Kromě peněz jde pilotům také o bezpečnostní normy
Vedení ČSA je opět ve sporu se svými piloty. Na úterý je dokonce vyhlášena stávka. Chtějí snad letci svými požadavky na nebeskou výši mezd zničit svého živitele? Trochu to tak vypadá. Trh je zasažen recesí, letenky se prodávají za extrémně nízké ceny a ČSA se s tím vyrovnávají s odřenýma ušima, nicméně jsou považovány za stabilizovanou a dobře řízenou společnost. Prezident ČSA Miroslav Kůla je uznávaným manažerem a umístil se mezi nejlepšími i v posledním ročníku ankety Manažer roku pořádané týdeníkem EURO.
Mzdový polštář.
Piloti mají zcela jiný názor. Šéf odborového sdružení CZALPA Radomil Kratochvíl tvrdí, že rozhodně nechtějí klást přemrštěné požadavky. Upozorňuje, že problém je na straně managementu. V ČSA tvoří mzdové náklady pouhých čtrnáct procent z celkových nákladů, zatímco v ostatních leteckých společnostech sdružených ve SkyTeamu je to 30 až 40 procent. Z toho lze odvodit, že za poměrně dobrými výsledky společnosti není kvalitní řízení, ale jen nízké mzdy. Produktivitu pilotů přitom Kratochvíl pokládá za plně srovnatelnou s konkurencí, a tak by se management měl po rezervách rozhlédnout někde jinde.
Na české poměry mzdy pilotů ovšem nijak nízké nejsou, přesahují devadesát tisíc korun měsíčně. Ve srovnání s poměry ve SkyTeamu jsou však čtyřikrát nižší. Kratochvíl odmítá uznat i to, že v české firmě sotva mohou být platy na úrovni americké Delty. „Mexičtí piloti mají platy na 70 procentech úrovně mezd v Deltě. I v polských aerolinkách, které nejsou členem žádné aliance, kapitán letadla vydělává měsíčně devět a půl tisíce dolarů, a tak se nelze divit, že chceme dosáhnout dohody o nějakém rozumném přiblížení našich mezd k úrovni SkyTeamu,“ říká Kratochvíl.
Především však upozorňuje, že jednání o mzdách vlastně ještě vůbec nezačala. Spor se otevřel především kvůli tomu, že vedení původně ČSA chtělo uzavřít jen jednu kolektivní smlouvu se všemi sedmi odborovými organizacemi. To bylo pro piloty nepřijatelné, protože je jich jen 350 z celkem 4,5 tisíce zaměstnanců ČSA. Kdyby management dosáhl svého, podstatně by se pilotům zmenšil vyjednávací prostor, protože by pro své cíle museli získat i významnou část lidí z ostatních profesí. Síla CZALPA by se tak podstatně zmenšila.
Bezpečnost a seniorita.
Kratochvíl hájí zvláštní kolektivní smlouvu pro piloty i jinými argumenty. Především tím, že v Česku tato smlouva nahrazuje i státní bezpečnostní normu. Tu by mělo vydat ministerstvo dopravy, ale tomu se to dosud nepodařilo. Existuje jen vnitřní směrnice ČSA, jejíž podstatnou část chtějí mít piloti v kolektivní smlouvě. Bezpečnostní norma stanovuje denní, týdenní a roční limity pracovní doby a času na odpočinek mezi lety. Jsou odlišné od pravidel Zákoníku práce a některé české letecké společnosti tyto limity stanoveny nemají. CZALPA se obává, že v případě změny vedení firmy, nebo po její privatizaci by mohla být vnitropodniková směrnice zrušena a piloti by museli létat na základě mnohem benevolentnějších pravidel Zákoníku práce. Ten umožňuje předepsat například šestnáctihodinovou pracovní dobu, zatímco limity povolují letcům ČSA v případě nástupu do práce v nočních hodinách jen deset a půl hodiny.
Dalším pravidlem, které je pro piloty důležité, ale ostatní personál nezajímá, je princip takzvané pilotní seniority. Ten spočívá v tom, že v případě, kdy letecká společnost načas propouští piloty, protože pro ně nemá práci, odcházejí ti, kteří slouží nejkratší dobu. Také na uvolňované pozice kapitánů se nastupuje kromě jiného v pořadí na základě odsloužených let. Kratochvíl tvrdí, že taková pravidla platí ve všech leteckých společnostech.
Víra v dohodu.
Vedení ČSA na konci minulého týdne akceptovalo část argumentů pilotů a souhlasilo se samostatnou kolektivní smlouvou. Jenže předložilo návrh, který opět nebyl pro CZALPA přijatelný. Kolektivní smlouva měla být uzavřena na tři roky, roční zvýšení platů na úrovni čtyř procent a k tomu by piloti získali podíl na hospodářském výsledku. Poslední podmínkou bylo, že dohoda získá podporu i ostatních šesti odborových organizací. Piloti však trvají na tom, že lepší je smlouva pouze na rok, protože po vstupu do Evropské unie se může situace podstatně změnit. O zvýšení mezd chtějí dál vyjednávat, přičemž o podíly na hospodářském výsledku nestojí a odmítají se také dohadovat s ostatními odborářskými organizacemi v ČSA, i když pouze jedna z nich piloty v jejich sporu nepodporuje. Takový byl stav v době uzávěrky tohoto čísla. Radomil Kratochvíl však věřil, že nakonec se shody podaří dosáhnout a stávka se konat nebude. O tom, že zvýšení platů přesáhne čtyři procenta však nepochyboval. Sekretář CZALPA David Reimer v této souvislosti argumentoval tím, že pouze čtyřprocentní nárůst by znamenal, že se platy českých pilotů přestanou přibližovat jejich partnerům ve SkyTeamu. Požadavky pilotů prý nejsou nijak astronomické, protože i v případě jejich plnění by čeští piloti dosáhli 70 procent příjmů svých zahraničních kolegů až někdy za patnáct let. Spor pilotů s ČSA je možná jedním z prvních velkých tlaků na mzdy, které lze očekávat po vstupu země do Evropské unie. Je pochopitelné, že tento tlak poroste zejména v profesích s vysokou kvalifikací a dobrým jazykovým vybavením.