Co do množství bankrotů je na tom Švédsko aktuálně nejhůře od 90. let. Počet úpadků v severské zemi v roce 2023 vyskočil o 29 procent, přičemž značnou měrou se na situaci podepsala tamní realitní krize. Rostoucímu počtu bankrotů pak dle úvěrové referenční agentury UC předcházela také dlouhodobě silná inflace a vysoké úrokové sazby. Ostatně, jen v prosinci se počet krachujících subjektů meziročně zvýšil takřka o čtvrtinu.
„Na podzim panoval mírně optimistický trend, kdy se zdálo, že se počet bankrotů stabilizoval, nyní se však vývoj obrátil a nabral na rychlosti,“ komentuje pro agenturu Bloomberg ředitelka UC Gabriella Goranssonová, podle které stabilní obrat a likviditu nejsou momentálně schopny udržet ani jinak odolné společnosti. Počet nových startupů je navíc nejnižší za více než dekádu, a to v celé řadě odvětví, jako je stavebnictví, maloobchod či cestovní ruch.
Dle Bloombergu by tak skandinávská země letos mohla čelit recesi i navzdory tomu, že tamní centrální banka zastavila 18měsíční kampaň, jejímž cílem bylo zvyšování úrokových sazeb. „Vzhledem k tomu, že dnešní trh je globálnější, je počet společností, které krachují, ve skutečnosti vyšší než v 90. letech. Dopad je totiž širší,“ říká Goranssonová.
Krachuje se napříč světem
Jakkoliv vážná se současná situace ve Švédsku zdá být, naděje na zlepšení tu rozhodně existuje. A dávají ji právě centrální bankéři z Riksbank, kteří se už nechali slyšet, že v průběhu letošního léta mají dokonce v plánu začít základní úrokové sazby snižovat. „Inflace bude v budoucnu zpomalovat a ve druhé polovině roku bude zřetelně pod cílem Riksbank. Mzdy v roce 2024 porostou rychleji než ceny, což v kombinaci s nižší úrokovou sazbou zvýší schopnost domácností a podniků spotřebovávat a investovat,“ uvedl státní orgán v prosinci loňského roku.
Švédsko navíc není jediná země, která se s rostoucím počtem bankrotů aktuálně potýká. Trend je totiž patrný napříč celým světem. Značným úpadkům tak momentálně čelí třeba ve Velké Británii, Francii, Německu či Norsku. Třeba ve Spojených státech došlo dle S&P Global Intelligence loni ke krachu 591 firem, což je jedno z nejvyšších čísel od roku 2011. Více společností zbankrotovalo jen v roce 2020, kdy bylo vyhlášeno na 639 bankrotů.
Mezi těmi, kteří se dostali do bezvýchodných finančních potíží, byla loni třeba americká společnost WeWork, která s tržní hodnotou 47 miliard dolarů patřila k nejhodnotnějším startupům světa. Loni začaly akcie coworkingově orientované firmy prudce klesat a nakonec spadly o 99 procent. Kromě drahých pronájmů firmě její hospodaření zkomplikoval rostoucí trend práce z domova, jenž se ve světě po nástupu pandemie rozmohl – ostatně právě covidová krize je společným původcem problémů celé řady aktuálně krachujících společností.
Podle deníku Financial Times firmy napříč jednotlivými ekonomikami již vyčerpaly finanční polštáře plynoucí z pandemických státních podpor a nízkých úrokových sazeb. Jak vyplývá z informací Mezinárodního měnového fondu, od roku 2020 po čtvrtý měsíc v roce 2021 utratily země tímto způsobem více než deset bilionů dolarů. Ovšem jen proto, aby následně své výdaje výrazně omezily.
V tuzemsku je trend opačný
V Česku se počet bankrotů naopak daří dlouhodobě snižovat. Potvrzuje to třeba společnost CRIF – Czech Credit Bureau, jež uvádí, že za posledních deset let klesl počet firemních úpadků o polovinu. Konkrétně bylo v listopadu vyhlášeno 65 bankrotů obchodních společností a podáno 87 insolvenčních návrhů, což je sice více, než činí celoroční průměr, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o výrazný pokles.
„Je běžné, že počty bankrotů v průběhu roku kolísají a listopad je zpravidla měsícem, kdy mírně rostou. Obecně je ale potřeba zdůraznit, že z hlediska firemních insolvencí je na tom aktuálně Česká republika velice dobře, jak v historickém srovnání, tak v porovnání s dalšími evropskými zeměmi,“ uvedla v prosincové tiskové zprávě analytička zmíněné společnosti Věra Kameníčková, podle které nízká úroveň bankrotů koreluje s poklesem nevýkonných úvěrů, tedy zvyšující se platební morálkou firem.
Celkem pak bylo v Česku od ledna do listopadu minulého roku vyhlášeno 618 firemních bankrotů. To je o čtyři procenta méně než v předchozím roce.
