Se zájmem jsem si přečetl statistiku přírůstku nových pracovních míst v USA za posledních pět let. Vede ji s obrovským náskokem zdravotnictví s nárůstem 1,7 milionu. Naopak informační technologie ztratily ve stejném období více než 900 000 pracovníků. Počet zaměstnanců v informační ekonomice je nyní nižší než v roce 1998, tedy dávno před prasknutím internetové bubliny. Optimistické nebo katastrofické vize (záleží na úhlu pohledu) o naprostém nedostatku pracovníků IT se tedy ani zdaleka nenaplňují. Podobná čísla platí pravděpodobně i v Evropě.
O příčinách neobvyklého vzestupu ve zdravotnictví můžeme spekulovat, ale jsou pravděpodobně tři. První je stárnoucí populace, jev typický pro většinu rozvinutých zemí, který zcela evidentně zvyšuje objem celého sektoru. Druhou je ochota bohatších lidí platit více za své zdraví, více dolarů neprojedí ani neprobydlí, takže zdraví se dostává na přední místo v žebříčku hodnot. Platy a počty zdravotnických pracovníků mají pak z čeho růst. Třetí příčinou, a zde je velká příležitost pro informační průmysl, je nízká efektivita zdravotnického sektoru způsobená nedostatečným nasazením informačních technologií. Jiné průzkumy totiž dokazují, že tam, kde byly vysoké investice do informačních technologií, výrazně stoupá produktivita práce. Příkladem jsou nejen telekomunikace, ale i velkoobchodní a retailový trh. I v sektoru služeb je nástup investic do počítačové techniky provázen trvalým růstem produktivity práce.
Pro informační průmysl je větší zapojení do zdravotnictví, farmaceutického průmyslu, zdravotnického zásobování a zdravotního pojišťovnictví značnou příležitostí. Je také velkou výzvou ke zvýšení kvality produktů a služeb. Neexistuje žádná aplikace více „mission critical“, než je péče o zdraví člověka. Při pádech programů nejde jen o budoucnost firem, ale mnohdy o život. Je snadné si představit, jak i jednotliví lidé budou investovat nejen do komunikačních prostředků a elektronické zábavy, ale do svého zdraví. Identifikační pásky, karty s údaji zásadními pro přežití v kritických situacích mohou být příkladem. Analýzy a diagnostika chorob vyžadují rychlé a spolehlivé počítače a algoritmy. I logistika farmaceutického průmyslu má ve srovnání s výrobou počítačů co dohánět. Statistické údaje a analýzy využívání léků a lékařských služeb mohou ovlivnit efektivitu pojišťoven a státní zdravotnickou politiku. Řízení nemocnic zatím ani vzdáleně nepřipomíná chod produktivních podniků.
Zbývá tedy jen otázka, kdy IT průmysl tuhle výzvu pochopí. A také kdy my sami budeme ochotni svěřit své zdraví do jeho péče. V sázce je přece jen víc než stahování muziky nebo cen akcií!
