Prodej lyžařských areálů ovládaných ČSTV se rozjíždí. Svaz již vybral poradce, společnost Erste Corporate Finance. Definitivní rozhodnutí padne v listopadu
Letošní babí léto bylo teplotně výrazně nadprůměrné. Počasí si přesto v ničem nezadá s dusnou atmosférou panující v největším tuzemském občanském sdružení – Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV). Organizace zastřešující více než 1,67 milionu sportovců balancuje na hranici své budoucí existence: přišla o výsostnou roli při přerozdělování státních dotací a kvůli krachu Sazky se dostala do finančních problémů. Svaz proto připravuje cestu jak zpeněžit momentálně nejhodnotnější majetek, majoritní podíly v lyžařských areálech v Krkonoších – ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově. Inkasovat by mohl až půlmiliardu korun.
„V úvahu připadá prodej jednotlivých firem, prodej všech akcií v jednom balíku a dlouhodobý pronájem. Rozhodnutí padne na valné hromadě ČSTV 26. listopadu,“ vypočítává předseda ČSTV Pavel Kořan. Ten pro týdeník Euro uvedl, že vedení svazu již vybralo poradenskou firmu, s kterou případný tendr povede – společnost Erste Corporate Finance (ECF) ze skupiny České spořitelny. „Uvažovali jsme i o dalších poradcích, ale s ECF jsme úspěšně spolupracovali již v minulosti, tak není důvod něco měnit,“ soudí. Poradenská společnost prý zatím žádné konkrétní aktivity nevyvíjí, jen se interně připravuje na budoucí vypuknutí procesu. „Máme již připravený návrh smlouvy o budoucí spolupráci, ale její podpis proběhne až po rozhodnutí na valné hromadě,“ řekl Kořan týdeníku Euro.
Perný rok
Letošní rok je daleko nejdramatičtějším ve čtyřiapadesátileté historii Českého, respektive Československého svazu tělesné výchovy. Nejdříve ČSTV přišel o svůj majoritní podíl v Sazce, a tím i o stamilionové příjmy v podobě odvodů této loterijní společnosti. Poté ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozhodlo o nové, přímé formě distribuce státních dotací, čímž ČSTV zcela vyšachovalo z více než miliardového penězovodu při přerozdělování peněžních přídělů sportovcům. Vedení aparátu, který byl nucen si kvůli zastavení odvodů ze Sazky vzít provozní úvěr, nezbylo nic jiného než začít připravovat prodej zbývajících hodnotných aktiv, tedy především lyžařských středisek v Krkonoších, pražského hotelu Coubertin, šumavského hotelu Olympia a sportovního centra v Brandýse nad Labem. Ještě na začátku léta bylo přitom něco takového nemyslitelné. „O této otázce jednal výkonný výbor ČSTV a jeho stanovisko je takové, že o žádném prodeji majetku neuvažujeme, a to ani v případě krkonošských lyžařských areálů,“ dušoval se v červnu letošního roku Kořan. Uběhlo jen pár měsíců a situace se otočila o 180 stupňů. Svaz již začal vyjednávat o prodeji brandýského sportovního areálu a především hotelu Coubertin, stojícího pár metrů od jeho strahovské centrály. Nejvážnějšími adepty na odkup tříhvězdičkového hotelu jsou Fotbalová asociace ČR (FAČR) a MŠMT, přičemž odhadovaná cena se pohybuje kolem 30 milionů korun.
Role svazu splněna?
Daleko významnější sumu peněz by měl ČSTV inkasovat za svůj lyžařský majetek. Svaz totiž stoprocentně ovládá šumavský areál Zadov, o jehož budoucnosti vyjednává s vedením místní obce, a především drží majoritní podíly ve zmiňovaných krkonošských skicentrech. „Hodnota podílů ČSTV ve Špindlu, Peci a Harrachově se pohybuje až kolem půl miliardy korun,“ říká zdroj, jenž si nepřál být jmenován. K podobné sumě by se, v případě prodeje podílů ve všech třech areálech, chtěl dopracovat i předseda Kořan.
Z informací týdeníku Euro vyplývá, že svaz se již začal interně připravovat na prodej či dlouhodobý pronájem krkonošských skiareálů. „Vedení ČSTV se již vzdalo myšlenky, že tato lyžařská střediska bude v budoucnu spravovat. Teď jde jen o to, jakou formu zpeněžení majetku zvolí delegáti listopadové valné hromady. Odbojná část členů rekrutujících se především ze sportovních svazů tlačí na prodej, rozdělení peněz mezi členy a následné rozpuštění svazu,“ vysvětluje bafuňář obeznámený se situací. V podobném duchu hovoří například Jiří Kejval, místopředseda Českého olympijského výboru a šéf veslařského svazu. „Je zřejmé, že ČSTV nebude do budoucna schopen financovat český sport. I proto je zapotřebí velká diskuse, jak se svazem dál, jestli už nesplnil svou roli. Ale třeba se kolegům v ČSTV podaří najít nějakou variantu, která by další fungování svazu ospravedlňovala,“ řekl Českému rozhlasu.
Nový název, méně bafuňářů
Kořan oponuje, že i za současné situace má jím vedená organizace své opodstatnění, a zdůrazňuje připravovanou reorganizaci ČSTV. „Základní funkcí by mělo být poskytování servisu sportovním klubům a tělovýchovným jednotám na centrální i regionální úrovni. Také pro státní orgány včetně politiků je jednodušší jednat s jedním partnerem než s jednotlivými organizacemi. To vše bude obsahovat novela stanov, která půjde na listopadovou valnou hromadu, a věřím, že je prohlasovatelná v obou komorách ČSTV,“ uvádí.
Součástí největších změn v dosavadní historii ČSTV by mělo být i přejmenování na Asociaci sportu České republiky (ASČR). Transformací by měl projít i výkonný výbor (VV), tedy jakási vláda svazu, který momentálně čítá devatenáct zástupců. „V novém uspořádání by měl být osmičlenný, se stejným počtem zástupců za komoru svazů i komoru sportovních klubů. Také hlasování na valných hromadách bude inovované, společné pro obě komory najednou,“ vypočítává Kořan nejdůležitější novinky z koncepce, kterou tuto středu předloží členům VV a která bude projednávána na valné hromadě.
Lyžaři se hlásí
V otázce prodeje krkonošských skiareálů je předseda ČSTV opatrnější, říká, že rozhodnutí zůstává na delegátech valné hromady. Z informací týdeníku Euro je ale zřejmé, že vedení svazu již před několika týdny zahájilo jednání s nejvážnějšími zájemci, přičemž někteří z nich si ve strahovské centrále doslova vzájemně podávají kliku od Kořanových dveří. Například předminulý týden, když oficiální nabídku na ČSTV doručila slovenská společnost Tatry Mountain Resorts (TMR), protinabídkou ihned reagoval Svaz lyžařů České republiky (SLČR), který má jako minoritní akcionář skiareálů předkupní právo na podíly ČSTV. „Lyžaři se o své právo opakovaně a důrazně hlásí,“ připouští Kořan. Třetím vážným adeptem je Tomáš Němec, spolumajitel České gumárenské společnosti a vlastník firmy Snowhill, provozující šest lyžařských areálů po celém Česku. Nejmenovaný zdroj týdeníku Euro hovoří i o interesu Marka Dospivy, šéfa investiční skupiny Penta, jež například ovládá Aero Vodochody či sázkovou kancelář Fortuna. „Spíše než o zájem Penty se v tomto případě jedná o osobní aktivitu Marka Dospivy, který v populárním Špindlu vlastní několik nemovitostí a láká ho pocit výjimečnosti – být pánem ve skiareálu, kde se setkává tuzemská smetánka,“ dodává zdroj.
Investice nutné
Igor Rattaj, předseda dozorčí rady TMR, jež je zčásti vlastněna skupinou J&T, v této souvislosti uvádí, že dělat lyžařský byznys jen kvůli srdci nelze. „Na to nikdo v Česku ani na Slovensku nemá. Je to byznys se svými ekonomickými zákonitostmi a náležitostmi, tedy i nutností investovat do vybavení, což je ve Špindlu, Peci i Harrachově dlouhodobým problémem. Rozdávat skipasy s přednostním právem na lanovku není řešení. Je zapotřebí zvýšit přepravní kapacity, aby lidé nestáli ve frontě a kvůli této frustraci příště místo do tuzemských hor nevyrazili do Alp,“ tvrdí Rattaj. I proto hodlá TMR, pokud v tendru uspěje, investovat v Krkonoších až 60 milionů eur, tedy asi 1,5 miliardy korun.
Na obrovské podinvestování středisek ovládaných ČSTV poukazuje rovněž prezident lyžařského svazu Lukáš Sobotka, tohoto negativa si je vědom i Kořan. „Není možné ve skiareálech hospodařit a fungovat jako dosud. Už jen proto, abychom si udrželi konkurenceschopnost oproti jiným střediskům, bude nutné zajistit kapitál pro dovybavení. Toto všechno je diskutováno v rámci výkonného výboru a bude to i součástí varianty, kterou předložíme valné hromadě,“ tvrdí.
