Stát se chce zbavit Sevacu za každou cenu
Z chlouby České republiky - nejmodernější továrny na výrobu krevních derivátů na světě - patrně zůstane jen světová rarita. Albuminu, který hodlala ve vesnici Bohumile vyrábět firma Sevac, je na světovém trhu přebytek a nikdo o něj nemá zájem. Úvěr na stavbu nové továrny, který se za čtyři roky s úroky vyšplhal na třičtvrtě miliardy korun, tak možná bude muset zaplatit stát, neboť se za něj zaručila vláda.
Sevac je od roku 1997 v červených číslech a dluží, kam se podívá. Hrozí mu konkurs, a vláda se bankrotu rozhodla čelit prodejem společnosti. „Je spíše vůle Sevac prodat, potvrdil mluvčí Fondu národního majetku Otakar Veverka. I když valná hromada společnosti minulý týden uložila představenstvu, aby do konce měsíce vypracovalo nový podnikatelský záměr a navrhlo restrukturalizační opatření, naděje na záchranu podniku v jeho současné podobě je pramalá. Vláda se rozhodla vyps at na Sevac veřejnou soutěž a je ochotna podnik prodat prakticky komukoliv, kdo projeví zájem. Pokud se však nový vlastník najde, není jisté, zda bude chtít továrnu spustit, a pokud ano, zda v ní bude vyrábět krevní deriváty.
Sevac nikdo nechce.
Zájemci o koupi nerozjeté továrny se ovšem zrovna nehrnou. Neoficiálně se zatím mluvilo o třech možných firmách - Private Investors, Baxter Immuno a Grupo Grifols. První z nich, investiční firma Private Investors, týdeníku EURO potvrdila, že ji kontaktoval jistý zájemce a požádal ji o zajištění financí. Projekt se jí však nezdál, a proto nabídku odmítla. Jméno společnosti Baxter Immuno se sice objevilo v tisku, odborníci však pochybují, že by m ěla opravdu zájem. Firma totiž vlastní továrnu ve Vídni, jejíž kapacita už dnes není vytížena. O poslední jmenované španělské společnosti Grupo Grifols se dlouho uvažovalo jako o strategickém partneru. Grifols je totiž investičním partnerem Sev acu, dodává mu technologii do nové továrny a do doby, než bude dostavěna, zpracovává českou plazmu. Situaci v Sevacu dobře zná, jenže Sevac mu už nyní dluží sto devět milionů korun za zpracování plazmy. Zájem o vstup do Sevacu zatím neproj evil.
Dohoda za každou cenu.
Ministerstvo zdravotnictví ví, že pokud by chtělo podnik zachránit, přišlo by to na dalších třičtvrtě miliardy korun. A ani poté by nebylo vyhráno. Každý stát, velikostí srovnatelný s Českou republikou - například Belgie nebo Izrael - totiž musí národního zpracovatele plazmy neustále dotovat.
Vláda doporučila FNM, aby společnost prodal pouze farmaceutické firmě, která se zaručí, že je schopna vyrábět krevní deriváty. Další podmínkou je, že se ve veřejné soutěži prodá celý osmasedmdesátiprocentní balík akcií, který drží stát. Ten by si ponech al jen zlatou akcii. Krevní plazma je strategická surovina, každá země musí mít zásoby albuminu pro případ války.
Z dosavadních prohlášení vládních činitelů i ministerských úředníků je ale zřejmé, že na zachování úplného programu výroby krevních derivátů v Sevacu vlastně netrvají. Plně si totiž uvědomují, že v přímé úměrnosti s touto podmínkou k lesá šance Sevac prodat. „Pokud se někdo rozhodne ho koupit a rozumně se s vládou, FNM a ministerstvem financí domluví, tak můžeme uvažovat o tom, že by se výrobní linie změnila, říká vrchní ředitelka kabinetu ministra zdravotnictví a členka správní rady Sevacu Soňa Pivoňková. Podle ní by nebylo obtížné v této fázi stavby továrnu přizpůsobit jiné výrobě. Předpokládá však, že bude zachována farmaceutická výroba a nově postavená továrna bude uvedena do provozu.
Vedení Sevacu se s tím, že by výroba krevních derivátů byla zaražena dřív, než začala, smířit nedokáže. „Věříme, že cílem vládního usnesení je zachování produkce. Jiný výrobní program si zatím nedovedeme představit, neboť již nainstalovaná technolo gie určuje dané využití, tvrdí pověřený ředitel Sevacu Antonín Rovný.
Stát však jen na zbožná přání nedá a pokusí se za každou cenu nového vlastníka nalákat. Například už podle nového zákona o zdravotní péči, který připravuje ministerstvo zdravotnictví, by dokonce nový majitel Sevacu mohl mít na českém trhu s plazmou monopol. „Kdyby zákon prošel sněmovnou, ministerstvo takovou nabídku zváží, i když by se musely dojednat velmi vyvážené podmínky, řekla týdeníku EURO Soňa Pivoňková. Nevyloučila ani, že by stát novému vlastníku mohl prominout část dluhu, který u něj Sevac má.
Proti proudu.
Akciová společnost Sevac vznikla k 1. lednu 1994 privatizací Ústavu sér a očkovacích látek. Osmasedmdesát procent akcií vlastní stát, zbytek byl privatizován ve druhé vlně kuponové privatizace. Vedení Sevacu tehdy vsadilo na podle něj lukrativní krevní program. Tehdejší výroba albuminu však neodpovídala standardu farmaceutické výroby konce 20. století, a bylo proto nutné postavit novou továrnu. Vláda kývla a zajistila úvěr u České spořitelny. Odborná veřejnost však již tenkrát nevěřícně kroutila hlavou. Hlavou kroutily i světové firmy. Dnešní investiční partner Sevacu Grupo Grifols již tehdy upozorňoval, že projekt Sevacu je v českých poměrech naprosto nerentabilní. Už během osmdesátých let totiž začaly na světovém trhu probíhat fúze menších a později i větších firem. Na evropském trhu dnes působí asi sedm nadnárodních gigantů. Například největší evropská společnost Baxter Immuno, kterou vlastní Američané, zpracovává ročně pět a půl milio nu litrů krevní plazmy. „V takovém prostředí může malá firmička jako Sevac s ročním zpracováním sto padesáti tisíc litrů plazmy jen těžko obstát, říká zástupce ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze a kdysi nevyslyšený poradce min istra zdravotnictví Luďka Rubáše Petr Turek.
Navíc léky dosud vyráběné z krevní plazmy se začaly nahrazovat takzvanými rekombinantními přípravky, vyráběnými uměle pomocí genové technologie. Některé preparáty tak byly plně nahrazeny a celková spotřeba krevních derivátů výrazně klesla. Tov árna v Bohumili se tedy staví v době, kdy západní firmy mají nadbytky krevních derivátů a jejich vlastní zpracovatelské kapacity jsou nevytížené.
Čím dál hůř.
Nesolventnost Sevacu již rozzlobila firmu Grifols natolik, že odmítla podepsat smlouvu na zpracování plazmy odebrané v letošním roce. Plazma vybraná v prvním pololetí tak zaplnila sklady Sevacu, plazma z druhé půlky roku se za tím hromadí ve skladech transfuzních stanic, které ji nemají komu prodat. Sevac ji nechce, a i kdyby se rozběhla továrna v Bohumili v prvním čtvrtletí příštího roku, potrvá ještě další rok, než se udělají zkušební šarže a proběhne reg istrační řízení. Bez registračního řízení u Ústavu pro kontrolu léčiv se nedá prodávat.
Sehnat zahraničního zpracovatele je také obtížné. Výrobky z české krevní plazmy zatím nelze použít pro léčbu nemocných v zemích Evropské unie. „Český Ústav pro kontrolu léčiv zatím nemá renomé a není v západní Evropě uznávaným partnerem, říká Turek. Jedinou možností te dy je pouze smlouva s některou ze zahraničních firem na zpracování plazmy s tím, že se výrobky vrátí zpět do České republiky. Zahraniční partner by pak ale musel zpracovávat českou plazmu odděleně a to by se mu v případě jedné konkrét ní transfuzní stanice nevyplatilo. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že se pokusí vyjednávání smluv koordinovat tak, aby transfuzní stanice postupovaly jednotně. Podle Pivoňkové dokonce již jedna z velkých farmaceutických firem začala jednat s Evropskou unií o povolení vývozu výrobků z české plazmy. Vzhledem k tomu, že Česká republika má přísnější kontrolní mechanismy než EU, předpokládá se, že by jednání mohlo být úspěšné.
Všechny tyto kroky jsou dlouhodobé. Plazma však vydrží při dokonalém uskladnění jenom rok. Produkovat ji ale transfuzní stanice musí dál, protože plazma je nedělitelnou součástí odebírané krve, kterou nemocnice nutně potřebují kvůli červeným krvinkám a krevním destičkám. Ředitel Sevacu Antonín Rovný tvrdí, že na plazmu z roku 1999 již s Grifolsem smlouvu podepsali. Podle informací týdeníku EURO jsou však k dispozici teprve pracovní návrhy smluv.
S matkou půjde i dcera.
Sedmdesátiletou tradici výroby očkovacích látek převzala po socialistickém Ústavu sér a očkovacích látek Sevapharma, dceřiná společnost Sevacu. I ta má finanční potíže, o její výrobu však zájem je. Takže vypsán í veřejné soutěže na její prodej patrně bude úspěšnější. Jediná podmínka zní - pokračovat ve výrobě vakcín. Aby ji nový majitel nemohl obejít, hodlá stát na pětadvacet let uvalit věcné břemeno na lukrativní pozemky a budovy na Vinohradech, které fir ma vlastní. Horkým kandidátem na koupi Sevapharmy je moravská farmaceutická společnost Bioveta.
