Ministerstvo obrany nakoupilo ve Stockholmu další zbraně bez tendru
Čeští generálové po nákupu stíhaček Gripen jako by zjistili, že bez švédských zbraní prostě nemohou existovat. Nakupují další a další. Zajímavé je, že vždy bez výběrového řízení. A vždy od firem, které spolupracují na výrobě gripenů. Do třetice, za zprostředkovatele, který inkasuje nezanedbatelnou provizi, si vždy vybírají společnost Omnipol.
Zvrat přišel loni.
Česká armáda až do roku 2004 prakticky žádné švédské zbraně nenakupovala. V dlouhodobých statistikách respektované výzkumné organizace SIPRI je v kolonce „švédský zbrojní vývoz do České republiky“ v letech 1995 až 2004 vždy uvedena nula. V roce 2005 však přichází zásadní zvrat a Česko se ocitá na druhém místě celkového pořadí za posledních deset let hned za Singapurem. Před USA, Velkou Británií, Francií, Německem… A to není do celkové částky započítána celá platba za gripeny, ale jen splátka leasingu na příslušný rok.
Letos přišla ze Skandinávie další dodávka „speciální techniky“. Po protiletadlových raketových systémech RBS-70 od firmy Saab za více než miliardu korun a dělostřeleckých radarech Arthur od Ericssonu za téměř dvě miliardy se objevila třetí - tentokrát sice menší, ale přesto významná - švédská zakázka. Objednávka zní na třicet ručních protitankových odpalovacích zařízení Carl-Gustaf M3 včetně munice. Cena: sedmdesát milionů korun. Výrobce: Saab.
„Gustafy“ momentálně používají armády dvaceti zemí světa, ve své výzbroji je mimo jiné mají i američtí Rangers a námořní jednotky zvláštního určení Seal. Jsou určeny zejména k „ničení zodolněných cílů v zastavěných oblastech“, tedy například na ničení úkrytů teroristů ve městech. Přímo ideální do Bagdádu. Protitankový Carl-Gustaf má v arzenálu české armády nahradit proslavené pancéřové pěsti RPG-7, oblíbené zejména u teroristů. Vojáci o jejich vyřazení uvažují už zhruba deset let. Řečeno odbornou terminologií, končí jim technická životnost.
Byť byla smlouva se Saabem na nákup třiceti protitankových zařízení odpalovaných z ramene podepsána 24. května 2005, výrobce dodal „Gustafy“ do Česka letos v červnu a munici až v září. Saab byl vybrán - jak týdeníku EURO potvrdila tisková služba ministerstva obrany - bez vypsání řádného výběrového řízení. „Na zakázku Komplet ručních protitankových zbraní vícenásobného použití s municí pro Armádu České republiky se zákon o veřejných zakázkách nevztahoval,“ tvrdí Iva Ruskovská z tiskové služby ministerstva. „K zajištění transparentnosti a efektivnosti nákupu byla zakázka zveřejněna formou inzerátu v denním tisku, v Právu dne 28. února 2005. Uvedený deník nabízel v té době zveřejnění inzerátu v celorepublikovém tisku za nejnižší cenu. Současně byla zakázka uveřejněna na internetových stránkách ministerstva obrany.“ dodala Ruskovská.
Provize pro Omnipol.
Bez řádného tendru nakoupila tuzemská armáda od Saabu nejen protitankové „Gustafy“, ale i zmiňovaných šestnáct souprav přenosného protiletadlového raketového kompletu RBS-70. Také tři dělostřelecké radary Arthur plus jeden trenažér od švédského Ericssonu si vojáci pořídili bez výběrového řízení. Proč? Prý ze strategických a bezpečnostních důvodů a také proto, že oba výrobky „nejlépe odpovídají požadavkům a potřebám české armády“, zní oficiální odpověď ministerských úředníků.
Proti nákupům bez tendru loni protestovala americká ambasáda. Tehdejší velvyslanec USA v Praze William Cabaniss dokonce vyrazil osobně na ministerstvo obrany pro vysvětlení. Jeho mluvčí Lisa Hellingová po schůzce diplomaticky sdělila, že „USA se těší na další spolupráci, která zajistí všem kvalifikovaným zbrojovkám účast v otevřených a férových tendrech“. Američané protestovali proti chování českých úřadů rovněž v době, kdy se česká armáda rozhodovala pro švédské gripeny.
Zprostředkovatelem kontraktu se Saabem na třicet ručních protitankových odpalovacích zařízení Carl-Gustaf M3 se stejně jako v obou předchozích případech stala společnost Omnipol, což Iva Ruskovská z tiskové služby ministerstva obrany potvrdila. To je poměrně podstatná informace. Omnipol se totiž měl původně podílet na dodávkách gripenů do České republiky. Když se ale vojáci namísto koupě rozhodli pro leasing od švédského letectva, firma o své tučné sousto přišla. Nabízí se tedy domněnka, že účast na dodávkách výrobků firem Ericsson a Saab jí může ztrátu alespoň částečně vynahradit. Dostává-li Omnipol obvyklou čtyřprocentní provizi, získá na popisovaných třech kontraktech (RBS-70, Arthur, Carl-Gustaf) bezmála sto dvacet milionů korun!
