Zaměstnávat svého manžela je protiprávní. Vylučuje to zákoník práce. Už ale neříká, co se stane, ožení-li se šéf s podřízenou teprve v průběhu zaměstnání. Předpisy však mohou novomanželům způsobit řadu problémů.
Pracovněprávní vztah mezi manžely Začíná to jakov americkém romantickém filmu nebo v mexické telenovele.Mladá a talentovaná osobní asistentka okouzlí šéfa natolik, že serozhodne udělat z ní svou právoplatnou choť. A pak topokračuje – bílé šaty, štěstím plačící matky, líbánky. Jenže všechnaromantika může po čase narazit na tvrdou realitu českého právního řádu. Svatba, nebo práce Ptáte se, kde je háček? Schovaný. Dokonce tak dobře, že o němnevědí ani někteří právníci. Háček má tvar paragrafu a najdete hov zákoníku práce pod číslem 318. Jeho jediná věta říká:Pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely (nebo registrovanýmipartnery). Jak vyplývá z odkazu na § 3 zákoníku, zákaz se vztahujekonkrétně na pracovní poměr a právní vztahy založené dohodamio pracích konaných mimo něj. A týká se jen některých.Například byť i jen jediný společník obchodní společnosti můžemanželku (či společnice manžela) zaměstnávat tak dlouho, jak jen budouoba chtít. Zaměstnavatelem totiž v takovém případě není jedenz manželů – fyzická osoba. Je jím společnost – osoba právnická. Znamená to, že dvě – z faktického hlediska zcela obdobné –situace se zásadně liší. Zaměstnává-li manžela či manželku právnickáosoba, je vše pořádku. Ovšem je-li zaměstnavatelem osoba samostatněvýdělečně činná, zaměstnává svou polovičku v rozporu s českýmprávním řádem. Rovnost a peníze Proč měl vlastně zákonodárce potřebu mezi manžele tímto způsobemzasahovat? Důvody jsou dva. Ten jeden ústavně vznešený – rovnost.A ten druhý důležitější – peníze. „Muž a žena mají mítv manželství rovné postavení. To vztah zaměstnancea zaměstnavatele, pro nějž je charakteristická právě nerovnost,neumožňuje,“ uvádí první důvod advokát Vladislav Jirka z kancelářeŠachta & Partners. „Manželé mají obvykle společné jmění. Manžel – zaměstnavatel bytak k výplatě manželky – zaměstnance používal peníze zespolečného jmění. Tyto peníze by nadále zůstaly společným jměním.A to by nedávalo moc smyslu,“ popisuje druhý důvod daňováporadkyně Olga Maříková. „Pokud je podnikatel pouze osobou samostatně výdělečně činnou, jsouvšechny jeho výdělky součástí společného jmění manželů. Včetně peněz,které by chtěl vyplácet jako mzdu manželce. To zákonná koncepcespolečného jmění manželů vylučuje – stejně jako darování mezimanželi,“ dodává k tomu advokátka Andrea Kincová. Co by tedy následovalo po svatbě? Na ministerstvu prácea sociálních věcí mají jasno. „Ustanovení § 318 zákoníku práceuvádí, že pracovní poměr nemůže existovat mezi manžely nebo partnery.Není tedy možné, aby fyzická osoba zaměstnávala svého manžela nebomanželku. Je-li uzavřeno manželství až za doby trvání pracovníhopoměru, dochází dnem uzavření manželství k zániku pracovníhopoměru,“ tak vyložili zákon ministerští úředníci ve vyjádření proProfit. A doplňují: „S uzavřením manželství spojuje zákoník prácezánik pracovněprávního vztahu. Jedná se tak o ukončenípracovněprávního vztahu přímo ze zákona.“ O SŇATKU ANI ZMÍNKA Skončení pracovního poměru upravuje § 48 zákoníku práce. Podle něj může být pracovní poměr rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Další možnosti: • pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby • pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí buď dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, nebo dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky; a také uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání • pracovní poměr zaniká i smrtí zaměstnance či zaměstnavatele Nejasný konec Jenže ne všichni se spokojí s tak elegantně snadným řešením.„Zákon nikde explicitně nestanoví, že by okamžikem vzniku manželstvídošlo k zániku pracovního poměru. Naopak – mezi taxativněuvedenými důvody zániku pracovního poměru tento chybí,“ upozorňujevedoucí katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečeníPrávnické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Bělina. „Na druhoustranu, s ohledem na skutečnost, že § 318 vylučuje pracovněprávnívztah mezi manžely, nemůže se již od okamžiku uzavření manželství dálejednat o pracovněprávní vztah,“ říká. Podle Běliny by pak mohlojít o jiný, například občanskoprávní vztah. „Skutečnost, že senejedná o pracovněprávní vztah, má ale pochopitelně dopady vesféře veřejného práva – zejména v oblasti daňové a dálev oblastech sociálního a zdravotního pojištění,“ varuje. Advokát Jirka s Bělinou souhlasí a upozorňuje na dalšíproblém. Zatímco současně platný zákoník práce zakazuje existencipracovněprávního vztahu mezi manžely, předchozí zakazoval pouze vznikpracovního vztahu v už existujícím manželství. To znamená, žeuzavřel-li šéf s podřízenou sňatek, na trvání jejich pracovníhovztahu to nemělo žádný vliv. Od loňského ledna, kdy vstoupilv účinnost nový zákon, se ale jejich vztah dostal do rozporu sezákonem. Z názoru ministerstva lze vyvozovat, že by měl dokonceautomaticky zaniknout. Takový závěr by ovšem podle Jirky rozhodně nebyl správný. „Nováprávní úprava nemohla způsobit zánik stávajících platnýchpracovněprávních vztahů mezi manžely. Tak by totiž byla faktickypřipuštěna obecně nepřípustná zpětná účinnost (retroaktivita) právníhopředpisu,“ říká advokát. Jak z toho zmatku ven? „Nejvhodnějším řešením se jeví uzavřenídohody o skončení pracovního poměru. Dohoda by přitom měla býtuzavřena tak, aby den skončení pracovního poměru předcházel dniuzavření manželství,“ radí Bělina. Jirka s ním souhlasí: „Beztakové dohody se manželé ocitnou v nežádoucím a nebezpečnémstavu právní nejistoty.“ Hlavní nebezpečí plynoucí ze soukromoprávního pracovního vztahu vidíoba právníci právě v jeho veřejnoprávních souvislostech. Jinýmislovy: v okamžicích, kdy do vztahů vstupuje stát. Kdo se žení, riskuje**
„Porušení ustanovení § 318 zákoníku práce finanční úřadneodhalí při běžné činnosti. Zjistit ho může až při daňové kontrole,místním šetření či jiném druhu daňového řízení,“ říká tisková mluvčíFinančního ředitelství pro hlavní město Prahu Miroslava Bardonková.Jenže to může chvíli trvat – a tak je třeba připravit se napenále. „Mzdové náklady uplatňované na manželku či manžela vyřadífinanční úřad z daňově uznatelných nákladů. O tuto částku jepak zvýšen základ daně,“ popisuje Bardonková.
Na všem zlém se ale najde aspoň k
ousek dobrého. „Daň sraženáa odvedená za manžela či manželku bude přeplatkem. Ten se pakpoužije na úhradu vzniklého nedoplatku na doměřené dani,“ vysvětlujedalší důsledek protiprávního zaměstnávání Bardonková.
Člověk, kterého až dosud jeho šéf či šéfka považovali zazaměstnankyni či zaměstnance, jimi tedy podle správce daně není.O manželovi či manželce, kteří pracují se svými manžely, hovořízákon o daních z příjmů (číslo 586/1992 Sb.) jakoo osobách spolupracujících. Ty mají v zásadě stejnépovinnosti jako osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, ženepodají-li sami daňové přiznání, protože se spolehli na svéhodomnělého zaměstnavatele, mají problém. Nezdanili svůj příjem, čímž sedopustili jednoho z nejtěžších hříchů. Ten netrestá bůh, alesprávce daně. A tak se manžel může rovněž přichystat na to, že,nejenže bude muset dodaňovat, ale nadto bude muset připlatiti příslušné sankční poplatky.
Ani Česká správa sociálního zabezpečení na § 318 nezapomíná. „Pokudokresní správa sociálního zabezpečení zjistí, že zaměstnavatelzaměstnává svého manžela, upozorní ho na to, že nemůže takový pracovnípoměr po uzavření manželství dále trvat. Zároveň mu sdělí, že musípodat odhlášku z nemocenského pojištění. Jestliže takzaměstnavatel neučiní, vydá příslušná okresní správa rozhodnutío skončení pojistného poměru,“ informuje o postupuorganizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení její odbornátisková pracovnice Alena Fraňková. Situace u pracovněprávníchvztahů, jejichž účastníci uzavřeli manželství ještě za účinnostístarého zákoníku práce, je podle ní ale jiná. „Pokud se jednáo sňatek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřenýv průběhu trvání zaměstnání před 1. lednem 2007, pracovněprávnívztah trvá i nadále,“ vysvětluje Fraňková.
