Důchodová reforma, kterou podpořil prezident Vladimir Putin a čeká na schválení v ruské dumě, zásadně mění dosavadní parametry odchodu do důchodu. Ženy mají do penze odcházet v 63 letech, o osm let později než dosud. Pro muže se věk zvýšil o pět let na 65 roků. V některých oblastech Ruské federace přitom v průměru muži umírají o rok dříve.
Popularita Vladimira Putina je u běžných Rusů živena zejména jeho expanzivní zahraniční politikou. V roce 2014 anektovalo Rusko Krym, válčí také na východě Ukrajiny a v Sýrii. Jeho důchodová reforma ale vzbuzuje vášně. Nový zákon prošel v červenci prvním čtením, na podzim se bude hlasovat o reformě v druhém čtení.
Odchod do důchodu má u mužů do roku 2028 vzrůst na 65 let z dnešních 60 roků. U žen se věk odchodu do důchodu zvyšuje dokonce o osm let na 63 do roku 2034. I když v mnoha západních zemích je takový důchodový věk běžný, případně je ještě vyšší, v ruské populaci je průměrný věk dožití o hodně nižší. Zejména to platí pro mužskou část. Rusové se v průměru dožívají 67 let, ženy o deset let více.
Stát by tak v průměru vyplácel mužům starobní penzi dva roky. Průzkum agentury Levada ukázal, že proti reformě důchodů je 89 procent dotázaných. Kvůli tomu poklesla i důvěra v prezidenta Putina na nejnižší úroveň od roku 2012, na 67 procent.
Premiér Dmitrij Medveděv argumentuje tím, že odchod do důchodu se musí v Rusku posunout, protože se snižuje počet pracujících a počet důchodců stoupá. Současný věk odchodu do důchodu je nejnižší v Evropě.
V Novgorodu se muži dožívají 64 let
Například v Novgorodské oblasti, jež leží mezi Moskvou a Petrohradem, je průměrná délka života mužů 64 let. To znamená, že zde muži v průměru umírají o rok dříve, než začnou mít nárok na starobní důchod, pokud bude zákon přijat v současném znění.
Ekonomika se zde stále nevzpamatovala ze zániku Sovětského svazu. Na hřbitově v Novgorodu je těžké najít hroby mužů, kteří se dožili více než sedmdesáti let. Naopak je běžné číst, že zemřeli mladí po tragické nehodě. Často jako vojáci nebo se stali obětí války mafie.
Nikolav Novičkov, bývalý poradce místního gubernátora, tvrdí, že kromě alkoholismu a nezdravého životního stylu je za nízký věk mužů odpovědný i faktor „duchovního zpustošení“. Prý zde lidé ztratili víru v lepší budoucnost, řekl agentuře Bloomberg.
Řidičce autobusu zůstaly jen slzy
Mnoho lidí po rozpadu Sovětského svazu ztratilo práci, v regionu bylo hodně zbrojních továren, které zkrachovaly. Larisa Kovaljovová se při zmínce o důchodové reformě rozpláče. Je jí 47 let a pracuje jako řidička autobusu. S platem sotva vyžije. Těšila se, že v 55 odejde do důchodu, že by se dožila 62 let, nevěří. Vydělá si v přepočtu zhruba 7200 korun, polovinu dá za nájem. Podporuje partnera a dvě dospělé děti, všichni jsou bez práce.
V současné době mnoho Rusů i po odchodu do důchodu pracuje. Nebo hlídají vnoučata, aby jejich děti mohly pracovat. Pokud babičky budou muset pracovat déle, nebude mít děti kdo hlídat, uvedla Taťjana Malkovová. Ta měla pracovat ještě sedm let, po reformě by to mělo být dalších 15 let, což je pro ni nepředstavitelné.
Mohli jsme žít jako v Kuvaitu
„Z veškeré ropy a plnu, které vyvážíme, nemáme nic. Mohli jsme tu žít jako v Kuvajtu,“ postěžoval si sedmdesátiletý Ivan Suchkov, který je sice už v důchodu, nelíbí se mu ale současná zahraniční politika Kremlu. Jedna bomba v Sýrii má cenu operace dítěte, na kterou se v televizi pořádá finanční sbírka, kritizuje vládu.
Rusové proti „penzijní genocidě“ protestovali na konci července asi v padesáti městech. V Moskvě to bylo 12 tisíc lidí. Protesty svolali ruští komunisté. Přidávají se i další opoziční strany.
Strana budoucnosti, jež je poslední stranou kritika korupce a Kremlu Alexeje Navalného, usiluje o změnu politiky. Kirill Brodsky je šéfem této strany v Novgorodu. V městě už proběhly tři pochody proti reformě. Mladí lidé v tomto koutě Ruska mají podle něj mizerné vyhlídky. Mohou začít pracovat v chemičce, dostat rakovinu a zemřít ve 40 letech.
Mnozí členové vládní strany Jednotné Rusko připouštějí zmírnění reformy. Obávají se před komunálními volbami, jež se konají 9. září, že by strana mohla oslabit. Jedním z návrhů je rozšíření seznamu profesí, na které by se vyšší věk odchodu do důchodu nevztahoval, nebo prodloužení přechodného období.
Lidé pracující v bezpečnostních složkách státu nemají být penzijní reformou dotčeni. Jedná se například o vojáky, policisty, státní zástupce. Ti nyní odchází do důchodu často okolo 45. roku života. Podle ministra práce Maxima Topilina jde asi o 25 procent lidí, kteří reformou postiženi nebudou.
Dále čtěte: