VĚDECKÝ INKUBÁTOR ČVUTRodinu podnikatelských inkubátorů rozšířil počátkem roku Vědecký inkubátor ČVUT v Praze-Dejvicích. V srpnu byla dokončena i jeho druhá etapa a zařízení tak vstupuje do nového školního roku s celkovou plochou přibližně tisíc metrů čtverečních.
VĚDECKÝ INKUBÁTOR ČVUT Rodinu podnikatelských inkubátorů rozšířil počátkem roku Vědecký inkubátor ČVUT v Praze-Dejvicích. V srpnu byla dokončena i jeho druhá etapa a zařízení tak vstupuje do nového školního roku s celkovou plochou přibližně tisíc metrů čtverečních.
Vědecký inkubátor ČVUT v Praze –Dejvicích vznikl jako dar švédské firmy Ikano, která v univerzitním městečku Lundu provozuje jeden z největších a nejstarších evropských technologických parků Ideon. Firma Ikano poskytla nejen finance, ale i vlastní know-how. „Máme být součástí něčeho, čemu se říká znalostní ekonomika,“ vysvětluje Milan Press, ředitel Technického a inovačního centra ČVUT.
Znalostní ekonomika podle jeho slov začíná vzděláním a pokračuje výzkumem a vývojem nových technologií, což je akademická sféra celého procesu. Její výstupy ovšem za normálních okolností končívají vydáním zprávy nebo odborné publikace. Čeští vědci prý nejsou podnikání příliš nakloněni. Přenos do komerční sféry může zajistit takzvaný technologický transfer. A jedním z jeho nástrojů jsou technologické parky a podnikatelské inkubátory. Převádějí výsledky výzkumu do inovací, inovačního podnikání a technologicky orientované výroby. Z té plynou do státního rozpočtu daně a částečně jsou pak použity k dotacím vzdělávání, méně už výzkumu a vývoje, a nepatrně k dotacím technologického transferu. Smyčka znalostní ekonomiky se tím uzavírá.
Investovat do znalostní ekonomiky se vyplácí. V USA jeden takto vložený dolar vygeneruje dvacet, zatímco chemický průmysl jen sedm a strojírenský pouhé tři dolary. Jsou to však „dlouhé“ peníze, výsledek se dostavuje až po několika letech.
INOVAČNÍ FIRMY
Je logické, že do procesu znalostní ekonomiky mohou vstoupit pouze firmy, jež se zabývají inovačními technologiemi. Těm je vědecký inkubátor ČVUT také určen. Slouží především studentům a pracovníkům ČVUT, ovšem vstup sem mají i studenti ostatních vysokých škol, pokud inovační firmu založí a projeví o inkubátor zájem.
„Studenti jsou pro vstup do podnikání v ideální situaci. Nemají většinou rodinné závazky, nejsou psychicky blokováni splácením hypoték a půjček, nebojí se riskovat,“ míní Pavel Komárek, ředitel obecně prospěšné společnosti Prosperita, která se zabývá projektováním podnikatelských inkubátorů.
Vědecký inkubátor ČVUT leží v těsné blízkosti areálu školy, takže podnikající studenti mohou efektivně využívat svůj čas k podnikání i studiu. K provozu firmy se jim tu nabízejí vybavené kancelářské místnosti, přednáškový sál, sociální vybavení, sekretářské služby, vedení účetnictví a zpracování daňového přiznání. Nájemné činí 3600 korun za metr čtvereční ročně, ale platí se v této plné výši až od 25. měsíce inkubace. První půlrok je zadarmo, pak se každých šest měsíců postupně zvyšuje o 25 procent na konečnou sumu.
TECHNOLOGICKÝ TRANSFER
Hlavní smysl a poslání inkubátorů a technologických parků, do kterých firmy po inkubaci přecházejí, vidí Milan Press v technologickém transferu. „Sebelepší výsledek výzkumu je jen polovina věci. Musí se to vyrobit a prodat. To je úkol pro technologický transfer. K velkým firmám se nové výrobky transferují nesnadno, podaří se to málokdy. Navíc spousta vyvinutých věcí je svým charakterem přímo předurčena pro malé a střední firmy. Nejlépe je kolem nápadu malou firmu rovnou založit. Inkubátor je pro to ideální prostředí. A když náhodou podnikatelský záměr nevyjde, díky výhodným inkubačním podmínkám to pro neúspěšné podnikatele neznamená tragédii,“ říká.
Vědecký inkubátor může řešit i další problém. Řada našich výzkumných projektů se dělá ve spolupráci se zahraničními partnery. České know-how se pak vyveze do zahraničí, nové inovované výrobky se vyrábějí jinde a daně z nich získá jiný stát. Inkubátor je cesta, jak kolem nově vyvinutých technologií vytvořit české firmy. „Vytvoření jednoho pracovního místa v automobilce stojí několik milionů, zatímco v inkubátoru jen desítky tisíc. Učit lidi podnikat je levnější, státu to přináší víc peněz a má dlouhou perspektivu. Automobilka se za pár let přestěhuje dál na východ za levnější pracovní silou, ale firmy a podnikatelé tu zůstanou,“ vysvětluje Press.