Praxe ukazuje, že obávaný institut našel místo nejen v právním řádu, ale i v běžném životě
Otec chce předat rodině nastřádaný osobní majetek, ale je si vědom limitů dědických institutů. A navíc skutečnosti, že s jejich použitím by se vše odsunulo až na okamžik jeho smrti. Jenže do té doby může mít jeho majetek úplně jinou hodnotu i strukturu.
Takový otec také chce, aby rodinné nemovitosti držené po několik generací nebyly rozděleny a rozprodány a dál sloužily budoucím generacím.
A stejně tak by si přál, aby jeho děti dostávaly naspořené peníze postupně nebo za předem stanovených podmínek a také aby byl zřízen fond pro nenadálé situace (např. vážná nemoc v rodině).
Následuje další pochopitelný požadavek: rád by snížil rizika spojená s náhlou nemožností činit právní jednání. Například v důsledku vážného zranění nebo nemoci.
Zřízením svěřenského fondu by bylo možné hned od začátku tato jeho přání a požadavky naplnit. Prostřednictvím tzv. protektora je možné navíc zajistit účinnou kontrolu nad jednáním svěřenského správce a nastavit pravidla správy majetku, která budou platit i po jeho smrti.
POJISTKA NA VÝŽIVNÉ Svěřenský fond může sloužit také zcela jinému, neméně praktickému účelu. Rozvádějící se manželé se dohodli, že bude otec přispívat svým dvěma dcerám nad rámec výživného.
Ten chce mít jistotu, že budou peníze opravdu sloužit jen dcerám a využijí ho k předem stanovenému účelu, kterým může být třeba kapesné, mimořádné výplaty při ukončení studia nebo hrazení nákladů při vážné nemoci či úrazu. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu přestane být otec jeho vlastníkem a v případě, že by se mu v následujících letech nedařilo například v podnikání, vložený majetek to neohrozí. Bude spravovaný a konzervativně zhodnocovaný bankou, což v ideálním případě pokryje náklady na zřízení a správu fondu, a uvolňovaný bude na základě předem stanoveného klíče. Ve vztahu k dcerám to navíc bude výchovné a motivující.
S ohledem na současný daňový režim svěřenského fondu, který je v porovnání s obchodními korporacemi méně výhodný, to ale nevypadá, že by se fondy staly populárním nástrojem ke správě majetkových účastí v obchodních korporacích. Jenže i v tomto případě se dá poměrně snadno vytvořit fungující model, sledující hlavní požadavek většiny vlastníků na zachování celistvé a silné rodinné firmy v případech komplikované dědické situace. Takové praktické řešení je schopno eliminovat i nadměrnou daňovou zátěž, kterou zákonodárce svěřenskému fondu dal do vínku.
UŽITEČNÁ NOVINKA Hlasitá obava odpůrců tohoto institutu z jeho častého zneužití k praní špinavých peněz nebo odklonům majetku se v praxi nepotvrdila.
Povinná registrace k dani z příjmu právnických osob, povinnost vést účetnictví, podávat daňové přiznání, institut relativní neúčinnosti právních jednání či povinnosti tzv. povinných osob podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou zlomkem výčtu skutečností, které znesnadňují zneužití svěřenských fondů pro trestnou činnost.
Dosavadní, byť krátká praxe ukazuje, že svěřenské fondy mají své „místo na slunci“ a nabízejí klientům řešení, která doposud v rámci českého právního řádu chyběla. To neznamená, že by současná právní úprava svěřenských fondů byla bezvadná a neměla žádná slabá místa. Velkým tématem je například jejich registrace, otázka zveřejňování informací týkajících se svěřenských fondů a zúčastněných osob nebo přístup ke svěřenskému fondu v rámci trestního řízení. Takové nedostatky jsou ale odstranitelné, aniž by bylo nutné zasahovat přímo do samotné podstaty svěřenského fondu a do soukromí na úkor vrchnostenského dozoru.
Klienti se už nemusejí poohlížet výhradně po jiných právních řádech a mají ve svěřenských fondech plnohodnotnou alternativu k zahraničním trustům.
O autorovi| DAVID NEVESELÝ partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners; TOMÁŠ VALOUCH advokát, Havel, Holásek & Partners
