Rychlé občerstvení se znatelně proměňuje. V nabídce už dávno nejsou jen klasické hamburgery. Přibývá zelenina a ovocné šťávy, ale i superpotraviny či proteiny.
S rozvojem nákupních center a rychlého životního stylu v Česku stále více expandují provozovny rychlého občerstvení. Umaštěných klobás na papírových táccích rychle ubývá, na pulty pronikají prvky zdravé výživy. Jednou z vlajkových lodí této změny v Česku je síť Ugo Freshbar.
Drinky se superpotravinami
Loni razantně změnila své menu a kromě klasických šťáv a smoothies, které pro ni byly dříve typické, začala nabízet také drinky se superpotravinami nebo proteiny.
„V Ugo sledujeme světové trendy v oblasti zdravého stravování a ty nás inspirovaly k využití nových ingrediencí, se kterými lze ze smoothies a šťáv vytvořit funkční drinky bez kompromisů v kvalitě a složení. Zkrátka jsme už tak zdravá a lákavá smoothies ještě trochu vylepšili o další přírodní ingredience, které z nich dělají supersmoothies,“ uvedla Alena Hegnerová, marketingová manažerka značky Ugo.
Nejsilnější česká značka na poli rychlé zdravé výživy expanduje i mimo vlastní provozovny a zahájila spolupráci s čerpacími stanicemi Benzina.
„Ugo jsme si vybrali jako partnera nejen pro jejich silnou pozici na trhu, především nás zaujala jejich filozofie a přístup ke stravování vyjádřený mottem ,Věříme, že jsme tím, co jíme‘, s tím se ztotožňujeme i v Benzině,“ vysvětluje Filip Balcárek, ředitel pro shop a gastro značky Benzina.
Řízek nenajdete
Mezi zdravými fastfoody roste firmě nová konkurence. Jednou z nich je síť provozoven rychlého vegetariánského občerstvení Vegg-Go, kterou založil Jan Hanuš. „Jsem jen klikař, co má prostě štěstí na lidi,“ popisuje svoje podnikatelské zkušenosti. Před několika lety se v zahraničí inspiroval stále více sílícím zájmem o zdravé stravování. Rozhodl se proto vyvinout vlastní podnikatelský koncept bistra rychlého, zdravého a chutného občerstvení.
Co nového v gastronomii na jihu Moravy?
Brno, v břiše i v srdci plno
V současnosti nabízejí provozovny se zeleným srdcem ve znaku jídlo nejen pro vegany a vegetariány, ale také pro flexitariány, tedy vegetariány, kteří jen občas konzumují maso. Za dva roky dokázal se svými spolupracovníky vybudovat patnáct vlastních provozoven v Praze, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a ještě jednu ve Vídni. V současnosti hledá pro další rozvoj sítě franšízové partnery.
Našli díru na trhu
Tuzemský trh láká také firmy z oblasti klasického rychlého občerstvení. Na český trh loni například vstoupila nová franšízová síť Mr. Kebab pocházející ze Slovenska. Kromě různých druhů kebabu se snaží na trhu prosadit i kuřecími, sýrovými, bramborovými nebo zeleninovými jídly. První provozovnu otevřela v září v kladenském obchodním centru Central. Letos pak plánuje otevřít v Česku další tři nebo čtyři pobočky.
„Do pěti let bychom chtěli otevřít minimálně 15 franšíz po celé republice,“ říká Ľubor Lelovits, výkonný ředitel Mr. Kebab. Právě on v roce 2005 na Slovensku tuto síť založil. Kebab si předtím oblíbil na svých cestách po zahraničí zejména pro jeho dostupnost a rychlou přípravu. Při zakládání první pobočky kladl důraz na architektonické rozvržení, aby ho bylo možné snadno aplikovat také pro další provozy v interiéru i exteriéru. Po letech vývoje a testování následovalo otevření dalších poboček v Košicích a Žilině.
Fastfoodovou síť Mr. Kebab v České republice provozuje společnost Czech Retail Franchising Petra Kutíka a Ondřeje Šlechty, kteří již spolupracují se sítí ovocných barů Fruitisimo nebo v minulosti s prodejcem sportovního náčiní Sportisimo.
Bitva o kebab: hrozba zákazu rozlítila Turky v Německu
„Myslím si, že úspěch našeho konceptu spočívá v díře na trhu. V době, kdy jsme Mr. Kebab zakládali, totiž nebyla rozšířená žádná franšízová síť na bázi kebabu u nás ani ve světě. Nechtěl jsem celé dny a noci strávit řešením každodenních problémů jednotlivých poboček, proto jsem se rozhodl právě pro franšízing a už od začátku podle toho podnikání uzpůsobil,“ dodává Ľubor Lelovits.
Nástup technologií
Jak roste na trhu rychlých občerstvení konkurence, začínají v boji o zákazníky hrát roli také technologie. Společnost KFC před časem představila inovaci v podobě mobilní aplikace. Ta přináší kompletní přehled restaurací, jejich nabídky, lokality a otevírací doby. Její součástí je i sekce pro službu KFC Rozvoz.
Aplikace dokáže zákazníkům vyhledat nejbližší restauraci a nabídne také aktuální přehled KFC menu. „V KFC se snažíme reagovat na přání zákazníků, proto jsem rád, že nyní můžeme představit aplikaci, která přináší kompletní přehled o restauracích a možnost rychlého objednání pro službu KFC Rozvoz přímo do mobilů našich zákazníků,“ komentuje Libor Hubík, ředitel pro trh společnosti KFC CZ.
Renesance výčepů
Segment rychlého občerstvení oprašují také pivovary. Část zákazníků si ráda dá jedno pivo „na stojáka“ a tato součást tradiční pivní kultury v posledních letech téměř vymizela spolu s výčepy, které se na tyto klienty zaměřovaly.
Právě na obnovu výčepů se v loňském roce soustředil pivovar Staropramen, který otevřel první Branický výčep. V novém provedení navazují na zavedenou tradici doplněnou o čisté a stylové prostředí. „Připravili jsme projekt moderního, jednoduchého a dobře udržovatelného interiéru se samoobslužným provozem. Ten je nenáročný nejen na vstupní investici, ale i na provozní a personální náklady,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen.
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
Výčepu dominuje masivní výčepní stůl, při zpracování interiérů byly použity odolné a snadno udržované materiály. Prostor pro hosty je pouze ke stání. I díky tomu je možné výčep vybudovat v prostorách od 20 metrů čtverečních.
„Koncept výčepu je určen do měst nad pět tisíc obyvatel, především na frekventovaná místa, kudy prochází větší množství lidí. Může se jednat o nádraží, a tedy návrat mnohdy oblíbených ,nádražek‘ s jejich charakteristickou atmosférou, dopravní uzly, hlavní ulice nebo místa v blízkosti výrobních či administrativních center. Ideální velikost prostoru je od 20 do zhruba 100 metrů čtverečních,“ dodává Trochta.
Článek vyšel v magazínu Profit
