Brazilci se na šampionátu mohou předvést fotbalově i jako pořadatelé. Žádný ekonomický zázrak ale čekat nemohou
Když se fotbalový expert splete a jeho favorit dostane nakládačku, nic moc se vlastně neděje. Utrpí maximálně jeho odborná pověst. Když se v sázce na fotbal spletou politici, odnesou to v podstatě všichni. Zvlášť pokud v tom fotbalovém kasinu roztočili pěkných pár miliard dolarů.
Přesně to nyní zažívá Brazílie. Celkové přímé náklady na uspořádání fotbalového mistrovství světa (které jdou ze státní kasy) nejspíš dosáhnou 14 miliard dolarů. Proti Putinově monstrolympiádě v Soči je to stěží třetina, ale na brazilské poměry opravdu hodně. Zvlášť když se na šampionát nabalují další věci. Celkově letos brazilská vláda nasype do infrastruktury (která je až na výjimky v tristním stavu) 63 miliard dolarů. Jenže na projekty spojené s mistrovstvím světa připadají podle prezidentky Dilmy Rousseffové všeho všudy čtyři miliardy. „To všechno ostatní není pro FIFA nebo pro fotbal, nýbrž pro Brazílii,“ vysvětlovala Rousseffová deset dnů před začátkem turnaje.
Přesto slouží právě FIFA a turnaj obyčejným Brazilcům jako hromosvod frustrace.
Dalším argumentem brazilské vlády je, že investované peníze se zemi bohatě vrátí. Ministr cestovního ruchu Vinicius Lages se nechal minulý týden slyšet, že „mistrovství je nepochybným katalyzátorem rozvoje země“. Opírá se při tom o optimistické předpovědi některých expertů, jako je například poradenská firma EY.
Jihoafrický splín Optimismus však není univerzální. „Během 32 dnů turnaje dojde k mírnému nárůstu retailových tržeb, jenž ovšem nestačí vyrovnat narušení chodu ekonomiky zintenzivněnou osobní dopravou, přeplněností pořadatelských měst a bezpečnostními opatřeními,“ píše naproti tomu ratingová agentura Moody’s ve své zprávě z letošního dubna.
Potíž je mimo jiné v tom, že prognózy předpokládaného ekonomického přínosu se opírají o odhady počtu návštěvníků mistrovství světa. EY počítá se 2,98 milionu turistů; jejich přímou útratu potom odhaduje na téměř tři miliardy dolarů. Zkušenost z posledního šampionátu v JAR však k takovému optimismu nevybízí. Jihoafričané počítali se 450 tisíci návštěvníky, z nichž nakonec dorazilo jen něco přes dvě třetiny – 309 tisíc. Z žádné současné předpovědi přitom nijak nevyplývá, proč by letošní brazilský turnaj měl – při stejném počtu účastníků i odehraných zápasů jako před čtyřmi lety – přilákat téměř desetinásobek zahraničních turistů.
Alarmující by pro Brazilce měla být i další čísla. Během tří let po fotbalovém megaturnaji se do jihoafrické ekonomiky podle deníku Internatinal Business Times vrátilo jen něco přes půl miliardy dolarů. Jihoafričané však investovali „jen“ tři miliardy dolarů, něco přes pětinu investice brazilské.
Další problém je efektivita. Za nové či podstatně zrekonstruované stadiony (o absurditě jejich umístění a z ní plynoucí nemožnosti dalšího využití je řeč na jiném místě tohoto vydání týdeníku Euro) vydají přes sedm miliard dolarů. Až třetina těchto peněz přitom byla nejspíš vynaložená zbytečně – může-li být vodítkem stavba Národního stadionu v Brasilii. Konsorcium stavebních firem Andrade Gutiérrez a Via Engenharia si za ni naúčtovalo 900 milionů dolarů. Následný audit podle publikace Business Insider odhalil, že na 300 milionů bylo vyúčtováno ilegálně. (Například přeprava dílů konstrukce hlavní tribuny, jež měla původně stát 4700 dolarů, se „jaksi“ prodražila na 1,5 milionu.) V hlavní roli politika Odkud vítr vane? Profesor ekonomie Christopher Gaffney z Federální univerzity v Rio de Janeiru si dal tu práci a zjistil, že před volbami, jež proběhly těsně před přidělením pořadatelství jednotlivým městům, vydala firma Andrade Gutiérrez na sponzorreport ské dary politickým stranám 73 800 dolarů. V následujících volbách již její podpora politikům dosáhla 37,1 milionu dolarů.
Největší nebezpečí však brazilské ekonomice v souvislosti s šampionátem hrozí odjinud: země balancuje na hraně energetického kolapsu. Brazílie je teoreticky soběstačná, ale 68 procent její elektřiny se generuje ve vodních elektrárnách, jež posledních několik měsíců trpí suchem. Nádrže a přehrady byly minulý týden plné jen zhruba ze čtvrtiny, což se blíží stavu z roku 2001, kdy vláda musela sáhnout k zavedení přídělového systému na odběr elektřiny. To se nyní prezidentka Rousseffová zdráhá udělat; jednak kvůli fotbalu a jednak kvůli tomu, že se v říjnu bude ucházet o znovuzvolení. Čím později však bude přídělový systém zaveden, tím drsnější bude jeho dopad na brazilskou ekonomiku, jíž tak napřesrok hrozí recese, říká zpráva investiční banky HSBC.
Pak budou Brazilci svůj milovaný fotbal proklínat – i kdyby se Neymar a spol. stali mistry světa. l •
Ekonomický efekt šampionátu
Údaje vyjadřují odhad ekonomického dopadu pořadatelství fotbalového
mistrovství světa v uvedených kategoriích (rozdíl oproti předpokládanému
normálnímu stavu; v USD)
Koncová poptávka + 12,99 miliardy
Produkce zboží a služeb +49,51 miliardy
Zaměstnanost +3,63 milionu nových
pracovních míst jen v roce 2014
Výběr daní + 7,96 miliardy
Fotbal a burza
Údaje vyjadřují procentuální vzestup či pokles návratnosti investice do
akciových trhů jednotlivých zemí; první údaj se vždy vztahuje ke
12 měsícům předcházejícím finálovému zápasu mistrovství světa, druhý
ke 12 měsícům následujícím po finálovém zápasu.
Rok Vítěz Poražený finalista Pořadatel
1974 Německo 2,5/21,8 Nizozemsko 9,6/21,8 Německo 2,5/21,8
1978 Argentina* Nizozemsko 2,6/2,3 Argentina*
1982 Itálie 10,0/14,6 Německo 10,2/2,3 Španělsko 13,7/43,3
1986 Argentina* Německo 25,7/19,4 Mexiko*
1990 Německo 45,0/18,5 Argentina 13,1/69,2 Itálie 12,1/25,6
1994 Brazílie 38,7/3,7 Itálie 12,7/16,4 USA 9,3/13,7
1998 Francie 27,7/11,2 Brazílie 37,6/39,1 Francie 27,7/11,2
2002 Brazílie 13,0/12,4 Německo 2,2/14,1 Japonsko 0,3/13,0
2006 Itálie 1,1/3,3 Francie 6,7/3,9 Německo 9,8/18,4
2010 Španělsko 19,7/14,7 Nizozemsko 3,4/9,6 JAR 7,7/4,1
Průměr 9,0/4,0 3,0/0,4 4,6/4,4
*data z Argentiny (1978, 1986) a Mexika (1986) nejsou k dispozici
Zdroj: Goldman Sachs, The World Cup and Economics 2014
Které sektory budou nejvíce profitovat
• potravinářství
• stavebnictví
• energetika
• úklid
• obchodní služby, IT
služby
• cestovní ruch
Zdroj: EY, Sustainable Brazil: Social and Economic Impacts of the 2014 World Cup
Není jasné, proč by letošní brazilský turnaj měl přilákat téměř desetinásobek turistů oproti Jižní Africe před čtyřmi lety.
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
