Superlaser v Břežanech

2. 10. 2009

Průlomové rozhodnutí: Evropa oficiálně pověří zbudováním laseru ČR

Historická příležitost, aby první velká výzkumná infrastruktura EU zamířila do „nové“ členské země, je na dosah. Nejvýkonnější laser světa Extreme Light Infrastructure (ELI), který se má stát unikátním zařízením pro bádání ve fyzice, materiálovém výzkumu, optice, fotonice či nanovědách, vznikne nejspíše v Česku. „Mezinárodní řídící výbor projektu ELI na zasedání 1. října v Praze, za přítomnosti ředitele Sekce pro koordinaci politik evropského výzkumného prostoru Roberta-Jana Smitse, doporučil Evropské komisi, aby významná část mezinárodního laserového centra byla umístěna v Česku,“ sdělili týdeníku EURO náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička a Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd (FZÚ), jenž projekt po vědecké stránce vede. „ČR tím získala oficiální mandát pokračovat v pracích na implementaci ELI na svém území,“ doplnili. Toto „doporučení“ má velký dopad. Pro českou vědu jde o dějinnou událost, neboť se očekává čilý zájem zahraničních odborníků. „Laser by měl být do roku 2015 plně funkční,“ uvedl ředitel FZÚ Jan Řídký. Další součást ELI bude asi umístěna v Maďarsku; Češi a dále Maďaři s Rumuny byli pověřeni ustavením panevropského konsorcia, jehož dalšími členy se stanou Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Řecko. Ve věci se plodně angažovalo MŠMT a Vláda ČR.

Menší CERN za Prahou

„Jde o průlomové rozhodnutí o umístění významné mezinárodní výzkumné infrastruktury. Poprvé na území nového členského státu. Kromě obrovského přínosu pro domácí výzkum a technologický vývoj znamená toto rozhodnutí i úkoly; a to vypracovat plán implementace ELI a zaujmout vedoucí roli při jeho budování a při zřízení mezinárodní právní organizace typu ERIC (European Research Infrastructure Consortium), která bude ELI provozovat,“ uvádí náměstek Růžička. Centrum by mělo vzniknout v Dolních Břežanech u Prahy. Dočká se tedy obec, jež má 2911 obyvatel, svého CERN čili centra, jaké má Ženeva a kam míří špičkoví fyzici z celého světa? „S trochou nadsázky ano. Samozřejmě, CERN je rozsáhlejší, nicméně máme nyní možnost jako první nová členská země EU vybudovat něco skutečně významného,“ řekl týdeníku EURO Růžička.
ELI je zařízení o výkonu stokrát větším než u největších laserů. Pět států usilovalo o umístění centrály; pověřeno bylo Česko, jež má tradici v laserovém výzkumu (zařízení PALS v Praze). Po zahájení budou asi 80 procent provozních nákladů financovat zahraniční partneři, neboť jde o unijní projekt se statutem Evropské výzkumné infrastruktury (ESFRI). „Infrastruktura ELI by měla dýchat dvěma plícemi: a to jak základním, tak aplikovaným výzkumem,“ zdůrazňuje Rus. Plánovány jsou nejen fyzikální objevy, ale i aplikační projekty v lékařství či molekulární chemii. Mělo by vzniknout asi 300 pracovních míst. Plusem jsou i možné vazby na další z projektů, biotechnologický BIOCEV, jenž má být umístěn v nedalekém Vestci.

Posvěceno Bruselem i Vatikánem

Náklady ve výši 6,5 miliardy korun mají být hrazeny z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. ELI se v národní soutěži utká s dalšími projekty, z nichž šest ministerstvo „předvybralo“: BIOCEV (Vestec), CVEVL (Liberec), Udržitelná energetika (Řež), IT4Innovations (Ostrava), CEITEC (Brno) a megalaser. Bude snad laser v hodnocení nějak zvýhodněn? „Samozřejmě že bude soutěžit, protože jde o regulérní výzvu Prioritní osy 1. Jsem však přesvědčen, že jde o projekt natolik kvalitní, že bude doporučen,“ tvrdí náměstek Růžička. Laserová centrála již má pozemek, který získala od arcibiskupství. „Prodej musí schvalovat i Vatikán, takže budeme vědeckým centrem požehnaným jak Svatým stolcem, tak Bruselem,“ usmívá se koordinátor Rus. Hotova je též studie EIA, zdůrazňující vstřícnost k životnímu prostředí. Vibracím odolná stavba, jež bude sestávat z administrativní a laserové haly, je dílem architektonické kanceláře Hamiltons; poradcem je firma Ernst & Young. Zbudování střediska je nakloněn rovněž břežanský starosta Věslav Michalik. „Domluvili jsme se též s urbanisty z ČVUT a připravili rozvojový plán,“ vyprávěl obyvatelům na setkání v místní škole. Zvídavé občany ubezpečoval i doktor Rus: „Nestaví se tu urychlovač, který by vytvořil černou díru, ani reaktor či nějaká genetická laboratoř.“

Unikátní šance i pro firmy

Areál by měl být vybaven technologiemi za více než čtyři miliardy korun. Odkud budou? Převážná část má sestávat ze speciálních zařízení, jež nelze koupit „na klíč“ a musejí být sestaveny z existujících dílů, anebo se pro účely ELI teprve vyvinou. „Výhodou je, že půjde v naprosté většině o technologie dále využitelné v průmyslových high-tech aplikacích. To se týká laserů, optických a vakuových technologií, elektronických zařízení… Naším záměrem bude, aby se český průmysl podílel na dodávkách v co největší míře,“ říká Rus, který přípravami strávil desítky bezesných nocí. A jak bude probíhat spolupráce s Maďary či Francouzi, někdejšími rivaly? „Mezinárodní spolupráce bude při budování ELI klíčovým faktorem, protože žádná evropská země nemá všechny potřebné technologie – to platí pro Británii, Německo i Francii,“ říká Rus. A uzavírá: „S kolegy z Maďarska budeme spolupracovat na vývoji technologií pro počáteční zesilovací stupně laseru. Spolupráci s Francií očekáváme při vývoji technologií komprese laserových pulsů a při vývoji nových zdrojů rentgenového záření.“