Ericsson přenechá výrobu telefonů firmě Flextronics
OHEŇ POHŘBIL VÍRU managementu technologického koncernu Ericsson. Loni v březnu totiž vyhořela továrna na výrobu čipů v Novém Mexiku, jejímž hlavním odběratelem byla právě divize mobilních telefonů švédské společnosti. Se vzniklou krizí, způsobenou nedostatkem klíčových komponentů, se Švédi nedokázali vypořádat. Napětí v nejvyšších patrech ústředí Ericssonu z rostoucích ztrát vyvrcholilo koncem ledna. Šéfové dospěli k názoru, že se jim nepodaří dostat divizi z červených čísel bez cizí pomoci. Skandinávský koncern se rozhodl vyřešit sílící problémy, které plameny v americkém státě už jenom přiživily, přesunutím výroby mobilů singapurskému partnerovi Flextronics. Přiznal tím porážku v souboji s odvěkým rivalem z Finska. Tržní podíl světové mobilní jedničky Nokia v loňském roce navíc opět povyskočil na současných 30 procent, a to hlavně na úkor Ericssonu. Analytici podotýkají, že poskytnutí atraktivního kontraktu Flextronicsu nemusí na švédské neduhy stačit. Poukazují přitom na typický design telefonů, který nedokáže přilákat širší vrstvu zákazníků a oproti konkurenci méně zajímavou cenovou politiku. Z továrny nizozemského Philips Electronics v Novém Mexiku přitom dovážela čipy i finská konkurence. Tok tisíců procesorů do telefonů Nokia a Ericsson, prodávaných po celém světě, se 17. března 2000 zničehonic zastavil. Úder blesku v osm hodin večer místního času zasáhl elektrické vedení a vyvolal kolísání napětí v kabelech po celém státě. Náhlé změna napětí pak v továrně Philipsu způsobila požár. I když dělníci oheň rychle uhasili, škodám bezprostředně zabránit nedokázali. Návrat k dřívější kapacitě trval Philipsu týdny a žádný ze severských koncernů si nemohl při pomyšlení na „boom celosvětového mobilního trhu dovolit čekat příliš dlouho. Jejich reakce byla ale velmi odlišná. Nepřipravený Ericsson. U Nokie byli na výpadek vlastně připraveni ještě dříve, než Jobova zvěst od Philipsu dorazila. Odborník finské společnosti přes krizové situace Pertti Korhonen bleskově svolal třicetičlenný tým manažerů ze všech koutů Evropy, Asie a Spojených států. Expertům se navíc podařilo vedle vyřešení problému uspíšit ještě projekt firmy na zvýšení produkce. Nokia se díky novému řešení stala více odolná proti náhlým nečekaným kolapsům zvenčí. Ericsson, největší švédská společnost s obratem přes třicet miliard eur (273,6 miliardy SEK), jednal mnohem pomaleji. V podstatě s podobnou krizovou situací vůbec nepočítal. Na rozdíl od Nokie totiž neměl jiné dodavatele než továrnu, kterou úder blesku umrtvil během deseti minut. Ericssonu tak začaly chybět miliony čipů potřebných do jeho výrobků. Třetí největší výrobce mobilních telefonů na světě reagovat nedokázal a přišel na tržbách zhruba o 4,5 miliardy švédských korun. Krvácení ve Stockholmu. Švédská společnost vedle rozhodnutí přesunout výrobu na Flextronics také zveřejnila své finanční výsledky, které akcionářům mnoho radosti neudělaly. Mobilní divize utrpěla loni ztrátu 16,2 miliardy SEK. Celkem se koncern dostal do provozní ztráty 1,6 miliardy švédských korun. Navíc vytvořil dodatečné rezervy osmi miliard SEK na další restrukturalizace mobilní divize. Špatné zprávy způsobily „krvácení společnosti na parketu stockholmské burzy. Akcie v inkriminovaný den ztratily jedenáct procent. Umazaly tak z tržní kapitalizace Ericssonu 104 miliard švédských korun. Když společnost loni investorům přiznala, co se v Novém Mexiku stalo, papíry tehdy oslabily o čtrnáct procent během několika hodin. Od té doby pokračovaly v sestupu podobně jako řada jiných telekomunikačních titulů. Nyní se pohybují na poloviční hodnotě ve srovnání s úrovní před požárem. Jediné ztráty, které kolaps továrny nizozemského Philipsu Nokii způsobil, byly pocuchané nervy krizových manažerů. Společnost z finského města Espoo svým cílům plánované produkce dostála. Ačkoli negativní nálada světových investorů vůči všem technologickým firmám její akcie rovněž zasáhla, jejich kurs se dnes ustálil necelých dvacet procent pod úrovní před přerušením dodávek z Nového Mexika. Zaváhání Ericssonu Finové dokonale využili. Ještě upevnili svou pozici světové jedničky, když zvýšili tržní podíl z loňských 27 na třicet procent. Převážná část zmíněného zisku pochází od švédského konkurenta, který si v mezinárodním srovnání pohoršil z dvanácti na devět procent. Marný boj? Ericsson, stále ještě trojka mezi výrobci mobilních telefonů a světový lídr v produkci telekomunikační infrastruktury, hodlá bojovat s narůstajícími problémy outsourcingem takřka veškeré produkce mobilů od Flextronicsu. Nečekaná změna ale podle názoru analytiků citovaných agenturou Bloomberg sama o sobě hluboké problémy firmy neřeší. Ericssonu se nepodařilo přijít na trh se správně rozloženým produktovým portfoliem. Ani design švédských přístrojů nedokázal reagovat na nejnovější módní nálady zákazníků. Koncern se bude i nadále zabývat marketingem a prodejem telefonů pod vlastní značkou. Předpokládá, že se mu podaří mobilní divizi dostat ze ztráty již ve druhém letošním pololetí. V souvislosti s dohodou s Flextronicsem Ericsson propustí přes devět tisíc lidí. Spolu s nepříjemnými zprávami o loňských finančních výkazech museli akcionáři navíc strávit i chmurný výhled pro probíhající účetní období. Dříve plánovaný dvacetiprocentní růst tržeb v letošním roce management nyní odhaduje pouze na patnáct procent. Úspěšná divize síťové infrastruktury, která obstarává přes dvě třetiny obratu celého Ericssonu, bude v dohledné době vyžadovat výjimečnou pozornost. Půjde především o tučné investice na výzkum a vývoj technologií pro sítě třetí generace mobilních komunikací (UMTS).
