Zasvěceným a hlasitým kritikem reformních kroků ministerstva zdravotnictví je šéf lékařské komory Milan Kubek.
„České zdravotnictví funguje a my je budeme bořit revolucí za každou cenu,“ říká na adresu chystaných zákonů lékař, jenž nefandí ani síti zdravotnických ordinací.
Je vám některá ze zdravotnických sítí MediClinic a Moje ambulance bližší? Fandíte jedné z nich z profesionálního hlediska víc?
Česká lékařská komora hájí právo lékařů vykonávat svobodně své povolání. Naším cílem je, aby většina kvalifikovaných lékařů mohla pracovat jako nezávislí soukromí podnikatelé. A právě z pohledu soukromých lékařů představují oba zmiňované řetězce stejné zlo.
Jaké jsou podle vás mezi oběma společnostmi nejmarkantnější rozdíly?
V řetězci MediClinic mají majoritní podíl investoři z Penty, za Mojí ambulancí pana Potysze zase stojí impérium Agel oceláře Chrenka. Pěšky jako za vozem. I když Agel, který má i svoji vlastní zdravotní pojišťovnu, je přece jen o něco nebezpečnější. Pokud by se ministrovi Julínkovi podařilo prosadit jeho zákony a nahradit Seznam zdravotních výkonů, který je jakýmsi ceníkem, pouhým bezcenným Katalogem služeb, a pojišťovny by pak mohly platit každému zdravotnickému zařízení za identickou péči různě, mohly by tyto monopoly zlikvidovat soukromé lékaře úplně.
Přesto zatím nabízejí pacientům i určité výhody oproti klasickým privátním ordinacím…
Tak jako klasické supermarkety, tak i tyto řetězce lákají pacienty dlouhou „otevírací“ dobou a snadnou dostupností, ale rovněž mohou zaměstnávat nekvalifikované lékaře. Umožňuje jim to ministr Julínek, který porušuje zákon, když odmítá vydat vyhlášku o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení, jejíž dodržování by mohla Česká lékařská komora kontrolovat. Obdobně jako v hypermarketu, tak i zde se setkáte s neosobním přístupem pokaždé jiného lékaře, který vás na rozdíl od klasických praktických lékařů vůbec nebude znát. Výhody a zisk přinášejí tyto monopoly pouze svým majitelům.
Ale majitelé MediClinic a Mojí ambulance nevymýšlejí žádné neznámé novinky, spíš bych řekla, že se inspirovali v zahraničí.
Na rozdíl od USA představují v rámci Evropské unie podobné řetězce raritní způsob poskytování lékařské péče. Pokud se soukromí lékaři v Evropě sdružují, činí tak dobrovolně, aby zlepšili komfort pro své pacienty a snižovali své režijní náklady. Podobné dobrovolné spolupráci pochopitelně nebrání ani Česká lékařská komora.
Existuje v Česku ještě něco podobného jako Moje ambulance a MediClinic?
Některé privátní polikliniky se snaží expandovat na úkor soukromých lékařů a šušká se o vzniku dalších privátních zdravotních pojišťoven. Veřejné zdravotní pojištění, do kterého každý rok zaplatíme povinně více než 200 miliard korun, představuje zkrátka velmi lákavou kořist. Pokud by se skutečně podařilo prosadit systém, že všichni budeme povinně platit zdravotní pojištění a privátní vlastníci pojišťoven si přitom budou určovat, jaká zdravotní péče je pro nás ,,přiměřeně bezpečná a přiměřeně účinná“ a přitom současně ,,nejlevnější“, pak by to bylo podnikání úplně bez rizika.
Proč lékaři odmítají zdravotnickou reformu, když všichni víme, že ji nutně potřebujeme?
Změny k lepšímu potřebujeme, avšak o revoluci, posílající české zdravotnictví do problémů, z nichž se to americké snaží vybřednout, o tu lékaři nestojí. Bez podpory veřejnosti, a proti vůli většiny zdravotníků reformu dělat nelze. Oprávněnou nespokojenost lékařů se současným stavem tuzemského zdravotnictví zkrátka nelze zaměňovat s podporou experimentů ministerstva zdravotnictví. A pokud sjezd lékařů vyzval ministra Julínka k rezignaci, pak to v dané situaci není nic více a nic méně než dobrá rada pro něho i pro jeho nadřízeného. Pojem reforma zdiskreditoval ministr Julínek obdobně jako komunisti slovo soudruh.
