomu dosud; nejlepším řešením je podle našeho názoru takzvaná supervelká koalice všech nekomunistických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Toto představuje základ naší vyjednávací strategie, která je založena nikoli na tajných zákulisních jednáních, ale na veřejné proklamaci našich postojů a cílů. Se šéfy čtyřkoalice se Václav Klaus sešel hned v pátek odpoledne. Výsledek: KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU trvají na vypovězení opoziční smlouvy ODS a ČSSD a podmiňují tím další jednání o vytvoření většinové vlády. ODS nemíní smlouvu rušit do té doby, než bude uzavřena dohoda o řešení situace v zemi. O dosažení shody pochybují jak politici, tak politologové, někteří by ji považovali přímo za škodlivou. „Takzvaná duhová koalice je velmi nebezpečná idea, která rozdělí jednou provždy naši společnost na vládnoucí část a opoziční komunisty, tvrdí bývalý místopředseda ODS Josef Zieleniec. Politologové vidí v návrhu na vytvoření superkoalice pouze taktický manévr Klause, který dopředu ví, že se mu takovou koalici sestavit nepodaří. Velká koalice. I o této variantě ODS diskutuje. Mezi členy obou stran je však odezva spíše negativní. Návrh na vládní spojenectví se sociálními demokraty padl i minulý týden na grémiu ODS, byl však prozatím zavržen. Ale o pravolevé vládě začal mluvit místopředseda ODS Miroslav Macek již na začátku května (EURO 20/ 1999). „Byla to v každém případě jeho individuální akce, myšlenky o různých typech takzvaných velkých koalic do malého počtu možných variant budoucího vývoje politické situace v České republice bohužel patří, prohlásil tehdy Klaus. Macek velkou koalici dál preferuje, ale například Petr Nečas, který bude na prosincovém kongresu ODS kandidovat na funkci místopředsedy strany, ji považuje za nežádoucí. Odpůrci velké koalice se ale obávají, že Klaus s Mackem tuto variantu znovu nabídnou, a jednání o superkoalici už teď neberou vážně. Pokud by vyjednávání s ostatními nekomunistickými parlamentními stranami skutečně selhalo, s čímž Klaus i Macek zřejmě počítají, přišlo by na řadu pravolevé uskupení. Ústupek k revitalizaci opoziční smlouvy by pak zněl místním a oblastním sdružením jako rajská hudba. Odbojníci v ODS spoléhají na sílu mínění členské základny a tvrdí, že podobné lavírování by Klausovi tentokrát neprošlo.
Revitalizace. Pokračování pozměněné opoziční smlouvy spojené s radikálními změnami v sociálnědemokratické vládě a splnění podmínek ODS při schvalování státního rozpočtu je podle důvěrných zdrojů nejpřijatelnější jak pro Klause, tak pro Zemana. Klaus by dosáhl maximálních ústupků, Zeman udržení ČSSD u moci. A podmínky ODS? Výměna minimálně šesti ministrů. Kromě vicepremiéra Egona Lánského, ministra bez portfeje Jaroslava Bašty a ministra pro místní rozvoj Jaromíra Císaře, které už odepsal i sám Zeman, mají občanští demokraté žádat ještě hlavu ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, ministra dopravy Antonína Peltráma a ministra zdravotnictví Ivana Davida. V opoziční smlouvě by se měl nově objevit odstavec zaručující společné prosazení reformy volebního zákona podle vzoru ODS. Rozpočtovou zdrženlivost by měla ČSSD projevit vůlí k úpravě podmínek pro předčasný odchod do důchodu, ušetřit by se mělo alespoň čtyřiadvacet miliard, tedy suma, o niž vláda v září navýšila odhad příjmů státu na příští rok a zároveň navrhla, aby se rozpustila ve výdajích. Rozpočtová taktika ODS - o financích státu by měl Parlament začít jednat tento týden - je předběžně stanovena. Poslanci Klausovy strany plán státního rozpočtu v prvním čtení nepodpoří, a vytvoří tak předpolí pro další jednání. Pokud vyjednávání bude úspěšné, při závěrečném hlasování opustí jednací síň, a umožní tak jeho schválení.
Sedí na střídačce. Ačkoliv předseda ČSSD Miloš Zeman minulý týden tvrdil, že ODS dosud nepředložila žádné konkrétní návrhy, o požadavku výměny šesti ministrů rozhodně ví. A v sociální demokracii se už začalo o některých jménech spekulovat, dokonce se nabízejí i místa náměstků. Post vicepremiéra Lánského, jehož odchod je téměř stoprocentně jistý, bude patrně zrušen bez náhrady. Na ministerstvo průmyslu a obchodu by měl nastoupit poslanec za ČSSD Josef Hojdar, na ministerstvo dopravy a spojů výkonný místopředseda odborového sdružení železničářů Miroslav Kapoun, na ministerstvo zdravotnictví buď poslanec Rostislav Čevela, nebo poslankyně Milada Emmerová (oba ČSSD). „Střelců ovšem moc nemáme, a ti, kteří zbyli, se teď do vlády nepohrnou, konstatoval jeden z členů předsednictva ČSSD. Výše uvedená jména se v sociální demokracii objevila pokaždé, když se začalo spekulovat o setrvání toho kterého ministra ve funkci. Miloš Zeman k nim ale podle zdrojů z ČSSD nikdy nezaujal žádné stanovisko. Nejistá je také reakce Václava Klause. Nikdo ze jmenovaných kandidátů totiž není natolik výraznou osobností, aby mohl členskou základnu ODS uspokojit. Je tu sice ještě možnost hledat mimo sociální demokracii, Klaus dal ale jasně najevo, že vláda nezávislých odborníků je pro něj nepřijatelná.
HLAVNĚ KLID
Egonu Lánskému, Jaroslavu Baštovi a Jaromíru Císařovi, které Miloš Zeman předminulý víkend veřejně pokáral před jejich stranickými kolegy, nezbývá už nic jiného, než čekat na premiérův povel k odchodu ze Strakovy akademie. Na otázku, jak dlouho ve vládě ještě budou, buď proto raději vůbec neodpovídají, nebo ji odrazí lakonickým: uvidíme. Do stáda černých ovcí však nyní přibyli také ministr zdravotnictví, ministr průmyslu a ministr dopravy. Ti však zatím předstírají klid. Na otázku, zda vědí, že ODS bude zřejmě při nadcházejících jednáních minimálně žádat jejich odvolání, odpověděli: Ivan David, ministr zdravotnictví: Já se o to nezajímám. Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Nemohu se k tomu vyjádřit, proč bych se k tomu měl vyjadřovat. Nevím o žádném důvodu. Nevím, jestli zůstanu ve vládě, mě to prostě nezajímá. Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: ODS může cokoliv, ale vždycky musí být dvě strany, jedna chce a druhá na to musí přistoupit. Já na této funkci nijak nelpím a myslím si, že takový kus práce, který jsem odvedl za těch čtrnáct měsíců, že nemá obdoby. Minulé vlády za šest nebo sedm let své činnosti nevykonaly tolik, co já za čtrnáct měsíců.
