Kmitající turbínu mají zachránit nové ventily až v červnu
PROJEKTANTI ŠTURMUJÍ na konstrukci ventilů už od ledna, kdy chvění přívodního parního potrubí ochromilo harmonogram zkoušek Jaderné elektrárny v Temelíně. Dosud publikovaná opatření proti kmitům se týkala především vyztužování potrubí a drobných úprav ventilů. Záměna ovládacích prvků ventilů měla být v klidu a potichu provedena až při některé z pozdějších rutinních odstávek. Po opětovném rozkmitání turbíny minulou středu se však dokončení výroby a namontování nových ventilů stalo bezpodmínečnou podmínkou dalšího postupu spouštění elektrárny. Hlavu na špalek! K vývoji ventilů svolala Škoda Energo celé konsorcium vědců a konstruktérů, opírající se především o autoritu akademika Jaroslava Němce. Generální ředitel Škody Energo Jan Musil vyvrací tvrzení, že tomuto kroku předcházel neúspěšný pokus objednat projekt nových ventilů z Ruska, který údajně měl zkrachovat na nepřiměřenosti požadované ceny. Ruské konstrukce je však původní ventil, který spolehlivě pracuje při stabilním zatížení, ale při prudkých výkyvech výkonu vyvolává potíže. I když jsou prý veškeré výkresy hotové, a dokonce už existují výkovky, nikdo nedokáže nové ventily vyrobit dříve než do konce května. Teprve v červnu budou montovány do osmi původních těles, přivařených do potrubního systému. To znamená, že teprve poté bude možné dokončit komplexní zkoušky. Termín spuštění Temelína, za který vloni slíbil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr položit hlavu na špalek, je tak už v tuto chvíli naprosto nereálný. V harmonogramu je u prvního bloku jaderné elektrárny pro zahájení „komerčního provozu po kompletním vyzkoušení a úspěšném 144hodinovém testu uveden květen 2001. Dnes už každý v elektrárně vidí, že se do konce května nepodaří elektrárnu spustit. Potvrdila to i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „I červnový termín už může být prakticky nereálný, řekla. Napjaté čekání, jaký bonmot si nyní Grégr vymyslí, aby se z osobní odpovědnosti vyvázal, je přesto zatím zbytečné. Drábová v rozhovoru pro týdeník EURO připomněla, že se nynější termín už ministrova slibu netýká. Křeslo za opožděné termíny sice slíbil, ale za kontrolní vzorek určil termín zavážení jaderného paliva. A termín srpen roku 2000 pro první blok se elektrárně podařilo splnit. Poslanec rakouské strany Svobodných Otto Gumpinger se minulý týden nechal slyšet, že se nefunkční turbína udržuje při životě jen proto, aby český ministr nemusel odstoupit. Dana Drábová takové obvinění odmítá a tvrdí, že na její úřad nikdo žádný tlak nevyvíjí. „Z pohledu jaderné bezpečnosti je úplně jedno, kdy se první blok spustí. Pro nás je důležité pouze to, aby elektrárna po spuštění fungovala stabilně a klidně, řekla. Nečinnost k cíli nevede. Navzdory plánované výměně vadných regulačních ventilů, kvůli nimž bezpečnostní systém elektrárny minulou středu snížil výkon prvního bloku na minimum, budou testy v Temelíně pokračovat. ČEZ se pokusí znovu zvýšit výkon na dřívějších 55 procent, aby mohl provést další zkoušky. „Smyslem spouštění je provádět statické a dynamické testy a hledat závady. Kdybychom teď čekali na nové ventily, žádné chyby neobjevíme a zaskočí nás později, zdůvodňuje ředitel Temelína František Hezoučký své rozhodnutí připojit turbínu k reaktoru ještě před výměnou ventilů. Vysvětluje, že si to může dovolit, protože dosavadní kroky už oslabily chvění o 80 procent. Ne každé opatření však bylo tak úspěšné – dva měsíce přivařované bandáže, které měly zvětšit tuhost potrubí, aby lépe čelilo kmitům, za pouhé dva dny provozu na poloviční výkon popraskaly. Budou se muset odstranit. Bez vyzkoušení v provozu by se na to nepřišlo. „Může se objevit řada dalších problémů a je nutné, aby se na ně přišlo včas a aby se mohly odstranit při červnové odstávce, uvedla Drábová. To platí o celé turbíně. Po jejích „horkých zkouškách na páru z náhradního zdroje před čtyřmi lety zavládlo nad její funkčností nadšení. Letos působí problémy. Hezoučký tvrdí, že vše vysvětlují rozdíly v tlaku přiváděné páry – tehdy patnáct atmosfér, letos 60 atmosfér. Skutečné podmínky prý nebylo možné ničím simulovat. Není chvění jako chvění. Dosud poslední odstavení soustrojí však nevyvolalo kmitající potrubí, ale náhle rozechvělá turbína. Náměstek předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Karel Böhm uvedl, že příčinou byl falešný signál z chlazení generátoru, který vyvolal náhlý po kles výkonu. Prudce zchlazená turbína se po tepelném šoku navzdory předchozímu vyvážení rozkmitala. Objev nového druhu závady vedl ke zveřejnění pochybností o celé turbíně s nezvyklou koncepcí, využívající tři nízkotlaké díly. Spekulace, že bude kvůli tomu třeba vyměnit celou turbínu, považuje zástupce hlavního dodavatele, ředitel temelínské divize Škody Praha František Horký za neodborný úlet. Horký je přesvědčen, že tomuto druhu závady bude možné čelit i tím, že se operátoři vyvarují prudkého snižování výkonu. O riziku mnohem závažnějších závad, které by mohly ohrozit funkčnost primárního okruhu, se na rozdíl od jankovité turbíny u nás tolik nediskutuje. Důležité postřehy nedávno přivezl z Hannoveru jaderný poradce Helmut Hirsch. Zareagovali na ně pracovníci Ústavu jaderného výzkumu z Řeže, a přestože s Hirschem polemizují, dali i jeho skeptičtějšímu názoru na stavbu odbornou legitimitu. Ze všech odborných připomínek, které Hirsch vyslovil, připomeňme alespoň jednu: čtyři přívodní parovody jdou od parogenerátorů k turbíně příliš blízko sebe. Hirsch upozorňuje, že náhodná porucha jedné trubky může způsobit i narušení sousedního parovodu, což by způsobilo tepelný šok v reaktoru s možností kolapsu tlakové nádoby. Naši odborníci Milan Brumovský a Jiří Žďárek sice upozorňují, že parovody mají namontovány omezovače švihu, ale připouštějí, že v budoucnu by bylo dobré parovody obestavět, jako to dělají v Německu. A tohle je bod, o němž by se více než o kmitech u nás mělo diskutovat a nešetřit penězi. Odvolaný soud. Organizaci Greenpeace upozornili jacísi pracovníci z temelínského provozu či výstavby, že je cosi v nepořádku se svary přímo u tělesa tlakové nádoby. Ekologové si to nenechali pro sebe a podali trestní oznámení. ČEZ na oplátku na vysokou částku organizaci žaloval za poškození jména. V den konání procesu od žaloby ustoupil. Odborníci, kteří se na šetření podíleli, shledali, že kolem svarů úplně všechno v pořádku není. A to jde o potrubí s nejvyšším významem pro jadernou bezpečnost. Policie si k vyšetřování přizvala soudní znalce i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Policisté již sice kauzu ukončili, úřad ji však dosud neuzavřel. Dana Drábová připustila, že se v dokumentech tehdejšího subdodavatele, společnosti Modřanská potrubní, objevily některé nejasnosti. „Ukázalo se, že přece jen nemá v dokumentech zcela pořádek, řekla. Státní úřad pro jadernou bezpečnost přesto zatím žádné předběžné opatření nevydal, protože se mezitím všechny svary znovu kontrolovaly. „Mohu říci, že se tam v této chvíli nevyskytuje svar, který by měl nějakou vadu, dodala. Podezření na nedbalost při vedení příslušného deníku mohlo vzniknout z nedorozumění. V roce 1994 platily pro dokumentaci jiné předpisy než nyní a místo svářečského deníku bylo možné vést jen „záznamy . Málo informací. Zainteresovaní odborníci většinou tvrdí, že se nynější problémy turbíny zveličují. Potíže s vyladěním sekundární, tedy nejaderné části elektrárny bylo možné předvídat, protože jde o prototyp. Zkušenosti z instalace podobných turbín v tepelných elektrárnách ukazují, že se vibrace odstraňují obtížně a že se tyto práce mohou protáhnout na více než rok. Zejména jde–li jako v Temelíně o prototyp, který se zkouší a dolaďuje poprvé. ČEZ si na připojení turbíny a její testování nechal necelý půlrok. Také o případných komplikacích, které se mohou objevit, se předem nijak nezmínil. „Bohužel stále patří ke špatné tradici, že ČEZ poměrně málo informoval veřejnost o tom, co bude následovat, postěžovala si Drábová. A to plodí nedůvěru. Ani ministr Grégr nemá se splněným termínem zavážení paliva vyhráno, protože slíbil, že svůj post opustí i v případě, že se ČEZ nevejde do plánovaného rozpočtu 98,6 miliardy korun. A odborníci upozorňují, že se kvůli nutným opravám a posunu v termínu spouštění může Temelín prodražit. A pak ještě ty opomíjené přepážky mezi parovody… Dana Drábová ovšem považuje stanovených 98,6 miliardy za nešťastné omezení. „Do rozpočtu sice nevidím, ale je jasné, že pokud najdeme něco, co půjde nad původní plán, budou se muset dodatečné náklady vynaložit, řekla. Pořádně tvrdá diskuse o penězích pro Temelín nás ještě čeká.
